4 C 145/2022-106 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se žalobu ze dne 3. 3. 2022 domáhá po žalovaném zaplacení částky 15 055,10 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení, a to na základě smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu číslo [bankovní účet] ze dne 12. 5. 2019. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr až do sjednaného limitu 14 000 Kč. Žalovaný byl oprávněn kontokorent opakovaně čerpat s tím, že nesmí přečerpat povolený úvěrový rámec a má povinnost kontokorent splatit v celé výši do jednoho roku od prvního čerpání úvěru. Jelikož žalovaný svou povinnost nesplnil, zaslala mu žalobkyně dne 3. 9. 2021 oznámení o vypovězení smlouvy ke dni 1. 6. 2021. 2. Předmětem řízení je zaplacení dluhu na jistině ve výši 15 055,10 Kč odpovídající zápornému zůstatku na sporožirovém účtu ke dni převodu pohledávky na evidenční účet (výpovědi smlouvy o vedení účtu), dále částky 987 Kč na kapitalizovaném smluvním úroku ve výši 18,90 % ročně z jistiny kontokorentu za období od 2. 6. 2021 do 17. 1. 2022, částky ve výši 804,58 Kč na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení z nepovoleného debetního zůstatku od 2. 6. 2021, kdy se žalovaný dostal do prodlení, do 17. 1. 2022 a dále smluvní úrok 8,25 % ročně z částky 15 055,10 Kč od 18. 1. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 055,10 Kč od 18. 1. 2022 do zaplacení. 3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 4. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru č. [bankovní účet] ze dne 12. 5. 2019 soud zjistil, že tuto podepsala elektronicky žalobkyně a žalovaný. Žalobkyně se zavázala poskytovat žalovanému kontokorentní úvěr na účtu č. [bankovní účet] a to až do výše sjednaného úvěrového limitu 14 000 Kč, dle podmínek stanovených ve všeobecných obchodních podmínkách. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit společně se sjednanými úroky 18,90 % ročně a dalšími cenami. Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky, smlouva na ně odkazuje. Konečný termín splatnosti je 17. 4. 2020. Dopisem ze dne 1. 6. 2021 žalobkyně prohlásila kontokorentní úvěr za splatný, a to pro opakované porušení smluvních podmínek. Aktuální výše dlužné částky činila ke dni 3. 9. 2021 (zaslání oznámení o navýšení jistiny pohledávky) 15 055,10 Kč na jistině, a částku 886,28 Kč na úrocích a úrocích z prodlení. Předžalobní upomínkou ze dne 19. 1. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, upozorněn na možnost soudního vymáhání. Dle přehledu podkladů pro soudní řízení ze dne 9. 2. 2022 soud zjistil, že ke dni 7. 2. 2022 dlužná jistina činí 15 055,10 Kč, dlužný úrok 1 035,10 Kč a dlužný úrok z prodlení 856,33 Kč. 5. Závazkový vztah, vzniklý dne 12. 5. 2019 mezi žalobkyní a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), smluvním ujednáním a smluvními podmínkami. 6. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z. úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne ji úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí, peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky. 8. Dle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Dle § 1969 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 10. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Soud má s ohledem na shora uvedené za prokázané, že žalobkyně uzavřela dne 12. 5. 2019 s žalovaným smlouvu o kontokorentním úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na základě této se zavázala žalovanému poskytnou úvěr až do výše limitu 14 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s úrokem úvěru ve výši 18,90 % ročně a dalšími cenami (poplatky) tak, že do jednoho roku od prvního poskytnutí úvěru zajistí na kontokorentním účtu č. [bankovní účet] nulový nebo kladný zůstatek. Žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky, avšak žalovaný nedostál své povinnosti. Žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním zesplatnila celou dlužnou částku dne 1. 6. 2021, kdy na jistině zůstal dluh 15 055,10 Kč. Ke dni 7. 2. 2022 kapitalizovala úrok z úvěru na částku 1 035,10 Kč a úrok z prodlení na částku 856,33 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. Žaloba je s ohledem na uvedené zcela důvodná, soud jí vyhověl v plném rozsahu, a to včetně úroků a úroků z prodlení, jež jsou požadovány v souladu se smluvním ujednáním. 12. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi, zde byla úspěšná žalobkyně a přísluší jí právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o náklady právního zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), konkrétně dle ustanovení § 14 b advokátního tarifu. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 300 Kč. Zástupkyni žalobkyně náleží odměna za celkem 3 úkony právní služby, tedy převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění se základním právním a skutkovým rozborem, kdy se takto jedná celkem o částku ve výši 900 Kč. Dále zástupkyni žalobkyně náleží režijní paušál ve výši 300 Kč (3x100 Kč), opět za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění (§ 14b odst. 2 advokátního tarifu). Doposud tedy činí odměna zástupkyně žalobkyně částku 1 200 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH, na které má v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o.s.ř. nárok, a kdy toto DPH činí 21%, a kdy se jedná o částku 252 Kč, pak soud přiznal žalobkyni na nákladech právního zastoupení celkem částku ve výši 1 452 Kč, kdy i se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč se takto jedná celkem o částku ve výši 2 252 Kč. 13. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o.s.ř.