4 C 165/2021-113 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se návrhem doručeným soudu domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni původně částku 286 443,21 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu na smlouvě o úvěru, kontokorentním úvěru a záporném zůstatku na účtu a dlužného pojistného. Žalobkyně svůj nárok č. 1 odůvodnila tím, že s žalovaným dne 5. 10. 2016 uzavřela rámcovou smlouvu [číslo] na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dne 18. 9. 2018 uzavřel žalovaný s žalobkyní dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, na jehož základě došlo po posouzení úvěruschopnosti žalovaného k uzavření smlouvy o úvěru č. [číslo] a žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 339 743 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 3 925 Kč skládajících se ze splátky jistiny a úroku ve výši 6,90 % ročně. Žalovaný však závažně porušoval smluvní podmínky, žalobkyně dne 31. 8. 2020 úvěr zesplatnila. Ke dni zesplatnění činila jistina pohledávky 291 066,48 Kč a úrok 990,42 Kč. Následně žalovaný učinil postupně několik částečných úhrad, které byly započteny na jistinu pohledávky, žalobkyně tak požadovala uhradit v návrhu na nároku č. 1 jistinu ve výši 281 223,51 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 990,42 Kč, smluvní úrok ve výši 6,90 % ročně z jistiny a zákonným úrokem z prodlení z jistiny dle zohlednění jednotlivých plateb žalovaného. Nárok č. 2 žalobkyně odůvodnila tím, že žalovanému poskytla tzv. kontokorentní úvěr ve výši 5 000 Kč, tento úvěr byl žalobkyní dne 31. 8. 2020 zesplatněn. Na kontokorent nebylo žalovaným po zesplatnění ničeho uhrazeno, a proto žalobkyně požadovala na nároku č. 2 úhradu jistiny ve výši 5 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 315,86 Kč, úhradu smluvního úroku ve výši 18,90 % ročně z částky 5 000 Kč za dobu od 31. 8. 2020 do 29. 9. 2020, kdy následně od 30. 9. 2020 požaduje smluvní úrok jen ve výši 8,25 % ročně do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 5 000 Kč od 10. 9. 2020 do zaplacení. Na nároku č. 3 pak žalobkyně požadovala úhradu záporného zůstatku na běžném účtu žalovaného ve výši 3,70 Kč a dlužného pojistného ve výši 216 Kč, tedy celkem částku 219,70 Kč. Žalobkyně vzala dne 5. 2. 2021 žalobu z důvodu částečné úhrady žalovaného ve výši 6 100 Kč částečně zpět. Řízení pak byla zastaveno co do jistiny nároku č. 2 ve výši 5 000 Kč a kapitalizovaného úroku, a na nároku č. 1 co do jistiny ve výši 784,14 Kč. 2. Dne 16. 11. 2021 bylo soudu doručeno částečné zpětvzetí žaloby, kdy vzhledem k tomu, že žalovaný po podání žaloby na svůj dluh uhradil částku ve výši 52 963,19 Kč, vzala žalobkyně v tomto rozsahu žalobu zpět. Částka 219,70 Kč byla započtena na nárok č. 3 a zbývající částka 52 743,49 Kč byla započtena na jistinu nároku č. 1. 3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 4. Dle ustanovení § 96 odst. 1, 2 o.s.ř., Žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. 5. Dle ustanovení § 2665 odst. 1 občanského zákoník, ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 6. Dle ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Dle ustanovení § 2758 občanského zákoníku, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 8. Dle ustanovení § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 9. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. S ohledem na učiněný procesní úkon žalobkyně (částečné zpětvzetí žaloby) postupoval soud podle ustanovení § 96 o.s.ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí návrhu, tedy co do částky 52 743,49 Kč na nároku č. 1 a částky 219,70 Kč na nároku č. 3 zastavil, neboť není dána žádná okolnost, která by částečnému zastavení řízení bránila. S ohledem na skutečnost, že ve věci dosud nebylo zahájeno jednání, nevyžadoval soud dle ustanovení § 96 odst. 4 souhlas žalovaného s částečným zpětvzetím návrhu. 11. Z rámcové smlouvy [číslo] ze dne 5. 10. 2016 soud zjistil, že žalovaný uzavřel s žalobkyní ujednání, ve kterém se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému bankovní a platební služby. V rámci této smlouvy uzavřel žalovaný s žalobkyní ujednání, ve kterém se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému běžný účet č. [bankovní účet] s platební kartou. Z úvěrové zprávy ze dne 23. 8. 2018, akčních dat, dodatku [číslo] k rámcové smlouvě [číslo] ze dne 18. 9. 2018 a formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, vyplývá, že po posouzení úvěruschopnosti žalovaného, žalovaný uzavřel s žalobkyní ujednání, ve kterém se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 339 743 Kč, kdy částka 269 743 Kč bude poskytnuta účelově na splacení předchozího úvěru a zbývající částka 70 000 Kč bude poskytnuta neúčelově. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 925 Kč a zaplatit úrok, který v základní sazbě činí 6,90 % ročně a v bonusové úrokové sazbě činil 5,90 % ročně. Z podmínek pro používání úvěru soud zjistil, že se úvěr úročí základní úrokovou sazbou, pro případ řádného a včasného splácení bude žalovanému poskytnut tzv. bonusový úrok tak, že na konci splácení dojde k odpuštění části splátek. Dle podmínek pro používání úvěrů platí, že v případě prodlení se splacením jakékoli splátky jistiny, úroků či jiných poplatků je žalobkyně oprávněna požadovat předčasné splacení všech úvěrů. Z výpisu z běžného účtu žalovaného vyplývá, že mu dne 18. 9. 2018 byla žalobkyní poskytnuta částka 339 743 Kč. Z přehledu plateb k úvěru č. [číslo] vyplývá, že v některých měsících žalovaný splácel úvěr po splatnosti, kdy jak vyplývá i z výzvy k zaplacení dluhu ze dne 31. 8. 2020, došlo k 31. 8. 2020 k zesplatnění pohledávky ze smlouvy o úvěru na celkovou částku 292 056,90 Kč ale i k zesplatnění kontokorentu ve výši 5 315,86 Kč i dluhu na běžném účtu ve výši 219,70 Kč. Z dodatku [číslo] k rámcové smlouvě [číslo] ze dne 24. 8. 2018 a formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému neúčelový a nezajištěný úvěr ve výši 5 000 Kč, který žalovaný může čerpat přečerpáním běžného účtu. Žalovaný se zavázal takto poskytnuté peněžní prostředky splácet průběžně připsáním peněz na svůj běžný účet. Bylo ujednáno, že poskytnutý kontokorent se úročí úrokovou sazbou ve výši 18,90 % ročně. Podmínkou poskytnutí kontokorentu bylo, aby žalovaný splatil kontokorent do jednoho roku od data prvního čerpání kontokorentu, v daném měsíci mu musí dojít na běžný účet tolik peněž, aby to pokrylo výši napočítaných úroků za předchozí měsíc a další úvěry. Dle podmínek pro používání kontokorentu je kontokorent služba, která nabízí čerpat peníze banky přímo z běžného účtu, jedná se o úvěr, který dovolí přečerpat běžný účet. V případě prodlení jakéhokoli závazku vůči žalobkyni, a to i z jiné smlouvy, je žalobkyně oprávněna v průběhu trvání smlouvy o kontokorentu odstoupit a požadovat předčasné splacení kontokorentu. Z přehledu čerpání a splácení kontokorentu vyplývá, že žalovaný postupně čerpal kontokorent, kdy tento kontokorent žalovaný přestal splácet a dne 31. 8. 2020 došlo k jeho zespl