7 C 113/2024-35 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhá po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení, to vše z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, , na základě které žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši , částka, , bankovním převodem na účet žalované. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 111,33 % ročně. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, na svůj dluh zaplatila celkem , částka, . Žalobkyně zápůjčku zesplatnila dne , datum, . Ke splnění povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žadatele žalobkyně uvedla, že posuzovala úvěruschopnost žadatele lustrací v evidencích a kontrolou měsíčního příjmu. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny , částka, a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ve výši , částka, .2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila.3. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.4. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a shodnému závěru o skutkovém stavu:5. Dne , datum, uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru Pronto půjčka číslo , hodnota, . Na základě uvedené smlouvy poskytla žalobkyně žalované neúčelový úvěr ve výši , částka, , převodem na bankovní účet žalované. Žalovaná se zavázala uhradit úvěr ve 30měsíčních splátkách po , částka, . Smlouvou byla sjednána zápůjční úroková sazba 111,33 % ročně.6. Ze smluvních podmínek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru Pronto půjčka soud zjistil, že žadatelka je povinna sdělit věřiteli informaci o výši a zdrojích příjmů a dále o závazcích dluzích a půjčkách prostřednictvím formuláře na webových stránkách žalobkyně. V článku následky porušení povinností je upraven poplatek za upomínku , částka, a dále smluvní pokuta , částka, pro případ prodlení s úhradou měsíční splátky a dále 0,1 % denně z částky v prodlení v případě zesplatnění dluhu.7. Podle splátkového kalendáře měl být dluh ze smlouvy o spotřebitelském úvěru splacen v měsíčních splátkách po , částka, počínaje říjnem 2022. Poslední splátka připadla na březen 2025.8. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil podmínky pro poskytování neúčelového spotřebitelského úvěru , Anonymizováno, včetně sankcí v případě nesplácení.9. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady soud zjistil, že , datum, byla na účet žalované uvedený ve smlouvě vyplacena částka , částka, .10. Dle platební bilance úvěru soud zjistil, že žalovaná se dostala do prodlení již s první splátkou splatnou , datum, , kterou zaplatila dne , datum, . Následně žalovaná na svůj dluh hradila až splátkou v lednu 2023. Žalobkyně účtovala smluvní pokutu , částka, v souvislosti s prodlením s první splátkou splatnou v říjnu 2022, dále v lednu 2023 a květnu 2023. Dále žalobkyně účtovala náklady za upomínku 5 x , částka, .11. Dne , datum, zaslala žalobkyně žalované upomínku č. I., kterou vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné splátky splatné , datum, .12. Dne , datum, zaslala žalobkyně žalované upomínku č. II., kterou vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné splátky.13. Dne , datum, zaslala žalobkyně žalované upomínku č. III., kterou vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné splátky.14. Dne , datum, zaslala žalobkyně žalované předžalobní upomínku, kterou ji vyzvala k zaplacení dluhu a současně ji upozornila na možné soudní vymáhání.15. Závazkový vztah, který vznikl mezi žalobkyní a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.16. Dle § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.17. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.20. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.21. Povinností žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.22. Ustanovení § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.23. Soud uzavřel, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru neunesla důkazní břemeno ke svému tvrzení, že prověřovala úvěruschopnost žalované lustrací v evidencích a kontrolou měsíčního příjmu. Žalobkyně nepředložila soudu žádné důkazy ke splnění této povinnosti. Povinností žalobkyně je přitom zcela konkrétně uvést a doložit, jaké informace poskytovatel úvěru po žadateli vyžadoval a jakých se mu dostalo, čím a jak si je ověřil, jaké konkrétní informace byly žadatelem sděleny, a jak byly poskytovatelem úvěru vyhodnoceny, resp. na základě čeho poskytovatel úvěru dospěl k tomu, že žalovaný je dostatečně solventní.24. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost a před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru jako poskytovatel spotřebitelského úvěru neposoudila úvěruschopnost žadatele jako spotřebitele, když v daném případě nijak nezkoumala ani příjmy žadatelky, ani její pravidelné a nezbytné výdaje na bydlení, případně její předchozí dluhové zatížení. Soudu není zřejmé, na základě jakých informací si žalobkyně učinila závěr o solventnosti žadatelky. Naopak o její nesolventnosti v době sjednávání úvěrové smlouvy svědčí skutečnost, že na svůj dluh uhradila již první splátku s prodlením a následující tři měsíce nehradila ničeho. Skutečnost, že následně (více než půl roku od poskytnutí úvěru) začala žalovaná na svůj dluh splácet, není pro uvedený závěr soudu relevantní, neboť odůvodněný závěr o solventnosti žadatele je nezbytné učinit ještě před uzavřením smlouvy.25. S ohledem na uvedený závěr soud posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, uzavřenou dne , datum, jako neplatnou a v důsledku toho je žalovaná povinna vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem.26. Na základě neplatné smlouvy bylo žalované poskytnuto plnění 30 000 Kč. Žalovaná podle tvrzení žalobkyně uhradila 28 133 Kč. Žalovaná toto tvrzení nezpochybnila. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni 1 867 Kč. Soud proto žalovanou k zaplacení této částky zavázal a ve zbytku žalobu zamítl.27. Žalobk