6 C 194/2023-43 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se žalobou po žalovaném domáhá částky 32 756,25 Kč, která se skládá z částky 13 974,23 Kč představující nesplacenou jistinu úvěru, z částky 660,80 Kč představující úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, z částky 6 317 Kč představující poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, z částky 1 928,83 Kč představující poplatek za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu, z částky 2 507,14 Kč představující poplatek za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště a z částky 7 368,25 Kč představující smluvní pokutu. Dále se žalobkyně domáhá kapitalizovaného úroku ve výši 710,38 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 233,16 Kč, dále pak úroku ve výši 8 % ročně z částky 13 974,23 Kč od 2. 4. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 14 635,03 Kč od 2. 4. 2023 do zaplacení. Návrh byl odůvodněn tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále také jen„ právní předchůdce žalobkyně“), uzavřel se žalovaným dne 9. 12. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytl žalovanému v hotovosti částku 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit spolu s příslušenstvím a poplatky ve výši celkem 27 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč, přičemž splatnost poslední splátky (a zároveň celková splatnost závazku) připadla na den 9. 2. 2023. Žalovaný však neuhradil sjednanou částku řádně a včas, kdy hradil pouze částečně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 4. 2023 postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Po postoupení pohledávky žalovaný neuhradil na svůj dluh ničeho. 2. K výzvě soudu žalobkyně sdělila, že schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr byla ověřována právním předchůdcem žalobkyně na základě informací požadovaných a získaných od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr ze dne 9. 12. 2021 a byly ověřeny pracovní smlouvou a výplatními páskami. Žalobkyně ke svým tvrzením doložila pouze žádost o úvěr. Dále k výzvě soudu, aby žalobkyně provedla jednoduchý výpočet kapitalizovaného úroku ve výši 710,38 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 233,16 Kč a smluvní pokuty ve výši 7 368,25 Kč, žalobkyně tento výpočet provedla, kdy došla k závěru, že smluvní pokuta činí 5 868,26 Kč, kapitalizovaný úrok činí 292,88 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení činí 163,59 Kč. Z toho důvodu vzala žalobkyně žalobu částečně zpět do částky 1 499,99 Kč na smluvní pokutě, do částky 417,50 Kč na kapitalizovaném úroku a do částky 1 069,57 Kč na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení. S ohledem na uvedené soud rozhodl v souladu s § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a řízení pro částku 1 499,99 Kč, pro částku 417,50 Kč a pro částku 1 069,57 Kč částečně zastavil. 3. Žalovaný se přes výzvu soudu ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř., soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud učinil následující dílčí skutková zjištění: 5. Z žádosti o úvěr ze dne 9. 12. 2021 (na č. l. 37 spisu) soud zjistil, že žalovaný zažádal právního předchůdce žalobkyně o úvěr ve výši 30 000 Kč, který bude platit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 3 984 Kč. Žalovaný v žádosti uvedl, že je zaměstnán od roku [rok], jeho příjem je 14 915 Kč měsíčně, jeho měsíční výdaje jsou celkem 5 972 Kč (bydlení, energie 1 500 Kč, doprava, jídlo a osobní náklady 2 500 Kč, srážky ze mzdy, výživné 1 472 Kč, měsíční splátky půjček 500 Kč), použitelný měsíční příjem je 8 943 Kč. Dále žalovaný uvedl, že bydlí u rodičů, je svobodný a nemá žádné vyživované dítě. 6. Ze smlouvy o úvěru [číslo] (na č. l. 9 spisu) soud zjistil, že tuto právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dne 9. 12. 2021. Ze smlouvy o úvěru soud dále zjistil, že jejím předmětem je poskytnutí peněžních prostředků ve výši 15 000 Kč v hotovosti, kdy tato částka má být splacena společně s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši 12 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč. Celková částka splatná dlužníkem tedy činí 27 888 Kč. Zápůjční úroková sazba činí 8 % ročně, RPSN činí 272,44 %. Žalovaný svým podpisem potvrdil, že od právního předchůdce žalobkyně převzal v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Pro případ, že žalovaný nezaplatí jakoukoli splátku dle smlouvy o úvěru řádně a včas, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná v den následující po dni prodlení. K žalobě je doložena rovněž příloha č. 1 smlouvy – předpis splátek. 7. Z přehledu plateb žalovaného (na č. l. 11 spisu) soud zjistil, že žalovaný uhradil na svůj dluh celkem 2 500 Kč, přičemž naposledy uhradil dne 31. 1. 2022 částku 500 Kč. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 4. 2023 (na č. l. 12 spisu) soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Ze seznamu postoupených pohledávek (na č. l. 16 spisu) soud zjistil, že mezi postoupenými pohledávkami je i pohledávka za žalovaným. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 5. 2023 (na č. l. 19 spisu) soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno a zároveň byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. 9. Z výzvy k plnění předcházející žalobě ze dne 31. 7. 2023 (na č. l. 25 spisu) soud zjistil, že žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky a byl upozorněn na možnost jejího soudního vymáhání. Žalobkyně doložila podací lístek dokládající odeslání této výzvy (na č. l. 27 spisu). 10. Z výpisu z obchodního rejstříku plyne, že předmětem podnikání právního předchůdce žalobkyně je od 1. 2. 2018 mimo jiné poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení. 11. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 9. 12. 2021 ujednání, na jehož základě byla žalovanému v hotovosti poskytnuta částka 15 000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit spolu s úrokem, částkou za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatkem ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč. Celková dlužná částka činila 27 888 Kč a poslední splátka byla splatná dne 9. 2. 2023. Žalovaný však svůj dluh řádně nehradil, kdy na dlužnou částku uhradil pouze 2 500 Kč. Pohledávka za žalovaným byla právním předchůdcem žalobkyně platně postoupena na žalobkyni. 12. Soud dospěl k závěru, že žaloba je pouze z části (jak bude dále vyloženo) důvodná. 13. Závazkový vztah, vzniklý dne 9. 12. 2021 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále„ o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se tento závazkový vztah řídí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 14. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. 15. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 16. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně