8 C 65/2021-144 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobou ze dne [datum], ve znění jejího písemného doplnění ze dne [datum] a ze dne [datum] domáhá se žalobkyně po žalované zaplacení částky 17.250 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. To vše s odůvodněním, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně [anonymizována tři slova] byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku. Totožnost žalované byla ověřena dle řidičského průkazu a výplatních pásek žalované. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 11.500 Kč převodem na bankovní účet žalované uvedený ve smlouvě. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit do [datum] se smluvním úrokem ve výši 36% ročně. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila bonitu žalované na základě jejího měsíčního příjmu, doloženého výplatními páskami za měsíce duben až září 2017. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána přípisem ze dne [datum] k plnění s upozorněním na možné soudní vymáhání dluhu. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny dluhu 11.500 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 11.500 Kč od [datum] do zaplacení, smluvního úroku poníženého na výši zákonného úroku z prodlení (tj. 8,5 % ročně) z částky 11.500 Kč od [datum] do zaplacení a smluvní pokuty dle článku VIII. odst. 1 písm. c) úvěrové smlouvy ve výši 0,1% denně z jistiny 11.500 Kč od [datum] do dne podání žaloby ve výši 5.750 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě k výzvě soudu nevyjádřila, v řízení zůstala zcela nečinná. 3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu ustanovení § 101 odstavec 4 o.s.ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně i žalovaná vyslovily svůj souhlas, soud proto rozhodl ve věci v souladu s ustanovením § 101 odstavec 4 o.s.ř. bez nařízení jednání. 4. Soud ve věci provedl dokazování listinami – formulář pro standartní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru, vysvětlení předsmluvních informací, smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] [anonymizováno] [číslo], výpis z podnikatelského konta [jméno] [příjmení] spořitelny s názvem [anonymizována tři slova] ze dne [datum], výplatní pásky žalované za měsíce březen 2017, duben 2017, květen 2017, červenec 2017, srpen 2017 a září 2017, smlouva o postoupení pohledávek včetně příloh 1-4, oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání žalované, oznámení o ukončení mimosoudního vymáhání ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání žalované, informace o klientech [právnická osoba] ze dne [datum], výpis z běžného účtu žalované za únor 2018, březen 2018, duben 2018 a květen 2018, z nichž učinil následující skutková zjištění a tentýž závěr o skutkovém stavu: 5. Dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně se žalovanou smlouvou o spotřebitelském úvěru, na základě této smlouvy byla žalované na její bankovní účet poskytnuta částka 11.500 Kč, a to dne [datum]. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost žalované toliko na základě doloženého příjmu žalované ze mzdy u zaměstnavatele [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] za období březen 2017, duben 2017, květen 2017, červenec 2017, srpen 2017 a září 2017. Jiné údaje k posouzení úvěruschopnosti žalobkyně resp. poskytovatel úvěru nežádal. 6. Z výpisů z účtu žalované za období předcházející poskytnutí úvěru (únor až květen 2018) soud zjistil, že i v tomto období měla žalovaná stabilní příjem ze mzdy od zaměstnavatele [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] ve výši cca 15.000 Kč měsíčně. Dále však zjistil, že žalovaná hradila splátky tří úvěrů vůči [právnická osoba] a dále splácela a čerpala několik spotřebitelských úvěrů u nebankovních subjektů ([právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [anonymizována dvě slova], [právnická osoba], [právnická osoba]). Konečný zůstatek účtu žalované za uvedené období byl vždy mínusový. 7. Z informačního systému Okresního soudu ve Vyškově soud zjistil, že v roce 2020 bylo proti žalované zahájeno pět exekučních řízení a dále v roce 2021 tři občanskoprávní soudní řízení o zaplacení peněžitého plnění. Většina z uvedených řízení se vztahuje ke spotřebitelským úvěrům čerpaným žalovanou před uzavřením smlouvy, jež je předmětem tohoto řízení. Z registru obyvatel soud zjistil, že žalovaná byla v době uzavření předmětné smlouvy svobodná a bezdětná. 8. Předmětný smluvní vztah se řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (ve znění platném v době poskytnutí úvěru). 9. Dle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Dle § 86 odstavec 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Dle § 87 odstavec 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. 13. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. března 2020, vydaném ve věci C -679/18, uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě (v tamních poměrech úpravě obsažené v ustanoveních § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru), podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ 14. S ohledem na aktuální judikaturu (srovnej Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 spisová značka III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. března 2019, spisová značka 33 Cdo 201/2018 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2021, senátní značka 29 ICdo 3/2021) je soud povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost. Jak uvedl Ústavní soud v Nálezu ze dne 26. 2. 2019, spisová značka III. ÚS 4129/18: Poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splnění