6 C 176/2023-50 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se žalobou po žalované domáhá částky 9 739,40 Kč představující nesplacenou jistinu úvěru, dále kapitalizovaného úroku 9 567,55 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 178,87 Kč (úrok z dlužné jistiny úvěru od 5. 1. 2022 do 16. 1. 2023), smluvní pokuty ve výši 3 662,01 Kč, dále pak zákonného úroku z prodlení z částky 9 739,40 Kč od 4. 2. 2023 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Návrh byl odůvodněn tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále také jen„ právní předchůdce žalobkyně“), uzavřel se žalovanou dne 4. 11. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytl žalované v hotovosti částku 12 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit spolu s příslušenstvím ve výši 10 302 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 593 Kč, přičemž první splátka byla splatná měsíc od podpisu smlouvy a splatnost poslední splátky (a zároveň celková splatnost závazku) připadla na den 4. 1. 2022. Žalovaná však neuhradila sjednanou částku řádně a včas, kdy uhradila pouze částku ve výši 4 499,99 Kč (na poskytnutou jistinu byla alokována částka 2 260,60 Kč, na příslušenství byla alokována částka 2 239,39 Kč). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 2. 2023 postoupila společnost [právnická osoba] pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Ke dni postoupení činila dlužná částka 29 247,42 Kč, kdy žalobkyně po zvážení všech okolností neuplatňuje žalobou celou postoupenou částku, ale domáhá se částky sestávající z dlužné jistiny 9 739,40 Kč, nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 757,50 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 691,79 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 889,80 Kč, nesplaceného inkasního poplatku ve výši 1 723,52 Kč, smluvní pokuty ve výši 3 662,01 Kč (0,1 % denně z 9 739,40 Kč od 5. 1. 2022 do 15. 1. 2023), postoupeného smluvního úroku za období po splatnosti ve výši 1 504,94 Kč, dále pak kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 178,87 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 9 739,40 Kč od 4. 2. 2023 do zaplacení. Ode dne postoupení pohledávky žalovaná neuhradila ničeho. 2. K výzvě soudu žalobkyně sdělila, že schopnost žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr byla ověřována právním předchůdcem žalobkyně na základě žalovanou vyplněné žádosti o úvěr, kdy s ohledem na výši příjmů a výši úvěru vyhodnotil právní předchůdce žalobkyně žalovanou jako způsobilou ke splácení úvěru. Žalobkyně doložila pracovní smlouvu, 3 výplatní pásky žalované a smlouvu o podnájmu bytu. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaná nemá jediný záznam v insolvenčním rejstříku. 3. Žalovaná se přes výzvu soudu ve věci nevyjádřila. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Z žádosti o úvěr ze dne 3. 11. 2020 (na č. l. 11 spisu) soud zjistil, že žalovaná zažádala právního předchůdce žalobkyně o úvěr ve výši 12 000 Kč, který bude platit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 593 Kč. Žalovaná v žádosti uvedla, že je zaměstnaná od 18. 2. 2019, její mzda je 21 145 Kč měsíčně, její měsíční výdaje jsou celkem 13 510 Kč (bydlení, energie 3 000 Kč, doprava, jídlo a osobní náklady 6 320 Kč, srážky ze mzdy, výživné 2 730 Kč a měsíční splátky stávajících půjček 1 460 Kč), použitelný měsíční příjem je 7 635 Kč. Dále žalovaná uvedla, že bydlí v nájmu, je rozvedená a má 1 vyživované dítě. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] (na č. l. 12 spisu) soud zjistil, že tuto právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou dne 4. 11. 2020. Ze smlouvy o úvěru soud dále zjistil, že jejím předmětem je poskytnutí peněžních prostředků ve výši 12 000 Kč v hotovosti, kdy tato částka má být splacena společně s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši 10 302 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 593 Kč. Celková částka splatná dlužníkem tedy činí 22 302 Kč. Zápůjční úroková sazba činí 15 %, RPSN činí 272,44 %. Žalovaná svým podpisem potvrdila, že od právního předchůdce žalobkyně převzala v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Pro případ, že žalovaná nezaplatí jakoukoli splátku dle smlouvy o úvěru řádně a včas, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná v den následující po dni prodlení. K žalobě je doložena rovněž příloha [číslo] smlouvy – předpis splátek a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (na č. l. 13 spisu), který obsahuje údaje k úvěru shodné s údaji uvedenými ve smlouvě o úvěru. 6. Z pracovní smlouvy ze dne 31. 1. 2019 (na č. l. 42 spisu) a dohody o změně pracovní smlouvy (na č. l. 43 spisu) soud zjistil, že žalovaná byla zaměstnána u [anonymizována dvě slova] Z výplatních pásek (na č. l. 43 spisu) soud zjistil, že mzda k výplatě žalované činila v červenci 2020 částku 17 946 Kč, v srpnu 2020 částku 18 571 Kč a v září 2020 částku 17 972 Kč. Na všech výplatních páskách je v části„ srážky“ uvedena srážka pro„ výk. rozh.- pro ciz. org“ ve výši 2 621 Kč – 2 921 Kč. Ze smlouvy o podnájmu bytu (na č. l. 45 spisu) soud zjistil, že žalovaná tuto uzavřela jako podnájemce s nájemcem a na jejím základě měla měsíčně platit za bydlení částku 2 600 Kč. 7. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022 (na č. l. 14 až 19 spisu) a z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 2. 2023 (na č. l. 25 až 26 spisu) soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Z přílohy č. 1 k dílčí smlouvě o postoupení pohledávek (na č. l. 27 spisu) soud zjistil, že mezi postoupenými pohledávkami je i pohledávka za žalovanou. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 9. 2. 2023 (na č. l. 29 spisu) soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno a zároveň byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Oznámení o postoupení bylo zasláno na adresu trvalého bydliště žalované (k tomu podací arch na č. l. 30 spisu). 8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 24. 5. 2023 (na č. l. 33 spisu) soud zjistil, že žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky a byla upozorněna na možnost jejího soudního vymáhání. Výzva byla zaslána na adresu trvalého bydliště žalované (k tomu podací arch na č. l. 34 spisu). 9. Z výpisu z obchodního rejstříku plyne, že předmětem podnikání právního předchůdce žalobkyně je od 1. 2. 2018 mimo jiné poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení. 10. Závazkový vztah, vzniklý dne 4. 11. 2020 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále„ o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se tento závazkový vztah řídí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 11. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. 12. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 13. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebite