6 C 78/2020-195 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně (dne 29. 4. 2020) podala u zdejšího soudu žalobu, kterou se domáhá po žalovaném vydání bezdůvodného obohacení původně ve výši 208 975 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení ve výši 10 % ze žalované částky od 15. 10. 2019 do zaplacení. Žaloba je založena na tvrzení, že žalovaný po předmětnou dobu užíval bez právního důvodu (dále označené) pozemky ve výlučném vlastnictví žalobkyně, které leží v [katastrální uzemí]; jedná se vesměs o pozemky nacházející se v bývalém areálu [anonymizováno] [obec], dříve patřící [anonymizována tři slova] [obec]. 2. Žaloba se sestává ze tří dílčích nároků: 3. Zaprvé (nárok 1) se žalobkyně domáhá vydání bezdůvodného obohacení po žalovaném, který dle žalobního tvrzení měl v období od ledna 2019 do března 2020, tj. po dobu 15 měsíců bez právního důvodu užívat pozemky ve vlastnictví žalobkyně, a to stavební parcelu [číslo] na které se nachází stavba žalovaného, a dále pozemky p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] část pozemku p. [číslo] ([anonymizována dvě slova] m²), které leží v [katastrální uzemí], a jejichž celková výměra činí 4 592 m². 4. Žalobkyně si nechala vypracovat od [titul] [jméno] [příjmení] znalecký posudek a na základě něho pak v žalobě konstatuje, že výše bezdůvodného obohacení žalovaného za užívání těchto pozemků bez právního důvodu (nepočítaje v to započtení, které pak žalobkyně v další části své žaloby zohlednila a následně promítla do žalobního petitu; k tomu viz níže) činí – s přihlédnutím k tomu, že znalec [titul] [příjmení] ve svém posudku dospěl k závěru, že obvyklé měsíční nájemné těchto pozemků činí 3,70 Kč m², tj. ročně 44,40 Kč m² – při propočtu 4 592 m² x 44,40 Kč = 203 884,80 Kč ročně, což měsíčně činí 16 990,40 Kč a násobeno 15 měsíci, tj. za období leden 2019 až březen 2020 - částku 254 856 Kč, jež podle žalobkyně představovala výši bezdůvodného obohacení žalovaného. 5. Zadruhé (nárok 2) se žalobkyně po žalovaném domáhá vydání bezdůvodného obohacení žalovaného, který bez právního důvodu po předmětnou dobu užíval příjezdové komunikace na pozemcích žalobkyně, konkrétně na parcelách [číslo] p. [číslo] v k. ú. [obec], kdy rozsah užívání této cesty činí celkem 972 m² (délka příjezdové cesty je [anonymizováno] m se šířkou [anonymizováno] m, tj. [anonymizováno] m x [anonymizováno] m = 972 m²). V tomto případě žalobkyně za užívání této cesty žalovaným bez právního důvodu v období od ledna 2019 do března 2020, tj. za 15 měsíců, požaduje částku odpovídající obvyklému nájemnému, kdy žalobkyně opět vychází ze znaleckého posudku [titul] [příjmení], avšak v tomto případě nepožaduje po žalovaném obvyklé nájemné, resp. bezdůvodné obohacení odpovídající výši obvyklého nájemného ve výši 3,70 Kč m² za rok (jak vyplývá z posudku [titul] [příjmení]), nýbrž pouze 3 Kč m² za rok, tj. při propočtu: 972 m² x 3 Kč = 2 916 Kč za rok, z toho za měsíc (2 916 Kč: 12 =) 243 Kč x 15 měsíců = 3 645 Kč, což představuje další žalobní požadavek žalobkyně v této části žaloby. 6. Zatřetí (nárok 3) se žalobkyně po žalovaném domáhá vyklizení pozemku v jejím vlastnictví – parcely [číslo] rovněž v k. ú. [obec] o výměře [anonymizována dvě slova] m², při skutkovém tvrzení, že žalovaný má na tomto pozemku uskladněné zbytky stavebního materiálu, palety, pneumatiky, dřevo, jakož i další různý odpad, přičemž podle žalobkyně její tvrzení jsou prokazována k žalobě připojenými fotografiemi, resp. kopiemi těchto fotografií. 7. Pokud jde tedy o vydání bezdůvodného obohacení za dílčí tvrzené žalobní nároky ad 1 a 2, ty činí celkem (254 856 Kč + 3 645 Kč =) 258 501 Kč. 8. Na částku 258 501 Kč žalobkyně pak započetla žalovaným uhrazené částky v celkové výši 49 526 Kč, kdy podle žalobního tvrzení žalovaný v lednu 2019 zaplatil žalobkyni částku 19 526 Kč a v lednu 2020 pak částku 30 000 Kč. 9. Po započtení těchto částek (19 526 Kč + 30 000 Kč) v celkové výši 49 526 Kč tak žalobkyně v podané žalobě po žalovaném požadovala vydání bezdůvodného obohacení ve výši (258 501 Kč – 49 526 Kč =) 208 975 Kč. 10. Po podání žaloby pak žalobkyně dalším podáním (na č. l. 45), doručeným zdejšímu soudu dne 26. 5. 2020 (č. l. 44), vzala částečně žalobu zpět co do částky 7 500 Kč, a v dalším podání ze dne 22. 6. 2020 (na č. l. 51) pak upřesnila, že bere zpět žalobu co do částky 7 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 7 500 Kč od 29. 4. 2020 do zaplacení. 11. V důsledku uvedeného částečného zpětvzetí žaloby zdejší soud následně usnesením ze dne 16. 7. 