3 C 250/2021-35 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhá se žalobce po žalovaném zaplacení částky 3.510 Kč s příslušenstvím. Učinil tak s odůvodněním, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost splnil žalovaný dne [datum]. Žalovanému tak vznikla povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaný však nedostál své zákonné poplatkové povinnosti, když nezaplatil televizní poplatky za období od července 2018 do srpna 2020, tj. celkem 26 dlužných částek po 135 Kč, v celkové výši 3.510 Kč. Tuto částku žalovaný ani přes výzvu žalobce neuhradil. Žalobce také požaduje zákonný úrok z prodlení, a to od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný. 3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle ust. § 115a o.s.ř., soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobce ani žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřili, rozhodl soud ve věci v souladu s ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř., v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti (a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu): 6. Z Potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný je držitelem televizního přijímače, v září 1991 splnil svou zákonnou povinnost, když se přihlásil jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Dopisy ze dne [datum] a [datum] byl žalovaný [anonymizována dvě slova] informován o existenci dluhu vůči žalobci a dále o tom, že [anonymizována dvě slova] je žalobcem zmocněna k jeho inkasu. Součástí dopisů byl i přehled nezaplacených předpisů, podle něhož činil dluh žalovaného na televizních poplatcích celkem 5.940 Kč. Jednalo se o poplatky splatné od [datum] do [datum]. Dopisy byly žalovanému doručovány na adresu jeho trvalého bydliště a dostaly se tak (příp. měly možnost se dostat) do sféry jeho dispozice. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka. <i>7. Podle ust. § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.</i> <i>8. Podle ust. § 5 odst. 1 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, poplatník, který je fyzickou osobou, platí rozhlasový poplatek z jednoho rozhlasového přijímače a televizní poplatek z jednoho televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více včetně rozhlasového nebo televizního přijímače, který je příslušenstvím jím provozovaného dopravního prostředku.</i> <i>9. Podle ust. § 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč.</i> <i>10. Podle ust. § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem.</i> <i>11. Podle ust. § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.</i> <i>12. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.</i> 13. Po provedeném dokazování, z něj zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že návrh žalobce je důvodný. Žalovaný se stal držitelem televizního přijímače a jako poplatník televizního poplatku se přihlásil do příslušné evidence v září 1991. Tímto žalovanému vznikla dle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, povinnost platit žalobci televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně se splatností nejpozději do 15. dne každého měsíce. Žalovaný této své zákonné povinnosti nedostál, když za období od července 2018 do srpna 2020 žalobci televizní poplatek nezaplatil. Žalovaný dluží žalobci na nezaplacených televizních poplatcích za uvedené období celkem 3.510 Kč (26 měsíců x 135 Kč). Jelikož žalovaný v průběhu řízení netvrdil a neprokázal, že by žalobci řádně oznámil jakoukoliv změnu v držení televizního přijímače nebo že by na svůj dluh žalobci něčeho uhradil, bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno, a to včetně kapitalizovaného úroku z prodlení. 14. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný a má tak proti žalovanému nárok na plnou náhradu jím v tomto řízení účelně vynaložených nákladů. Tato se mu přiznává ve výši 600 Kč a sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 200 Kč za 2 úkony po 100 Kč úkon (návrh ve věci samé, výzva k plnění) dle ust. § 1 a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. per analogiam. Náhrada nákladů řízení spočívající v odměně zástupce žalobce nebyla žalobci přiznána, neboť ji soud nepovažuje s ohledem na nález Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12 za účelně vynaložený náklad řízení. V tomto nálezu Ústavní soud mimo jiné dovodil, že správa a vymáhání koncesionářských poplatků je jednou z činností žalobce, který disponuje odborným aparátem včetně právního oddělení a není tak důvod, aby výkon svých povinností, včetně vymáhání dlužných poplatků, přenášel na soukromý subjekt, zvláště za situace, kdy není zapotřebí uplatnění natolik specializovaných znalostí, jimiž by běžně nedisponovali pracovníci právního útvaru žalobce. 15. Dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do 3 dnů od právní moci rozsudku.