7 C 389/2022-49 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se návrhem ze dne [datum] domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 17 638,19 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru„ [anonymizováno]“ [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěrový limit ve výši 60 000 Kč. K prvnímu čerpání ve výši 29 199 Kč došlo na účet obchodníka k úhradě kupní ceny zboží. Celkem na základě smlouvy žalovaný čerpal celkem 76 100,19 Kč. Žalovaný ve splátkách zaplatil celkem 58 462 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil povinnosti ze smlouvy řádně a nehradil sjednané splátky, žalobkyně od smlouvy písemně odstoupila, a to dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně neuplatňuje jiné nároky ze smlouvy toliko neuhrazenou jistinu dluhu ve výši 17 638,19 Kč a zákonný úrok z prodlení. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění, na kterou však nereagoval. 2. Soud vyzval žalobkyni k doplnění žalobních tvrzení ve vztahu ke splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Na uvedenou výzvu reagovala žalobkyně podáním ze dne [datum], ve kterém k požadovanému ničeho nedoplnila a uvedla, že nárok na vydání bezdůvodného obohacení, jehož se žalobou domáhá není omezen či vázán podmínkou zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. 3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. 4. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 5. Ve věci byly předloženy následující listinné důkazy – smlouva o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], souhlas se zpracováním osobních údajů ze dne [datum], všeobecné pojistné podmínky [číslo], platební bilance ke smlouvě [číslo] výpis obratů ze dne [datum], přípis - odstoupení od smlouvy o úvěru ze dne [datum], poštovní podací arch ze dne [datum], přípis - odstoupením od smlouvy o úvěru a výzva k okamžité úhradě dluhu ze dne [datum], poštovní podací arch ze dne [datum], potvrzení o bankovním účtu ze dne [datum], první upomínka při prodlení spotřebitele ze dne [datum], druhá upomínka při prodlení spotřebitele ze dne [datum], první upomínka při prodlení spotřebitele ze dne [datum], druhá upomínka při prodlení spotřebitele ze dne [datum]. 6. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a shodnému závěru o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 29 199 Kč na úhradu kupní ceny zboží a dále úvěrový limit 30 000 Kč. Měsíční splátka byla stanovena ve výši 794 Kč Smlouvou bylo sjednáno pojištění a žalovaný se zavázal platit pojistné ve výši 146 Kč měsíčně. Smlouvou byl dále sjednán úrok ve výši 28 % ročně. Úvěr byl vyplacen dne [datum] ve výši 29 199 Kč a následně, jak soud zjistil z platební bilance, bylo v období od [datum] do [datum] vyčerpáno 46 901,19‬ Kč, celkem tedy žalobkyně vyplatila žalovanému částku 76 100,19 Kč. Jak vyplývá z platební bilance uhradil žalovaný na svůj dluh za trvání smlouvy ve splátkách celkem 58 462 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění. 7. Ze žalobních tvrzení nevyplývá, jak splnila žalobkyně jako poskytovatel úvěru svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. Soud v tomto směru vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení. Žalobkyně byla zároveň poučena, že je její povinností vylíčit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. a že nedoplnění skutkových tvrzení může vést k zamítnutí žaloby, či její části pro neunesení břemene tvrzení, a že nedostatečná skutková tvrzení nelze nahrazovat odkazy na předložené listinné důkazy, neboť tyto slouží pouze k prokázání tvrzení již v žalobě učiněných. Žalobkyně byla dále poučena, že je dle § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. povinna plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 o. s. ř.), tj. na podporu svých tvrzení je povinna označit a předložit důkazy, nerespektování této povinnosti může vést k zamítnutí žaloby, popř. její části pro neunesení důkazního břemene. 8. Žalobkyně na výzvu soudu uvedla, že se domáhá vydání bezdůvodného obohacení, z právního důvodu, který odpadl, a v takovém případě na ni nedopadá povinnost doložit splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr. 9. Smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovaným se řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. 10. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. 15. S ohledem na aktuální judikaturu (srovnej Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. března 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2021, sen. zn. 29 ICdo 3/2021) je soud povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost, před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru. 16. Žalobkyně a žalovaný v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru jako spotřebitelskou smlouvu. Povinností poskytovatele úvěru bylo posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Věřitel mohl dle platné zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. Věřitel tak byl před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vyžádat si od žadatele sdělení o jeho veškerých příjmech, které měl prokázat a dále si vyžádat přehled jeho výdajů (výdaje na bydlení, energie, běžné potřeby, splátky jiných závazků apod.) a tyto příjmy a výdaje porovnat takovým způsobem, aby zjistil, zda je žalovaný fakticky schopen dlužnou částku uhradit. 17. Ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v uvedených ustanoveních zákona o spotřebitelském ú