2020, č. j. 6 C 78/2020-52, řízení co do částky 7 500 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 7 500 Kč od 29. 4. 2020 do zaplacení zastavil; uvedené usnesení nabylo právní moci dne 11. 8. 2020. 12. Z důvodu uvedeného částečného zpětvzetí a následného částečného zastavení řízení se tedy žalobkyně po žalovaném domáhá za nároky ad 1 a 2 vydání bezdůvodného obohacení – pokud jde o jistinu – ve výši (208 975 Kč – 7 500 Kč =) 201 475 Kč. 13. Z posledně uvedeného dále plyne, že nárok žalobkyně ad 1, o kterém bylo výrokem II. rozhodnuto tímto částečným rozsudkem, činí (201 475 Kč – 3 645 Kč (žalobní nárok ad 2 představující vydání bezdůvodného obohacení za užívání komunikací na pozemcích p. [číslo] p. [číslo] v k. ú. [obec] o výměře 972 m²) =) 197 830 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 205 330 Kč od 15. 10. 2019 do 28. 4. 2020, a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 197 830 Kč od 29. 4. 2020 do zaplacení. 14. Žalovaný – až na požadavek žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec] – nepovažoval žalobu za důvodnou, přičemž ve svém písemném vyjádření ze dne 3. 11. 2020 (na č. l. 63-65) vyložil následující právní obranu: 15. K dílčímu žalobnímu nároku ad 1 žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že předmětné pozemky užíval na základě nájemní smlouvy, která byla mezi účastníky uzavřena dne [datum] a došlo k obnovení nájemního vztahu i pro rok 2019. Žalovaný totiž tyto pozemky užíval i po 31. 12. 2018, přičemž žalobkyně jej jako pronajímatelka do 1 měsíce po tomto datu nevyzvala k vyklizení, čímž došlo k prolongaci nájemního vztahu dle § 2230 odst. 1 o. z. a nájemní vztah byl prodloužen o další jeden rok, tj. do 31. 12. 2019. Podle žalovaného proto požadavek žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v užívání předmětných pozemků žalovaným bez právního důvodu, není důvodný, neboť nájemné za tuto dobu žalovaný žalobkyni zaplatil. 16. Podle žalovaného vydání bezdůvodného obohacení by připadalo v úvahu pouze za období leden 2020 až březen 2020, avšak žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že po tuto dobu užíval jen některé z předmětných pozemků, jež byly původně jemu žalobkyní pronajaty. 17. Pokud jde o pozemky p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] v k. ú. [obec], pak k jejich vyklizení došlo v prosinci 2019, resp. tyto žalovaný k tomuto datu neužíval, a to v souvislosti se skončením platnosti předmětné nájemní smlouvy. 18. Žalovaným tak byly v období ledna 2020 až března 2020 užívány pouze pozemky st. [parcelní číslo] v k. ú [obec], neboť se na něm nachází jeho stavba [adresa], která dále ještě stojí na pozemku st. [parcelní číslo] v témže k. ú., jenž je ve vlastnictví žalovaného, a dále dílčí části pozemků p. [číslo] p. [číslo] v cit. k. ú., na nichž je zbudována komunikace; tyto posledně zmíněné pozemky žalovaný užívá (nikoliv však výlučně) jen pro účely přístupu ke své budově, a to pouze v některých případech, když jiný přístup ke své budově nemá. 19. Pozemek st. [parcelní číslo] v k. ú. [obec], na kterém stojí žalovaného stavba [adresa], byl původně předmětem nájmu, přičemž začátkem roku 2018, kdy byla nájemní smlouva uzavírána, bylo sjednáno nájemné ve výši 12 Kč m²/rok, tj. částka 9 072 Kč ročně. Výše bezdůvodného obohacení za užívání tohoto pozemku dle žalobkyně má činit 44,40 Kč/1m, což činí 33 566,40 Kč ročně, s čímž žalovaný nesouhlasí. Žalobkyně v tomto směru odkazuje na znalecký posudek [titul] [příjmení], proti němuž má ovšem žalovaný výhrady, neboť tento posudek je postaven na nereálných základech a sám znalec v něm přiznává, že relevantní trh k porovnání zde neexistuje. Podle žalovaného výše obvyklého nájemného ve vztahu k tomuto pozemku se tak pohybovala okolo částky 12 Kč m²/rok. 20. Pokud jde o pozemky pod komunikací, žalovaný ve svém vyjádření namítá, že ve smyslu zákona o pozemních komunikacích představují veřejně přístupnou účelovou komunikaci. Veškeré žalobou dotčené nemovitosti se nacházejí v bývalém areálu [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizováno] [obec]. Jelikož začal být areál pro [anonymizována dvě slova] [obec] nepotřebným, postupně zhruba již od roku 1999 docházelo k převodům jednotlivých nemovitostí, hal a komunikací na různé subjekty, mezi nimi rovněž na žalobkyni, žalovaného, ale také na [právnická osoba] [anonymizováno], [titul] [jméno] [příjmení] a na další osoby. Žalovaný nabyl mj. právě podíl ve výši 1/3 na účelových komunikacích v areálu, o čemž žalobkyně ví, neboť v rámci kupní smlouvy uzavřené mezi ž