4 C 166/2021-58 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se návrhem doručeným zdejšímu soudu domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 860 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení z titulu dluhu žalovaného ze smlouvy o úvěru. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 11. 1. 2018 smlouvu o úvěru s původním věřitelem [právnická osoba], na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 8 000 Kč, která měla být splacena nejpozději do 15. 3. 2018. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 0 Kč a případný poplatek za prodloužení termínu splatnosti ve výši 2 860 Kč. K uzavření smlouvy mělo dojít dle žalobkyně tak, že se žalovaný zaregistroval na webových stránkách [webová adresa], byl mu zde zřízen uživatelský účet, žalovaný prostřednictvím svého uživatelského účtu požádal o poskytnutí konkrétního úvěru, který mu byl po údajném posouzení úvěruschopnosti (tj. lustrace v ISIR, CEE, CRKI a BRKI) poskytnut. Dne 11. 1. 2018 byl žalovanému na jím uvedený účet poskytnuta částka 8 000 Kč. Žalovaný do dnešní doby poskytnutou částku nevrátil, dne 2. 2. 2021 mu byla zaslána upomínka k úhradě. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně po žalovaném požaduje uhradit nesplacenou jistinu ve výši 8 000 Kč a poplatek za prodloužení termínu splatnosti ve výši 2 860 Kč, tedy celkem částku 10 860 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 16. 3. 2018 do zaplacení. Na výzvu soudu k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalobkyně dne 16. 9. 2021 uvedla, že schopnost žalovaného splácet úvěr byla ověřena lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI a dále žalovaný odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaný dle všeobecných obchodních podmínek prohlásil, že má pravidelný příjem a že je schopen zápůjčku splatit a řádně zvážil své možnosti. Žalovaný se dne 20. 10. 2021 vyjádřil k žalobě tak, že s žalobkyní nikdy nejednal a žádnou smlouvu s ní neuzavíral, a tedy nárok uplatněný v žalobě neuznává. 2. Dne 1. 12. 2021 se konalo jednání, ze kterého se žalobkyně omluvila. Žalovaný na jednání připustil, že bankovní účet, na který byly peněžní prostředky zaslány, je jeho a byl zrušen v roce 2018. S účtem žalovaný údajně nedisponoval, dispoziční právo měla ještě jeho manželka [jméno] [příjmení]. 3. Dle ustanovení § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. 4. Dle ustanovení § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 5. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 6. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru vyplývá, že žalovaný uzavřel za použití prostředků komunikace na dálku se společností [právnická osoba] ujednání, ve kterém se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému peněžitou zápůjčku ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatkem za zápůjčku ve výši 0 Kč (celková částka k úhradě tak činí 8 000 Kč) do 10. 2. 2018. Z potvrzení o platbě a sdělení [právnická osoba] o majiteli účtu ze dne 10. 8. 2021 vyplývá, že na účet žalovaného byla dne 11. 1. 2018 odeslána a dne 12. 1. 2018 přijata částka 8 000 Kč od [právnická] [osoba], kdy z výpisu z účtu [číslo] vyplývá, že na něm byla v roce 2018 činěna řada operací včetně velké řady čerpání a splácení úvěrů. Dle čl. V. smlouvy o spotřebitelském úvěru, může klient požádat o prodloužení doby splatnosti, v případě, že mu bude vyhověno, uzavřou smluvní strany dodatek ke smlouvě zohledňující nový termín splatnosti zápůjčky a klient bude povinen uhradit poplatek za prodloužení termínu splatnosti dle dodatku. Dle čl. 3 .1.6 všeobecných obchodních podmínek odesláním žádosti klient potvrzuje, že je schopen splatit zápůjčku a poplatek za zápůjčku, pokud má klient o tomto pochybnosti, tak je povinen kontaktovat [právnická osoba] a společně posoudit svoji schopnost splácet. Klient současně dává dle čl. 7 všeobecných obchodních podmínek souhlas s tím, aby [právnická osoba] uskutečňoval dotazy na úvěrové registry případně jiné databáze umožňující jeho posouzení úvěruschopnosti. Z dodatku ke smlouvě o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalovaný požádal [právnická osoba] o prodloužení termínu splatnosti zápůjčky o 31 dní, tedy do 15. 3. 2018 a zavázala se zaplatit poplatek za prodloužení termínu splatnosti ve výši 2 860 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021, včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021 soud zjistil, že [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovaného o tomto informovala. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 2. 2. 2021, včetně dodejky vyplývá, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornil ho na možnost jejího soudního vymáhání. 10. Na základě výše uvedených důkazů soud dospěl ke skutkovému závěru, že se žalovaný registroval na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně a uzavřel s ní ujednání, na základě kterého byla na jeho bankovní účet poskytnuta částka 8 000 Kč a on se zavázal tuto částku vrátit do 10. 2. 2018. Následně žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně další ujednání, kterým došlo k prodloužení splatnosti do 15. 3. 2018. Nebylo prokázáno, že by žalovaný na dlužnou částku cokoli uhradil. 11. [právnická osoba] jako podnikatel (věřitel) a žalovaný v postavení spotřebitele (dlužníka), uzavřeli za užití prostředků komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce – spotřebitelskou smlouvu. Pokud žalovaný uvádí, že nárok uplatněný v žalobě neuznává, neboť s žalobkyní tj. společností [právnická osoba] žádné ujednání neuzavřel, jedná se ze strany žalovaného o nepochopení celého předmětu řízení. Je skutečností, že na žalobkyni ([právnická osoba]) byla pohledávka pouze postoupena v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku, když smlouva byla uzavřena [právnická osoba] Na základě uvedené smlouvy byla na bankovní účet žalovaného poskytnuta částka ve výši 8 000 Kč. V souladu s ustanovením § 2390 občanského zákoníku je žalovaný povinen peněžitou zápůjčku vrátit. Jelikož se jednalo o tzv. spotřebitelský úvěr, byl [právnická osoba] dle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru povinen před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet tento spotřebitelský úvěr. [právnická osoba] měl poskytnout úvěr jen tehdy, pokud bude spotřebitel schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. [právnická osoba] tak byl před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vyžádat si od žalovaného sdělení o jeho veškerých příjmech, které měl prokázat (např. výplatní páskou, rozhodnutím o přiznání sociální dávky) a dá