6 C 210/2022-56 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se návrhem doručeným soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit jí částku 13 250 Kč s příslušenstvím a částku 5 000 Kč představující smluvní pokutu. Žalobkyně svůj nárok odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela na svých webových stránkách [webová adresa] dne 14. 9. 2020 smlouvu o zápůjčce. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 3 250 Kč. Jistina a poplatek byly splatné dne 14. 10. 2020. Žalobkyně žalovaného celkem pětkrát vyzvala k úhradě dlužné částky, za tyto výzvy žalobkyni náleží částka 2 500 Kč (5 x 500 Kč), kdy se jedná o náklady vynaložené v souvislosti s prodlením žalovaného. Dále žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 10 000 Kč od 15. 10. 2020 do 8. 7. 2022, která je ve výši 6 310 Kč. Žalobkyně však na smluvní pokutě požaduje toliko 5 000 Kč, coby součinu čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru. Celkem se tak žalobkyně domáhá po žalovaném uhrazení částky 13 250 Kč (jistina a poplatek) spolu s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 13 250 Kč od 15. 10. 2020 do zaplacení, částky 2 500 Kč (náklady spojené s uplatněním pohledávky) a částky 5 000 Kč (smluvní pokuta). Žalovaný žalobkyni na svůj dluh neuhradil ničeho. Žalobkyně se po výzvě soudu ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyjádřila tak, že příjmy žalovaného byly zjištěny na základě dotazů na žalovaného a ověřeny ze 2 výplatních pásek. Co se týče výdajů, žalovaný uvedl, že jeho měsíční výdaje jsou ve výši 1 Kč a bydlí v podnájmu. Žalobkyně počítala s výdaji ve výši nezabavitelného minima, tedy 7 772 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že před poskytnutím úvěru nahlédla do centrální evidence exekucí. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Soud učinil následující dílčí skutková zjištění. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 14. 9. 2020 (na č. l. 8 spisu) soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku společně s poplatkem ve výši 3 250 Kč vrátit. Zápůjční úroková sazba činí 0 %. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zápůjčku a poplatek vrátit do 14. 10. 2020. Dle čl. 2 smlouvy o zápůjčce v případě prodlení žalovaného s plněním jeho závazků dle této smlouvy se žalovaný zavazuje zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení. Žalovaný je dále dle smlouvy povinen v případě svého prodlení nahradit účelně vynaložené náklady, které vznikly žalobkyni v souvislosti s jeho prodlením, kdy dle rozpisu sazeb činí náklady na písemnou upomínku 500 Kč za jednu výzvu. Smlouva byla žalovaným podepsána prostřednictvím jedinečného PIN kódu. Z všeobecných obchodních podmínek žalobkyně (na č. l. 10 spisu) soud zjistil, že tyto tvoří nedílnou součást smlouvy a blíže upřesňují jednotlivá práva a povinnosti smluvních stran, přičemž byly rovněž žalovaným podepsány prostřednictvím PIN kódu. Z výpisu z běžného účtu žalobkyně (na č. l. 14 spisu) vyplývá, že dne 14. 9. 2020 byla na tento účet připsána z účtu č. [bankovní účet] částka 1 Kč. Z potvrzení o platbě z účtu žalobkyně vyplývá, že dne 14. 9. 2020 byla na účet žalovaného zaslána částka 10 000 Kč (skutečnost, že se jedná o účet žalovaného byla rovněž ověřena dotazem na společnost [právnická osoba]) Z upomínky ze dne 21. 10. 2020, upomínky ze dne 28. 10. 2020, opakovaných výzev k úhradě ze dne 4. 11. 2020, ze dne 13. 11. 2020 a ze dne 28. 11. 2020 (na č. l. 15-17 spisu) soud zjistil, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 12. 10. 2021 včetně podacího lístku (na č. l. 19 a 20 spisu) vyplývá, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornil jej na možnost jejího soudního vymáhání. Z výstupu z evidence exekucí (na č. l. 48 spisu) soud zjistil, že ke dni 14. 9. 2020 neměl žalovaný žádnou exekuci. Z kopie občanského průkazu žalovaného (na č. l. 49 spisu) soud zjistil, že žalobkyně tuto měla k dispozici pro ověření totožnosti klienta. Z výplatních pásek žalovaného za období červenec 2020 a srpen 2020 (na č. l. 51 spisu) soud zjistil, že v červenci 2020 činil čistý příjem žalovaného 26 362 Kč a v srpnu 2020 činil jeho čistý příjem 23 408 Kč. 4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela dne 14. 9. 2020 s žalovaným ujednání, na jehož základě se zavázala poskytnout žalovanému bezhotovostně částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku společně s poplatkem 3 250 Kč žalobkyni vrátit do 14. 10. 2020. Úvěruschopnost žalovaného byla žalobkyní posouzena toliko na základě výpisu z evidence exekucí a dvou výplatních pásek. Žalovaný ničeho neuhradil, proto byl žalobkyní opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky. Žalovaný však ničeho neuhradil, a to ani poté, co mu byla zaslána předžalobní výzva. 5. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části (jak bude dále vyloženo). 6. Dle ustanovení § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle ustanovení § 420 odst. 1 občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. 7. Dle ustanovení § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Dle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Dle ustanovení § 122 odst. 1, 2, 3 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 12. Dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch pln