4 C 136/2021-31 — Okresní soud ve Vyškově

1. Předmětem řízení je spor účastníků řízení o zaplacení částky 1 200 Kč s příslušenstvím ze smlouvy o poskytnutí zápůjčky, která měla být údajně uzavřena dne 25. 9. 2017 prostřednictvím internetových stránek se [právnická] [osoba] a na základě které měla být žalovanému poskytnuta částka 1 000 Kč a žalovaný měl tuto částku vrátit spolu s poplatek ve výši 250 Kč do 20. 10. 2017, avšak tuto částku ve lhůtě splatnosti nevrátil. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně na výzvu soudu uvedla, že se jí nepodařilo dohledat smlouvu o poskytnutí zápůjčky, a proto požádala soud, aby v případě, že dojde k závěru o neplatnosti smlouvy o zápůjčce, aby posoudila nárok žalobkyně z titulu vydání bezdůvodného obohacení. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. Dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 5. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 6. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Z e-mailu od [email] za uživatele [email] odeslanému dne 22. 9. 2017 na adresu [email] vyplývá, že došlo k potvrzení přijetí žádosti o půjčku ve výši 8 000 Kč s cenou 2 000 Kč, kdy tak činí splatná částka 10 000 Kč. Z bankovních výpisů pak vyplývá, že dne 25. 9. 2017 byla na účet žalovaného poskytnuta částka 1 000 Kč [právnická osoba] pak na žalobkyni postoupil pohledávku za žalovaným na zaplacení dlužné částky ve výši 2 100 Kč ze smlouvy o zápůjčce ze dne 25. 9. 2017. Zástupce žalobkyně pak předžalobní výzvou ze dne 18. 10. 2019 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do 7 dnů od odeslání výzvy. 8. Soud dospěl k závěru, že listinnými důkazy nebylo prokázáno, že by mezi žalovaným a [právnická] [osoba] došlo k platnému uzavření smlouvy o poskytnutí zápůjčky ve výši 1 000 Kč. Soudu bylo pouze doloženo přijetí žádosti o zápůjčku ve výši 8 000 Kč, když má soud za to, že se jedná o zcela jinou smlouvu. Bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 25. 9. 2017 částku 1 000 Kč, tato částka tak byla žalovanému poskytnuta bez právního důvodu a dle ustanovení § 2291 občanského zákoníku se tak jednalo o bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Žalovaný tak byl povinen toto bezdůvodné obohacení vydat žalobkyni, a to do 7 dnů od odeslání výzvy k jejímu vydání, tedy do 25. 10. 2019. Jelikož žalovaný do této lhůty bezdůvodné obohacení nevydal, dostal se do prodlení s úhradou peněžitého dluhu a je dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku povinen uhradit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z částky 1 000 Kč, který běží od 26. 10. 2019 do zaplacení. Jelikož žalobkyně požadovala uhradit zákonný úrok z prodlení z částky 1 000 Kč již od 21. 10. 2017, soud požadavek žalobkyně na úhradu zákonného úroku z prodlení z částky 1 000 Kč za dobu od 21. 10. 2017 do 25. 10. 2017 zamítl. Rovněž soud zamítl požadavek žalobkyně na úhradu poplatku ve výši 250 Kč, když nebylo vůbec prokázáno, že by mezi žalovaným a [právnická osoba] došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce a tedy ke sjednání povinnosti zaplatit poplatek ve výši 250 Kč. 9. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, měl-li účastník úspěch jen částečný. Pokud jde o náklady právního zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), konkrétně ustanovení § 14b odst. 1, když žalobkyně podala žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), kdy po žalovaných vymáhá v různých řízeních vedených u zdejšího soudu úhradu dluhu ze smlouvy o zápůjčce a tyto žaloby se liší pouze v osobě žalovaného, výši pohledávky a době splatnosti (např. sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 200 Kč. Zástupci žalobkyně náleží odměna za celkem 3 úkony právní služby, tedy převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění, kdy se takto jedná celkem o částku ve výši 600 Kč. Dále zástupci žalobkyně náleží režijní paušál ve výši 300 Kč (3x100 Kč), opět za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Doposud tedy činí odměna právního zástupce žalobkyně částku 900 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, na které má v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o.s.ř. nárok, a kdy toto DPH činí 21%, a kdy se jedná o částku 189 Kč. Dále žalobkyni náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč. Při úplném úspěchu žalobkyně by jí soud přiznal na nákladech řízení náhradu ve výši 1 489 Kč. Žalobkyně byla úspěšná co do 80 %, naopak v rozsahu 20 % úspěšná nebyla. Žalobkyni tak náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 60 %, tedy v částce 893,40 Kč. 10. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o.s.ř.