7 C 283/2022 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se žalobu ze dne [datum] domáhá po žalovaném zaplacení částky 37 535 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení, a to na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum]. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 45 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet spolu s částkou 47 117 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 26 439 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 25,26 % ročně, odměny za zpracování zápůjčky a další péči o zákazníka ve výši 17 582 Kč a pojistného. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet ve 24měsíčních splátkách ve výši 3 839 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla zaplacena dne [datum]. Na svůj dluh zaplatil žalovaný celkem 23 034 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla posouzena na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením konkrétní smlouvy, které byly zaznamenány v zákaznické kartě a ověřeny doklady uvedenými v zákaznické kartě. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce [číslo] byla společností [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno písemně. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva. 2. Žalovaný se ve věci samé k výzvě soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný. 3. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud provedl dokazování předloženými listinami: zákaznickou kartou – žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne [datum], smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], smluvními podmínkami, tabulkou umoření ke smlouvě [číslo] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání žalovanému ze dne [datum], výzvou k plnění ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání žalovanému ze dne [datum]. 5. Z předložených důkazů učinil soud následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu: Žalovaný dne [datum] požádal společnost [právnická osoba] o zápůjčku 50 000 Kč. Do zákaznické karty uvedl své osobní údaje, sdělil, že je svobodný, má základní vzdělání, nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí u rodičů, je majitelem auta a je podnikatel/OSVČ. Čistý příjem žadatele je uveden 24 981 Kč D8le jsou v kartě uvedeny další čisté příjmy domácnosti 51 500 Kč. V údaji o výdajích žadatele je uvedena částka 2 500 Kč jako„ odhadované“ měsíční výdaje a 0 Kč u externích a interních splátek žadatele. Žadatel dále uvedl, že má bankovní účet, nemá kreditní kartu a nemá zápůjčku u jiné společnosti. K ověření údajů uvedených v žádosti nebyly žalovaným předloženy žádné dokumenty. Dne [datum] uzavřel žalovaný s [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které mu byla poskytnuta zápůjčka ve výši 45 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě o zápůjčce zavázal zaplatit poplatek ve výši celkem 44 021 Kč a pojistné 3 096 Kč a splatit celkovou částku 92 117 Kč formou 24 splátek ve výši 3 839 Kč měsíčně. Smlouvou je dále sjednána výše úrokové sazby ve výši 49 % ročně a je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Z tabulky umoření ke smlouvě [číslo] vyhotovené dne [datum] vyplývá, že žalovaný uhradil na svůj dluh celkem částku 19 034 Kč. Žalobkyně tvrdí, že žalovaný uhradil celkem 23 034 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek strana 8 číslo řádku 767 společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Žalovanému byla dne [datum] zaslána výzva k plnění s upozorněním na možné soudní vymáhání a byla mu stanovena lhůta k dobrovolnému plnění do [datum]. 6. Smluvní vztahy založené smlouvou o zápůjčce uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným se řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. 7. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Dle ustanovení § 2392 odst. 1 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 9. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. března 2020, vydaném ve věci C -679/18, uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě (v tamních poměrech úpravě obsažené v ustanoveních § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru), podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ 13. S ohledem na aktuální judikaturu (srovnej Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. března 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2021, sen. zn. 29 ICdo 3/2021) je soud povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy její solventnost. Jak uvedl Ústavní soud v Nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18: Poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů – dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil. 14. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřeli dne 9. 11. 2019 smlouvu o zápůjčce, jako spotřebitel