4 C 250/2022-57 — Okresní soud ve Vyškově

1. Předmětem řízení je spor účastníků řízení o zaplacení částky celkem 14 208 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené za použití komunikace na dálku dne 24. 6. 2022 mezi účastníky řízení, když žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkem částku 7 680 Kč do 30 dnů (27. 7. 2022), a to v případě slevy za včasné vrácení, jinak částku 12 600 Kč, žalovaný však ničeho neuhradil. Před poskytnutím úvěru žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného tak, že si vyžádala skutečné příjmy žalovaného, kdy vypočetla průměrný měsíční čistý příjem žalovaného v částce 28 873 Kč, porovnala je s tvrzenými výdaji a provedla lustraci v registrech sloužících k posouzení úvěruschopnosti a provedla statistické výpočty, kdy dospěla k závěru, že výdaje žalovaného jsou v měsíční výši 8 000 Kč na bydlení včetně energií a 5 764 Kč na osobních výdajích, a částka 2 000 Kč na pravidelných jiných měsíčních splátkách. Žalobkyně zaslala žalovanému dvě upomínky, kdy za jednu požaduje uhradit náklady ve výši 450 Kč a za druhou 650 Kč. Jelikož žalovaný ničeho neuhradil, domáhá se žalobkyně úhrady poplatku za předání pohledávky k inkasnímu řízení ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně dále požaduje uhradit jistinu ve výši 6 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 408 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 800 Kč za nesplnění povinnosti žalovaného dle čl. 7 a 7.3. smlouvy o úvěru, tedy 2 x 900 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. K jednání ve věci se bez omluvy nedostavil, kdy žalobkyně se z jednání omluvila. Soud tedy ve věci rozhodl jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Dle ustanovení § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle ustanovení § 420 odst. 1 občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. 4. Dle ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 5. Dle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 6. Dle ustanovení § 122 odst. 1, 2, 3 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 7. Dle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Z předsmluvní informace, která byla žalovaným dne 24. 6. 2022 digitálně podepsána, vyplývá, že žalovanému byly poskytnuty informace o základních vlastnostech spotřebitelského úvěru, jeho nákladech, důležitých právních aspektech a dodatečné informace. 10. Z dokumentu nazvaného jako posouzení úvěruschopnosti žadatele vyplývá, že žalovaný je zaměstnaný u [název zaměstnavatele] [anonymizována dvě slova], kdy žalobkyně počítala s výší příjmu žalovaného 28 873 Kč a výdaji ve výši 15 764 Kč, z ověření v registrech vyplynulo, že nemá exekuci v CEE, nemá záznam v insolvenčním rejstříku, v registru úvěrů REPI má dvě otevřené smlouvy, kdy závěrem bylo uvedeno, že žalovaný vyhovuje. Z kopie občanského průkazu žalovaného vyplývá, že si žalobkyně ověřila totožnost žalovaného. Ze dvou potvrzení o provedení platby vyplývá, že žalovaný poskytl žalobkyni částku 1 Kč za účelem ověření totožnosti jeho účtu a žalovanému byla dne 24. 6. 2022 poskytnuta simplepůjčka se splatností 27. 7. 2022. Z výpisu z centrální evidence exekucí ze dne 24. 6. 2022 vyplývá, že na jméno žalovaného nebyl nalezen žádný exekuční titul. 11. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, která byla digitálně podepsána žalovaným dne 24. 6. 2022, vyplývá, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání úvěru ve výši 6 000 Kč na bankovní účet žalovaného do 4 pracovních dnů ode dne uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal vrátit úvěr žalobkyni, zaplatit jí úrok a uhradit další finanční závazky vyplývající z této smlouvy. Úrok byl sjednán ve výši 39 % ročně, úroky jsou splatné v jediné splátce (jednorázově) spolu s jistinou. V čl. 4 smlouvy o spotřebitelském úvěru se smluvní strany dohodly, že se žalovaný zavazuje uhradit žalobkyni jednorázový poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 408 Kč, který je splatný společně s jistinou úvěru a úrokem. Jestliže žalovaný úvěr vrátí řádně a včas zavazuje se žalobkyně poskytnout žalovanému slevu na poplatku za poskytnutí úvěru tak, že poplatek po slevě bude činit 1 488 Kč. Žalovaný je povinen žalobkyni vrátit úvěr do 30 dnů (den splatnosti) společně s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru v jedné platbě. RPSN vypočtená k okamžiku uzavření smlouvy činí 832 000 % nebo v případě řádného placení 1 916 %. Celková částka, kterou se žalovaný zavazuje žalobkyni zaplatit ke dni splatnosti, odpovídá součtu jistiny, úroku a poplatku a činí 12 600 Kč, nebo v případě slevy za včasné splacení 7 680 Kč. Žalobkyně může pro případ prodlení žalovaného s plněním dluhu požadovat a žalovaný je povinen uhradit náhradu všech nákladů, které vznikly žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného, dále úroky z prodlení v zákonné výši a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. V čl. 7 2. smlouvy o úvěru bylo ujednáno, že se žalovaný zavazuje vždy do 3. dne příslušného kalendářního měsíce předložit úvěrujícímu písemné potvrzení o trvání jeho pracovního poměru a do pěti dnů od uzavření smlouvy předložit potvrzení příslušného okresního soudu, že vůči němu nejsou vedena soudní řízení, nesplnění každé z této povinnosti je pak sa