12 C 62/2021-54 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jímž se domáhala uložení ve výroku označených platebních povinností po žalovaném. Žalobkyně přitom v návrhu, respektive v žalobě (doplněné podáním ze dne 23. 7. 2021) skutkově a právně tvrdila následující: 2. Dne 27. 11. 2015 [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále též„ předchůdce žalobkyně“) uzavřel s žalovaným smlouvu o půjčce (dále též„ smlouva“) [číslo] v rámci níž byla žalovanému poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy částka 12.000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky. Ve smlouvě se pak žalovaný zavázal uhradit částku 12.000 Kč (jistinu) společně s částkou 8.880 Kč, která je složena z kapitalizovaného úroku za zápůjčku ve výši 1.680 Kč (úroková sazba ve výši 23,72 % ročně dle smlouvy), a z odměny za administrativní činnost ve výši 2.400 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.800 Kč a dále poplatek ve výši 290 Kč představující životní pojištění, a to v 58 týdenních splátkách po 360 Kč a poslední splátku do 6. 1. 2017. Žalovaný celkem uhradil částku 1.300 Kč, poslední splátka byla uhrazena dne 25. 1. 2016 Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně započetl finanční prostředky zaplacené žalovaným ve výši 948,96 Kč na úrok, 331,04 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek a 20 Kč na životní pojištění. Žalobkyně pak požaduje zaplacení částky 19.870 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 12.000 Kč a dlužné částky poplatku za úhrady za služby ve výši 7.870 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 8.412,69 Kč (úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny 12.000 Kč od 7. 1. 2017 do 6. 12. 2019), kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2.836,28 Kč (zákonný úrok ve výši 8,05 % ročně z jistiny ve výši 12.000 Kč od 14. 1. 2017 do 6. 12. 2019), úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Úvěruschopnost žalovaného byla předchůdcem žalobkyně posouzena dle údajů žalovaného uvedených v zákaznické kartě. Žalovaný ani po předžalobní výzvě ničeho neuhradil. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 4. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky předvídané v ustanovení § 115a o.s.ř., soud k projednání této věci nenařizoval jednání, vycházel pouze z listinných důkazů předložených žalobkyní, jimiž (v níže rozvedeném rozsahu) provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti: 5. (Skutková zjištění) Dne 27. 11. 2015 uzavřel [právnická osoba] s žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na základě které se se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 12.000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit částku 12.000 Kč (jistinu) společně s částkou 8.880 Kč, která je složena z kapitalizovaného úroku za půjčku ve výši 1.680 Kč (úroková sazba ve výši 23,72 % ročně dle čl. 1 smluvních podmínek), poplatku za administrativní činnost ve výši 2.400 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.800 Kč, a poplatku za životní pojištění ve výši 290 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 365 Kč, kdy poslední splátka byla určena dnem 6. 1. 2017. Žalovaný svým podpisem smlouvy o půjčce potvrdil, že částku 12.000 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o půjčce jsou i Smluvní podmínky. Dle smlouvy činí roční úroková sazba 23,72 % ročně. Dle čl. 8 má žalobkyně v případě nesplnění povinnosti žalovaného uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Dle čl. 9 podmínek v případě prodlení žalovaného se účinnost smlouvy prodlužuje do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky (zjištěno ze smlouvy o půjčce včetně podmínek na č.l. 20-21). 6. Z karty zákazníka ze dne 27. 11. 2015 bylo zjištěno, že příjmy žalovaného činily 12.000 Kč, výdaje 4.600 Kč z toho na nájem – 1.000 Kč a na výdaje domácnosti – 3.400 Kč, výdaje na telefon – 200 Kč), použitelný příjem byl vyčíslen částkou 7.400 Kč. Žalovaný je svobodný, žije s rodiči. A je zaměstnán jako [druh povolání] u společnosti [právnická osoba] Dále je v kartě uvedeno, že nemá jiný úvěr, má pouze půjčku u [právnická] [osoba]. 7. Dle přehledu plateb ke smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný splácel nepravidelně, celkem uhradil 1.300 Kč, a to dne 4. 12. 2015 – 400 Kč, 10. 12. 2015 – 400 Kč, 25. 1. 2016 – 500 Kč. Na jistině tak zbývá k úhradě 12.000 Kč a poplatku 7.870 Kč. 8. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 včetně přílohy bylo zjištěno, že na žalobkyni byly postoupeny pohledávky za žalovaným. 9. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem předchůdce žalobkyně ze dne 6. 12. 2019. Z poštovního podacího lístku ze dne 7. 1. 2020 bylo zjištěno, že oznámení bylo zasláno žalovanému. 10. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 22. 2. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných částek a výzva mu byla zaslána na adresu [adresa žalovaného] (zjištěno z kopie poštovního podacího lístku ze dne 23. 2. 2021 na č. l. 24). 11. Ze soudní evidence bylo zjištěno, že ke dni uzavření předmětné smlouvy bylo vedeno na majetek žalovaného od roku 2003 celkem 17 exekučních řízení, žalovaný dlužil pojišťovnám, mobilním operátorům, finančním ústavům i úvěrovým firmám. 12. Z rejstříku zahájených exekucí bylo zjištěno, že ke dni uzavření předmětné smlouvy bylo vedeno na majetek žalovaného od roku 2013 6 exekučních řízení. 13. Z výpisu z evidence obyvatelstva bylo zjištěno, že žalovaný má od [datum] evidováno trvalé bydliště na adrese ohlašovny městského úřadu. 14. (Závěr o skutkovém stavu) Z dokazování shora soud zjistil, že žalovaný uzavřel s [právnická osoba] dne 27. 11. 2015 smlouvu o zápůjčce [číslo] v rámci níž byla žalovanému poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy částka 12.000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky. Ve smlouvě se pak žalovaný zavázal uhradit částku 12.000 Kč (jistinu) společně s částkou 8.880 Kč, která je složena z kapitalizovaného úroku za půjčku ve výši 1.680 Kč (úroková sazba ve výši 23,72 % ročně dle čl. 1 smluvních podmínek), poplatku za administrativní činnost ve výši 2.400 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.800 Kč, pojištění ve výši 290 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 360 Kč, kdy poslední splátka byla určena dnem 6. 1. 2017. Žalovaný celkem uhradil částku 1.300 Kč, poslední splátka byla uhrazena dne 25. 1. 2016. 15. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 byly pohledávky postoupeny na žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně započetl finanční prostředky zaplacené ve výši 948,96 Kč na úrok, 331,04 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek a 20 Kč na životní pojištění. Žalovaný ani po předžalobní výzvě ničeho neuhradil. 16. (Právní posouzení věci) Závazkový vztah, vzniklý shora uvedenými uzavřenými spotřebitelskými úvěry mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále„ o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se tento závazkový vztah řídí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 17. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. 18. Dle § 1810, § 1812, § 1813 o. z., ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 téhož zákona k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 19. Dle § 2395, § 2398 odst. 2, § 2399 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne