7 C 236/2021-31 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 4. 2021 domáhá se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 3.048 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného jízdného 2 x 24 Kč a přirážky k jízdnému 2 x 1.500 Kč a náhrady nákladů řízení. To vše s odůvodněním, že dne [datum] a [datum] cestoval žalovaný dopravním prostředkem [anonymizováno] linkou [anonymizováno] a [anonymizováno] linkou [anonymizováno], veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobkyní a uzavřel tak s ní smlouvu o přepravě osob. Ze strany žalobkyně byla v uvedených dnech provedena přepravní kontrola žalovaného, při které se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem a neuhradil tak stanovené jízdné. Žalovaný byl kontrolorem na místě vyzván k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Splatnost pohledávky nastala v den provedení přepravní kontroly, kdy u žalovaného bylo právo na zaplacení uplatněno. Byl vyhotoven zápis o provedené přepravní kontrole. Žalovaný dlužné jízdné včetně přirážky neuhradil ani na předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstala zcela nečinný. 3. Po splnění podmínek pro postup podle § 115a občanského soudního řádu rozhodl soud na základě předložených důkazů, bez nařízení jednání. 4. Podle ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Dle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (ve znění účinném od 1. 1. 2014, dále jen občanský zákoník), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 6. Podle ustanovení § 2578 občanského zákoníku, podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. 7. Podle ustanovení § 4 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu, cestující se pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění prokazuje platným jízdním dokladem, není-li dále stanoveno jinak. 8. Podle ustanovení § 7 odstavec 1 věta prvá výše citované vyhlášky, cestující za jízdenku pro jednotlivou jízdu nebo za jízdenku časovou (dále jen„ jízdenka“) platí jízdné podle tarifu sjednané v souladu s cenovými předpisy. 9. Podle ustanovení § 49 odstavec 3 výše citované vyhlášky, uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní podmínky vyhlášené dopravcem. 10. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru o skutkovém stavu: Dne [datum] se žalovaný dopustil tzv. černé jízdy, když cestoval dopravním prostředkem – [anonymizováno] linkou [anonymizováno] veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobkyní a nezaplatil jízdné. Dne [datum] se žalovaný dopustil tzv. černé jízdy, když cestoval dopravním prostředkem – [anonymizováno] linkou [anonymizováno] veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobkyní a nezaplatil jízdné. Žalobkyně má právo žádat mimo úhradu jízdného ve výši 2 x 24 Kč, také přepravní přirážku, která v případě jízdy bez jízdního dokladu činí 2x 1.500 Kč. 12. Na základě zjištěného stavu dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení na zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, celkem částky 3.048 Kč je důvodný, a proto žalobě vyhověl v plném rozsahu. Žalobkyně má nárok i na příslušenství pohledávky, tj. zákonný úrok z prodlení, který je požadován v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a byl žalobkyni přiznán tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odstavec 1 občanského soudního řádu, kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který úspěch ve věci neměl. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., za 3 úkony po 200 Kč (převzetí a přípravu, sepis žaloby a výzvu k plnění), 3x režijní paušál po 100 Kč Náklady řízení celkem činí bez soudního poplatku částku 900 Kč, ke které byla připočtena 21% sazba daně z přidané hodnoty (v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř.) ve výši 189 Kč Náklady řízení celkem včetně soudního poplatku činí částku 1.489 Kč a byly přiznány k rukám zástupce žalobkyně. 14. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odstavec 1 občanského soudního řádu.