4 C 208/2021-54 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 50 625,35 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu žalovaného ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne 30. 1. 2017 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] kdy před jejím uzavřením řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky, a to opakovaně až do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce, a žalovaný se zavázal tyto poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky. Sjednaný úrokový rámec činil 50 000 Kč, výše pravidelné měsíční splátky činila 2,79 % z výše sjednaného úvěrového rámce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný čerpal částku 91 900 Kč a na poskytnutý úvěr zaplatil 90 000 Kč. Žalovaný porušil svůj závazek hradit úvěr řádně a včas, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 25. 2. 2021. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil, žalobkyně tak požaduje uhradit částku 50 625,35 Kč, která se skládá z jistiny ve výši 49 995,35 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 130 Kč a smluvních pokut ve výši 500 Kč a dále žalobkyně požaduje uhradit kapitalizovaný úrok ve výši 9 923,96 Kč (tj. úrok ve výši 29,88 % ročně z částky 49 995,35 Kč za dobu od 26. 2. 2021 do 28. 5. 2021), úrok ve výši 29,88 % ročně z částky 49 995,35 Kč od 29. 5. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 892,53 Kč (tj. zákonný úrok z prodlení za dobu od 12. 3. 2021 do 28. 5. 2021) a zákonný úrok z prodlení z částky 50 625,35 Kč od 29. 5. 2021 do zaplacení. Dne 7. 10. 2021 žalobkyně doplnila žalobu tak, že se vyjádřila se ke způsobu posouzení úvěruschoposti žalovaného. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Dle ustanovení § 115a o.s.ř., k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Dle ustanovení § 1810 občanského zákoníku, ustanovení tohoto oddílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 5. Dle ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 6. Dle ustanovení § 2048 a § 2049 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 7. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 8. Dle ustanovení § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 9. Dle ustanovení § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 10. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Z úvěrové karty klienta, úvěrové zprávy z Nebankovního registru klientských informací, potvrzení SOLUS a výpisu z bankovního účtu žalovaného soud zjistil, že se žalobkyně zabývala posouzením úvěruschopnosti žalovaného, když zjistila, že žalovaný je zaměstnaný s průměrným příjmem kolem 25 000 Kč, nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí v podnájmu, má několik závazků, na které celkově hradí splátky ve výši 8 483 Kč (u žádného ze závazků není po splatnosti). Z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 30. 1. 2017 vyplývá, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli ujednání, ve kterém se žalovaný vyjádřil ke svým osobním a majetkovým poměrům a svému zaměstnání. Podpisem smlouvy byl mezi smluvními stranami sjednán bezúčelový revolvingový úvěr, který žalovanému umožňoval opakované čerpat peněžní prostředky na jeho běžný účet až do výše úvěrového rámce, který činil 50 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku žalobkyni splácet v minimálních měsíčních splátkách ve výši 2,79 % z úvěrového rámce, tj. 1 394 Kč a zaplatit roční úrokovou sazbu 29,88 %. V případě, že se žalovaný opozdí se zaplacením splátky, je žalobkyně oprávněna účtovat účelně vynaložené náklady na vymáhání, smluvní pokutu ve výši 500 Kč (v případě prodlení s nižší částkou, smluvní pokutu maximálně do této částky), jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění 10 % ze splatné jistiny a úroků a úrok z prodlení ve výši dle platného nařízení vlády. Dle čl. 6 úvěrových podmínek dojde k zesplatnění úvěru (žádost o jednorázové vrácení úvěru) v případě, že žalovaný dluží dvě a více splátek, nezaplatil splátku déle než tři měsíce, uvedl nepravdivé osobní údaje, porušil některou z povinností vyplývající ze smlouvy nebo bylo na jeho majetek zahájeno exekuční, insolvenční, dědické nebo jiné řízení. Z čl. 7 úvěrových podmínek vyplývá, že žalobkyně je v případě opoždění žalovaného s úhradami oprávněna účtovat žalovanému smluvní pokutu ve výši 500 Kč, jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění ve výši 10 % z nezaplacené jistiny a úroků a úrok z prodlení v zákonné výši. Z výpisu z čerpání, splátek a úhrad žalovaného vyplývá, že žalovaný čerpal dne 3. 2. 2017 částku 50 000 Kč a dále provedl následně další čerpání tak, že celkem čerpal částku 91 900 Kč, žalovaný pak postupně splácel jednotlivé splátky, když naposledy uhradil splátku dne 20. 10. 2020 a následně neuhradil ničeho. Žalovaný na splátkách celkem uhradil částku 90 000 Kč, která byla v částce 41 904,65 Kč započtena na jistinu, v částce 13 876,21 Kč na úrok za hotovostní transakce a v částce 34 219,14 Kč započtena na úrok. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 25. 2. 2021, včetně poštovního podacího archu soud zjistil, že žalobkyně z důvodu prodlení vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru ve výši 56 858,68 Kč do 14 dnů od sepsání této výzvy. Dle rekapitulace uvedené ve výpisu z čerpání, splátek a úhrad žalovaného činí jistina 49 995,35 Kč, smluvní pokuta 500 Kč a náklady na vymáhání 130 Kč, dále činí úroky celkem 9 923,96 Kč a úrok z prodlení 892,53 Kč. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 18. 3. 2021, včetně poštovního podacího archu soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornil ho na možnost jejího soudního vymáhání. 12. Po provedeném dokazování soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření u