10 C 30/2021-53 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky 23 400 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 20 000 Kč od 15. 1. 2018 do zaplacení, jakožto dluhu žalovaného ze smlouvy o úvěru [číslo] kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], dne [datum]. Žalovanému byla dne [datum] v hotovosti poskytnuta částka 20 000 Kč, téhož dne na ni uhradil 800 Kč a 2 600 Kč (tedy 3 400 Kč). Žalovaný se zavázal vrátit [právnická osoba], částku úvěru společně s celkovými náklady spotřebitelského úvěru s v 13 měsíčních splátkách (splatnost poslední splátky 14. 1. 2018). Žalovaný uhradil celkem 11 200 Kč. Na jistině zbývá dluh 20 000 Kč a na poplatku 3 400 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla hodnocena dle žalovaným vyplněné žádosti o úvěr posouzením dle vnitřních kritérií, ve které uvedl svoji osobní a majetkovou situaci, žalovaný doložil doklady dle vyplněné žádosti. Vnitřními kritérii je 0 zahájených exekučních řízení, negativní lustrace v insolvenčním rejstříku, uvedení příjmů a výdajů při požádání o úvěr, lustrace v ISIR, Centrální evidenci exekucí a databázi inkasních agentur. Pohledávka byla převedena na žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. 3. Žalobkyně doložila žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru podepsanou [datum], kterou žalovaný požádal společnost [právnická osoba], [IČO], o poskytnutí úvěru 20 000 Kč na 13 měsíců, jedná se o žádost formulářového typu, to znamená, že v ní žalovaný jakožto žadatel o úvěr zaškrtával údaje hodící se k její osobní a majetkové situaci, případně vepisoval bližší informace. Žalovaný zaškrtl, že je svobodný a žije u rodičů (standardní vybavení domácnosti), je jedinou osobou výdělečně činnou v domácnosti, je zaměstnán [anonymizováno] [příjmení] [anonymizováno] [právnická osoba], na dobu neurčitou, jako manipulační dělník s příjmem 9 099 Kč, průměrné měsíční výdaje jsou 3 500 Kč stravné, výživné, a 500 Kč (ostatní výdaje). Dle zaškrtnutí doložil výplatní pásky, pracovní smlouvu a čestné prohlášení. Dále uvedl, že má zkušenosti týkající se spotřebitelských úvěrů. Dle doložených výplatních pásek měl žalovaný v 9/2016 čistý příjem 16 442 Kč, avšak ze mzdy mu byla stržena přednostní pohledávka 7 173 Kč (takže vyplaceno žalovanému bylo 9 269 Kč), v 10/2016 čistý příjem 13 920 Kč, avšak ze mzdy mu byla stržena přednostní pohledávka 5 160 Kč (takže vyplaceno žalovanému bylo 8 760 Kč), v 7/2016 čistý příjem 17 050 Kč, avšak ze mzdy mu byla stržena přednostní pohledávka 7 781 Kč (takže vyplaceno žalovanému bylo 9 269 Kč), dle pracovní smlouvy ze dne [datum] se jedná o pracovní poměr u uvedeného zaměstnavatele na dobu neurčitou. Žalovaný doložil čestné prohlášení, kde uvádí, že rodičům nepřispívá na bydlení. Žalobkyně dále doložila listinu zvanou finanční analýza a credit scoring, dle které bylo u žalovaného uvažování o majetkových poměrech tak, že jeho čistý měsíční příjem je 9 099 Kč, výdaje 3 500 Kč (dále odhad na měsíční výdaje s navýšením na 4 000 Kč a dále 1 000 Kč na nečekané výdaje), takže má k dispozici 4 099 Kč, zde je uveden počet výdělečně činných osob v domácnosti 1, [právnická osoba] počítá s minimálními měsíčními výdaji na osobu 3 500 Kč, dle credit scoringu bylo žalovanému přiděleno celkem 19 bodů (v rozmezí 10 – 24 bodů lze poskytnutou úvěr do 25 000 Kč, v rozmezí do 9 bodů úvěr poskytnout nelze), avšak zde soud upozorňuje, že přidělení a součet bodů vzbuzuje pochybnosti - např. osobní hodnocení zástupce uvěrujícího, dále položka historie žadatele ve vztahu k dosavadním úvěrům, kde je uvedeno, že nikdy neměla půjčku, úvěr, proto jí bylo přiděleno 0 bodů (avšak vyšší bodové hodnocení je přiděleno v případě, že se jedná o žadatele s již několikátým úvěrem, půjčkou, kdy už tento způsob přidělování bodů vzbuzuje pochybnost, naopak by měl být lépe hodnocen žadatel dosavadně bez tohoto typu úvěrů). 