12 C 105/2021-48 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně podala návrh na vydání platebního rozkazu, jímž se domáhala uložení ve výroku označených platebních povinností po žalovaném. Žalobkyně přitom v návrhu, respektive v žalobě (doplněné podáním ze dne 13. 12. 2021) tvrdila následující: 2. Dne 23. 7. 2013 žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru (dále též„ smlouva“) [číslo] v rámci níž byla žalovanému poskytnuta převodem na jeho účet dne 20. 8. 2013 částka 4.999 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky. Ve smlouvě se pak žalovaný zavázal uhradit částku 4.999 Kč (jistinu) společně s úrokem, a to v 12 měsíčních splátkách po 892 Kč od září 2013, tedy celkem částku ve výši 10. 704 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla žalobkyní prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisu z bankovního účtu, rozhodnutí ČSSZ o přiznání invalidního důchodu a prohlášení dlužníka a bylo zjištěno, že má dostatečné volné zdroje ke splácení tohoto úvěru. Žalobkyně ověřila evidenci žalovaného a jeho zaměstnavatele v insolvenčním rejstříku, neevidovala se žalovaným předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, a na základě provedeného tzv. scoringu klienta bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované zasláno„ na dodejku“. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, a to u splátky č. 1 splatné dne 15. 9. 2013, a proto došlo podle smluvních podmínek k datu 17. 11. 2013 k zesplatnění celého úvěru. Ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se staly součástí nové jistiny a tuto novou jistinu tvořila částka 10.704 Kč a žalovaný ji byl povinna uhradit nejpozději v den následujícím po dni zesplatnění úvěru. To se nestalo, a proto žalobkyně požadovala po žalovaném spolu s uhrazením nové jistiny též úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně po žalovaném dále požadovala v souladu s bodem 10.1 a) a b) a 10.4 smlouvy smluvní pokutu ve výši 258 Kč, a to 2 x 71,36 Kč (smluvní pokuta u splátek č. 1 a 2 za prodlení v délce 15 dnů) a 1 x 115,96 Kč (smluvní pokuta za prodlení v délce 30 dnů u splátky č. 1). Žalovaný ani po předžalobní výzvě ničeho neuhradil. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 4. Soud při jednání dne 22. 2. 2022 provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti: 5. (Skutková zjištění) Dne 23. 7. 2013 uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se se zavázala poskytnout žalovanému na jeho účet č. [bankovní účet] peněžní prostředky ve výši 4.999 Kč a žalovaný se zavázal uhradit částku 4.999 Kč (jistinu), a to v 12 měsíčních splátkách po 892 Kč od 15. 9. 2013, tedy v celkové výši 10.704 Kč, kdy poslední splátka byla určena dnem 18. 8. 2014 ve výši 888 Kč. Dle čl. 10 a) smluvních podmínek má žalobkyně v případě prodlení žalovaného více než 15 dnů požadovat smluvní pokutu ve výši 8 % z dlužné částky. Dle čl. 10 b) smluvních podmínek má žalobkyně v případě prodlení žalovaného více než 30 dnů požadovat smluvní pokutu ve výši 13 % z dlužné částky Dle čl. 10 3. a) smluvních podmínek může věřitel v případě prodlení dlužníka prohlásit úvěr za zesplatněný (zjištěno ze smlouvy o úvěru na č.l. 6, splátkového kalendáře ke smlouvě na č.l. 13v-14 a smluvních podmínek žalobkyně na č.l.17). 6. Z hodnocení klienta ke smlouvě [číslo] že tuto listinu podepsal žalovaný a osoba zprostředkující úvěr [jméno] [příjmení] s doporučením zprostředkovatele úvěru k uzavření úvěrové smlouvy. Příjmy žalovaného činily částku 9.220 Kč, výdaje 6.300 Kč (3.800 Kč na klienta a 2.500 Kč na nájemné a inkaso), volné zdroje byly oceněny částkou 2.920 Kč. 7. Z rozhodnutí České zprávy sociálního zabezpečení v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] bylo zjištěno, že žalovanému vznikl nárok na invalidní důchod [anonymizováno] stupně ve výši 9.022 Kč měsíčně, neboť jeho pracovní schopnost poklesla o [%]. Pro [zdravotní] [stav] není účastník schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. 8. Z dokladu o vyplacení úvěru, že se jedná o tisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu vedeného [název banky], číslo účtu [bankovní účet], z něhož byla dne 20. 8. 2013 odeslána částka 4.999 Kč na číslo účtu [bankovní] [účet], který souhlasí s číslem účtu uvedeným žalovaným ve smlouvě o úvěru [číslo]. 9. Z karty klienta bylo zjištěno, že částka ve výši 4.999 Kč byla vyplacena dne 20. 8. 2013 a k doplacení zůstala částka 10.704 Kč Smluvní odměna úvěru činila 5.705 Kč. Žalovaný ničeho nehradil. 10. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 17. 11. 2013, že žalobkyně sděluje žalovanému, že se ocitl v prodlení s úhradou splátky úvěru ze smlouvy [číslo] tím došlo v souladu s uzavřenou smlouvou k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy, a proto je vyzván k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, smluvních pokut a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením v celkové výši 16.314 Kč. Součástí oznámení je specifikace dlužné částky ke dni zesplatnění úvěru (zbývající dlužné splátky ve výši 10.704 Kč, neuhrazené penalizační faktury ve výši 258 Kč a neuhrazené smluvní pokuty ve výši 5.352 Kč). 11. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 27. 10. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných částek a výzva mu byla zaslána na adresu [adresa] (zjištěno z kopie poštovního podacího archu ze dne 27. 10. 2021 na č.l. 19). 12. Z rejstříku zahájených exekucí bylo zjištěno, že v době uzavření smlouvy o úvěru byly na majetek žalovaného vedeny dvě exekuce. 13. Z informačního systému zdejšího soudu bylo zjištěno, že v době uzavření smlouvy o úvěru bylo na majetek žalovaného vedeno od roku 2004 7 exekučních řízení a od roku 2002, 16 soudních výkonů rozhodnutí. 14. (Závěr o skutkovém stavu) Z dokazování shora soud zjistil, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 23. 7. 2013 smlouvu o úvěru [číslo] v rámci níž byla žalovanému poskytnuta převodem na účet částka 4.999 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky. Ve smlouvě se pak žalovaný zavázal uhradit částku 4.999 Kč (jistinu) společně s částkou 5.705 Kč, a to ve 12 měsíčních splátkách po 892 Kč, kdy poslední splátka byla určena dnem 15. 8. 2014. Žalovaný ničeho neuhradil. 15. Z informačního soudního systému bylo zjištěno, že ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru byla na majetek žalovaného vedena řada exekucí a výkonů rozhodnutí. 16. (Právní posouzení věci) Po právní stránce soud posoudil věc s ohledem na přechodné ustanovení § 3028 odst. 3 o. z. (obč. zákoník č. 89/2012 Sb.) tak, že předchůdce žalobkyně uzavřela se žalovaným jako dlužníkem smlouvu podle § 497 a násl. obchodního zákoníku. Závazkový vztah, vzniklý shora uvedeným uzavřeným spotřebitelskými úvěrem mezi žalobkyní a žalovaným se řídí tedy obchodním zákoníkem a smluvním ujednáním. Dále se tento závazkový vztah řídí zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. 17. Podle § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 18. Dle § 3 písm. a) zákona č. 145/2010 Sb., se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. 19. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 20. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dle kterého:„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává:„ Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti s