7 C 337/2021-46 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu ve Vyškově dne [datum] domáhá se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 1.071 Kč s příslušenstvím jako jízdného a přirážky za jízdy vlakem bez platné jízdenky a náhrady nákladů řízení. Žalovaný jako cestující bez platné jízdenky využil dne [datum] přepravních služeb společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], a to ve vlaku [anonymizováno] mezi stanicemi [obec] [anonymizována dvě slova] a [obec] [anonymizováno], čímž se bezdůvodně obohatil v rozsahu jízdného stanoveného ve výši dle tarifu [anonymizována dvě slova] pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel v částce 71 Kč. Za toto porušení byla žalovanému vyměřena přirážka k jízdnému 1.000 Kč, v souladu s § 37 odst. 6 zákona o drahách. [právnická osoba] jakožto původní věřitel a postupitel postoupila dne [datum] uvedenou pohledávku včetně jejího příslušenství [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. [číslo] se sídlem [adresa], [příjmení] [anonymizována dvě slova], [země] [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova] [země], jakožto postupníkovi. Tato smlouva byla uzavřena na základě rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] mezi společnostmi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] uzavřené dne [datum]. Společnost [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] jakožto postupitel postoupila dne [datum] pohledávku včetně jejího příslušenství žalobkyni jakožto postupníkovi. Žalovanému byla dne [datum] odeslána předžalobní výzva k zaplacení spojená s oznámením o postoupení pohledávek. Žalovaný neuhradil ničeho. 2. Žalovaný prostřednictvím svého opatrovníka podal včasný odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu. Následně se ve věci vyjádřil, tak, že si je vědom, že cestoval bez platné jízdenky, je osobou bez přístřeší, byla mu přiznána invalidita III. stupně, ale nemá nárok na výplatu dávky z důvodu neodpracovaných let nebo prací načerno. 3. Jelikož žalovaný nesouhlasil s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci nařídil jednání. 4. Podle ust. § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. K jednání nařízenému ve věci dne [datum], ze kterého se žalobkyně řádně omluvila, se dostavili žalovaný a jeho opatrovník, který navrhl zamítnutí žaloby s tím, že žalovaný je,,bezdomovec“ a bez trvalého příjmu. 6. Soud jednal v nepřítomnosti žalobkyně a provedl dokazování listinnými důkazy: předžalobní výzvou ze dne [datum], oznámením o závadách ve vlaku [číslo] ze dne [datum], potvrzením o nedodržení SPPO ze dne [datum], tarifem [anonymizována dvě slova] pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, rámcovou smlouvou o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] smlouvou postoupení pohledávek [číslo] včetně přílohy seznamu postoupených pohledávek, smlouvou o postoupení souboru pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy seznamu postoupených pohledávek. 7. Soud důkazy hodnotil podle § 132 občanského soudního řádu, tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. 8. Dle § 2550 a § 2578 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní přepis, zejména přepisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. 9. Dle § 3 odst. 2, § 7 odst. 1, 3, 5 a 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, přepravní smlouva je uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem. Cestující za jízdenku pro jednotlivou jízdu nebo za jízdenku časovou platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. Platí-li cestující jízdné před nástupem do vozidla, dopravce mu za zaplacené jízdné vydá jízdenku. Platí-li cestující jízdné po nástupu do vozidla, dopravce mu vydá jízdenku ve vozidle nebo zajistí, aby takto zaplacené jízdné bylo zaevidováno odbavovacím systémem. Nezakoupil-li si cestující jízdenku před nástupem do vozidla, přestože mu to dopravce umožnil, smí nastoupit do vozidla bez jízdenky, jestliže dopravce zajišťuje ve vozidle prodej jízdenek a cestující si zakoupí jízdenku po nástupu do vozidla bezodkladně. Nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem (§ 37 odst. 5 písm. b) zákona o dráhách). Podle § 49 odst. 3 téže vyhlášky uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. 10. Dle § 37 odst. 5 písm. b), odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. o drahách, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému (odstavec 4 písm. d)). Výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1.500 Kč. 11. Dle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V tomto případě se jedná o nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 13. Po zhodnocení předložených listinných důkazů, shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení částky 1.071 Kč je důvodný, a proto žalobě vyhověl v plném rozsahu. Soud má za nesporně prokázané, že dne [datum] se žalovaný dopustil tzv. černé jízdy, když cestoval [anonymizováno] a nezaplatil jízdné. Žalobkyně má právo žádat mimo úhradu jízdného 71 Kč, také přepravní přirážku, která v případě jízdy bez jízdního dokladu činí 1.000 Kč. S odkazem na shora citované právní předpisy a na přepravní podmínky žalobkyně soud vyhověl nároku žalobkyně na zaplacení jízdného 71 Kč a přirážky k jízdnému 1.000 Kč. Dlužná částka činí celkem 1.072 Kč. Žalobkyně má nárok i na příslušenství pohledávky, tj. úrok z prodlení, který je požadován v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a byl žalobkyni přiznán tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odstavec 1 občanského soudního řádu, dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla žalobkyně zcela úspěšná, náklady účelně vynaložené k uplatňování práva žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč dle položky 2 bod 1., písmeno a) Sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona číslo 549/1991 Sb., a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3 × 200 Kč dle § 14b odstavec 1, § 11 odstavec 1, písmeno a), d) vyhlášky číslo 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, neboť se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, dále paušální náhradě