4. Žalobkyně doložila formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], a žalovaným soud zjistil, že společnost [právnická osoba], se zavázala žalovanému poskytnout bezúčelový hotovostní úvěr 20 000 Kč, sjednaný na dobu určitou 13 měsíců. Tuto částku žalovaný v hotovosti v den podpisu smlouvy převzal. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s celkovými náklady spotřebitelského úvěru 14 600 Kč, tj. úrokem 25,85 % ročně z poskytnuté jistiny (to je 5 600 Kč), poplatkem za uzavření smlouvy 800 Kč, poplatkem za správu úvěru 4 400 Kč, poplatkem za hotovostní výběr splátek 3 800 Kč, v 13 měsíčních splátkách ve výši 2 600 Kč, kdy každá splátka je splatná do„ není čitelné kolikátého dne, ale je to dvojmístné číslo, pravděpodobně 14. dne“ kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém došlo k uzavření smlouvy o úvěru. RPSN činí 189,38 %. Jedná se o smlouvu formulářového typu, která je předpřipravena společností [právnická osoba], a používána opakovaně s doplňováním konkrétních parametrů úvěru. Pod čl. V. je uvedeno ujednání o smluvní pokutě 0,1% denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí překročit součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny (0,5 krát 20 000 Kč je 10 000 Kč), dále je zde formulářově předtištěno (text připomíná grafickým zpracováním spíše text obchodních podmínek) prohlášení dlužníka a jeho další povinnosti, včetně odstoupení od smlouvy a závěrečná ustanovení. Dle čl. VIII dlužník prohlašuje, že vzhledem k výši svých příjmů a výdajů, které uvedl v žádosti o poskytnutí úvěru, je schopen veškeré splátky hradit řádně a včas, věřiteli poskytl úplné, pravdivé údaje. Součástí smlouvy je příloha s předpisem splátek, kde je uvedeno rozložení splátek na jednotlivé poplatky sjednané ve smlouvě o úvěru. 6. Dle přehledu plateb žalovaný hned v den uzavření smlouvy, tedy [datum], uhradil 800 Kč a 2 600 Kč, dále hradil dne [datum] částku 2 600 Kč, dne [datum] částku 2 600 Kč a dne [datum] částku 2 600 Kč. 7. Z rejstříku zahájených exekucí soud zjistil, že v době sjednání úvěru dne [datum], byl žalovaný v exekuci, bylo vůči němu vedeno jedno exekuční řízení. 8. Z obchodního rejstříku soud zjistil, že ke dni [datum] byla část závodu společnosti [právnická osoba], převedena na [právnická osoba], [IČO], přičemž toto soud ověřil z notářského zápisu sepsaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum], [anonymizováno] [číslo], [spisová značka], smlouvy o prodeji části závodu uzavřené mezi [právnická osoba], a [právnická osoba], dne [datum]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], postoupil pohledávku za žalovaným na [osobní údaje žalobkyně], a to za úplatu. Dle výňatku z přílohy soud zjistil, že mezi postoupenými pohledávkami je i pohledávka za žalovaným. Výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky již právním zástupcem a upozorněn na možnost soudního vymáhání (žalobkyně doložila podací lístek o odeslání této výzvy dne [datum]). 9. Žalobkyně po poskytnutí poučení dle § 118a o. s. ř., skutková tvrzení ohledně splatnosti celého úvěru, případně jednotlivých splátek, a skutková tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného, zejména pokud jde o ostatní přednostní pohledávky žalovaného a jejich odraz v listinách ohledně výdajů žalovaného, a doplnění, jakým způsobem byly posuzovány měsíční výdaje domácnosti žalovaného (když žil v domácnosti se svými rodiči), nedoplnila. 10. Dle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. 11. Dle § 1810, § 1812, § 1813 o. z., ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 téhož zákona k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 12. Dle § 2395, § 2398 odst. 2, § 2399 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádán