6 C 92/2022-123 — Okresní soud ve Vyškově

1. Dne 26. 4. 2022 podala žalobkyně u zdejšího soudu žalobu proti žalovanému, kterou se domáhala určení, že je výlučnou vlastnicí nemovitých věcí, nyní označených ve výroku I. tohoto rozsudku (dále též„ nemovitosti“). 2. Žalobkyně v žalobě obšírně popsala okolnosti, jež předcházely vlastnímu uzavření kupní smlouvy s žalovaným, kdy se nacházela ve stavu finanční a existenční tísně. Žalobkyně dlužila [právnická osoba], [anonymizováno], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále též„ [právnická osoba]“), přičemž před uzavřením kupní smlouvy byla kontaktována, respektive (jak žalobkyně při své účastnické výpovědi uvedla) kontaktovala společnost [právnická osoba] (dále též„ [právnická osoba]“), která se následně zavázala pro žalobkyni obstarat subjekty, jež by žalobkyni zapůjčily finanční prostředky pro uhrazení dluhu žalobkyně u [právnická osoba]. V souladu s tím posléze žalobkyně uzavřela dvě smlouvy o zápůjčce, a to dne 13. 6. 2016 a dne 28. 6. 2016, kde jako zapůjčitelé figurovali [jméno] [příjmení], narozený dne [datum], bytem [adresa], a [jméno] [příjmení], narozený dne [datum], bytem [adresa]. Dle smlouvy o zápůjčce se [jméno] [příjmení] mělo být žalobkyni zapůjčeno celkem 650 000 Kč, reálně jí však bylo zapůjčeno pouze 200 000 Kč. Dle smlouvy o zápůjčce s [jméno] [příjmení] mělo být žalobkyni zapůjčeno 300 000 Kč, ve skutečnosti však žalobkyně žádnou částku neobdržela. 3. Společnost [jméno] výše uvedeným postupem vyvolala u žalobkyně dojem, že se namísto zbavení původního dluhu u [právnická osoba] dále zadlužila uvedeným zapůjčitelům, a že jediným možným řešením této bezvýchodné dluhové situace je zpeněžení předmětné nemovitosti. 4. Žalobkyně dále v žalobě tvrdila, že:„ [právnická osoba] takto tedy jednostranně sepsala kupní smlouvu…kterou žalobkyně převedla předmětnou nemovitost na žalovaného, kterého coby smluvní stranu zprostředkovala [právnická osoba] (dle názoru žalobkyně se jedná o přímého spolupracovníka [jméno], který participoval na jednání [právnická osoba] vůči žalobkyni od počátku).“ 5. Kupní cena byla smlouvou sjednána na částku 2 450 000 Kč a měla být uhrazena tak, že: a) část kupní ceny ve výši 250 000 Kč měla být uhrazena žalovaným k rukám žalobkyně před uzavřením smlouvy, k čemuž nedošlo, b) část kupní cena ve výši 756 063 Kč měla být uhrazena na účet [právnická osoba], což se dle žalobkyně zrealizovalo, c) část kupní ceny ve výši 780 000 Kč měla být uhrazena na bankovní účet [jméno] [příjmení] (zapůjčitele – viz shora), přičemž žalobkyně nemá informaci o tom, zda došlo k realizaci této platby, d) část kupní ceny ve výši 565 937 Kč„ měla být uhrazena na bankovní účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] (jedná se o bankovní účet zcela neznámý žalobkyni)“, přičemž žalobkyně nemá informaci o realizaci této platby, e) část kupní ceny ve výši 98 000 Kč měla být uhrazena na účet příslušnému finančnímu úřadu, což dle žalobkyně bylo realizováno. 6. Z důvodů částečného nesplnění platební povinnosti žalovaného (jak je popsáno shora), jakož i„ s ohledem na jednání [právnická osoba] a žalovaného, které bylo zjevně v ostrém rozporu s dobrými mravy, kdy oba subjekty opakovaně zneužily finanční tísně a nevědomosti žalobkyně“, žalobkyně nakonec dopisem ze dne 9. 9. 2019 od uvedené kupní smlouvy odstoupila, v důsledku čehož se (podle jejího názoru) obnovilo její vlastnické právo k předmětným nemovitostem. 7. Žalovaný v obšírně koncipovaném vyjádření k žalobě odmítl žalobkyní uplatněnou žalobní argumentaci. Žalovaný předně popřel existenci důvodů pro právně relevantní odstoupení od kupní smlouvy, neboť v textu dopisu žalobkyně ze dne 9. 9. 2019 ve skutečnosti žádný důvod odstoupení od kupní smlouvy uveden a uplatněn nebyl. Výše uvedené důvody pro odstoupení od kupní smlouvy začala žalobkyně vůči žalovanému uplatňovat teprve následně, až po uplynutí promlčecí lhůty. Kromě toho, i kdyby žalobkyně tvrzené důvody odstoupení od kupní smlouvy uplatnila, bylo by tak učiněno opožděně, což žalovaný ve svém vyjádření – též s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu – blíže konkretizuje. 8. Žalovaný trvá na tom, že předmětné nemovitosti od žalobkyně řádně koupil a na jednání zprostředkovatele [právnická osoba] ani žádných jiných osob, se kterými měla žalobkyně právní vztahy, se žalovaný nijak nepodílel, kupní cenu uhradil dohodnutým způsobem, a to z podstatné části z jemu poskytnutého úvěru, který dosud řádně splácí. 9. Žalobkyně ostatně převod vlastnictví k předmětným nemovitostem akceptovala i tím, že si následně tyto nemovitosti od žalovaného na základě nájemní smlouvy pronajala. Výhrady začala žalobkyně vznášet s několikaletým časovým odstupem až ve chvíli, kdy byla žalovaným vyzvána k vyklizení nemovitostí. 10. Z vyložených důvodů proto žalovaný navrhl, aby soud podanou určovací žalobu jako nedůvodnou zamítl a přiznal žalovanému vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. 11. Soud z dále uvedených důkazů učinil následující dílčí skutková zjištění: 12. V katastru nemovitostí je žalovaný zapsán jako výlučný vlastník pozemků st. [parcelní číslo] (jehož součástí je stavba [adresa] v obci [obec]) a p. [číslo] které leží v k. ú. [obec], přičemž jako nabývací titul k tomuto nemovitému majetku je uvedena kupní smlouva ze dne 26. 9. 2016 s právními účinky zápisu k okamžiku 3. 10. 2016, čas: 09:45:22 (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 3 spisu). 13. Žalovaný dne 22. 9. 2016 (na poště v [obec a číslo]) a žalobkyně dne 26. 9. 2016 (na poště v [obec]) podepsali listinu označenou jako„ Kupní smlouva o převodu vlastnictví k nemovitým věcem“, jejímž předmětem měl být prodej shora již označených nemovitostí žalobkyní (prodávající) žalovanému (kupujícímu), a to za kupní cenu ve výši 2 450 000 Kč s dále specifikovaným vypořádáním kupní ceny, jak již žalobkyně vymezila ve své žalobě (zjištěno z kopie cit. listiny pořízené pro soud [stát. instituce], [stát. instituce] (dále již„ katastrální úřad“) ze dne 5. 9. 2022 na č. l. 68-71). 14. Soud současně přihlédl k vyjádření žalovaného k žalobě (na č. l. 95), v němž žalovaný mj. uvádí, že:„ …na jednání zprostředkovatele [právnická osoba] ani žádných jiných osob, se kterými měla žalobkyně právní vztahy, se žalovaný nijak nepodílel…Případné zprostředkování prodeje nemovitostí nějakými třetími osobami, se kterými žalobkyně již dříve vstupovala do právních vztahů a kterými se žalobkyně cítí z jakéhokoli důvodu poškozena, nemůže znamenat, že žalovaný za tyto osoby nese jakoukoli odpovědnost…“ Z tohoto vyjádření žalovaného se podává, že žalovaný ve vztahu ke [právnická osoba] nebyl v žádném právním vztahu (takový závěr ve svým vyjádření explicitně vylučuje). 15. Návrh na vklad práva do katastru nemovitostí dle (v jednom vyhotovení přiložené) listiny označené v předchozím odstavci byl katastrálnímu úřadu podán dne 3. 10. 2016, kdy tento vkladový návrh je podepsán žalobkyní i žalovaným (zjištěno z kopie pořízené katastrálním úřadem na č. l. 72-73). 16. Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že listinu označenou shora jako kupní smlouva žalobkyně obdržela v [obec], v kanceláři [jméno] [příjmení] ze [právnická osoba], který tuto smlouvu koncipoval a poté tuto listinu, která již musela obsahovat úředně ověřený podpis žalovaného (jenž se tak ocitl v postavení navrhovatele vůči žalobkyni), předal žalobkyni. Žalobkyně tuto listinu dne 26. 9. 2016 vlastnoručně podepsala na poště v [obec] (úředně ověřený podpis) a následně ji přivezla opět do sídla (kanceláře) [právnická osoba] a předala [jméno] [příjmení], spolupracovníkovi [jméno] [příjmení], který týž den (a podle návrhu na vklad se muselo jednat o den [datum]) jel s žalobkyní na Katastrální pracoviště do [obec], kde podal předmětný vkladový návrh dle této (shora popsaným způsobem podepsané) listiny, zatímco žalobkyně na něj čekala v automobilu. Žalobkyně se poprvé setkala s žalovaným někdy kolem roku 2019 či 2020, když se žalovaný s další osobou přijel podívat na uvedené nemovitosti do [obec]. Žalobkyně poté, co listinu označenou jako kupní smlouva vlastnoručně podepsala, nezaslala ani nepředala – coby projev její vůle vůči žalovanému návrh kupní smlouvy přijmout – žalovanému 17. Poté soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 18. Žalovaný je v katastru nemovitostí evidován jako výlučný vlastník předmětných nemovitostí, přičemž nabývacím titulem k tomuto nemovitému majetku je v katastru nemovitostí uvedená kupní smlouva ze dne 26. 9. 2016 s právními účinky zápisu k okamžiku 3. 10. 2016. Žalobkyně listinu označenou jako„ kupní smlouva o převodu vlastnictví k nemovitým věcem“ vlastnoručně podepsala dne 26. 9. 2016 na poště v [obec] (úředně ověřený podpis), v situaci, kdy žalovaný tuto listinu vlastnoručně podepsal (úředně ověřený podpis) dne 22. 9. 2016 na poště v [obec a číslo] a kdy tuto listinu žalobkyně obdržela v sídle [právnická osoba] v [obec] od [jméno] [příjmení]. Žalobkyně poté, co tuto listinu vlastnoručně podepsala, nezaslala ani nepředala – coby projev její vůle vůči žalovanému návrh kupní smlouvy přijmout - žalovanému, nýbrž