7 C 51/2019-212 — Okresní soud ve Vyškově

1. Návrhem, podaným u Okresního soudu ve Vyškově dne , datum, , domáhali se žalobci určení vlastnického práva k pozemku parc.č. 695/8 o výměře 359 m2, v k.ú. , adresa, , obci , adresa, , odděleného na základě geometrického plánu pro rozdělení pozemku č. , hodnota, , vypracovaného oprávněným zeměměřickým inženýrem ing. , jméno FO, , z pozemku parc.č. 695/2 o výměře 1773 m2 v k.ú. , adresa, , obci , adresa, , zapsaného u , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , a to tak, že každý ze žalobců se stává vlastníkem ideální ½ nově vzniklého pozemku parc.č. 695/8 o výměře 359 m2. Svůj návrh odůvodnili tím, že pozemek užívají od roku 1975, kdy byly zakoupeny žalobkyní a) a jejím tehdejším manželem.2. Žalovaná navrhla zamítnutí návrhu v plném rozsahu s odůvodněním, že žalobci vyznačenou část nemohli jednoznačně držet v dobré víře, že jim patří. Navíc žalobkyně a) a otec žalobce b) žádali, spolu s , jméno FO, a , jméno FO, , přípisem ze dne , datum, o geodetické proměření šířky obecní cesty parc.č. 695/2, s odůvodněním, že silnice k bydlištím má šířku maximálně 3 m, což v daném případě nestačí k obousměrnému projetí motorových vozidel k rodinným domkům.3. Soud provedl důkazy geometrickým plánem pro rozdělení pozemku č. , hodnota, , vypracovaným oprávněným zeměměřickým inženýrem ing. , jméno FO, , z pozemku parc.č. 695/2 o výměře 1773 m2 v k.ú. , adresa, , obci , adresa, , zapsaného u , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , notářským zápisem ze dne , datum, , stavebním povolením ze dne , datum, , Usnesením Okresního soudu ve Vyškově sp. zn. , Anonymizováno, , výpisem z katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, a to z LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , přípisem ze dne , datum, , přípisem ze dne , datum, , projektovou dokumentací z května 2005, souhlasným prohlášením o shodě na průběhu hranic pozemků ze dne , datum, , výpověďmi účastníků a svědeckými výpověďmi, níže podrobně rozvedenými.4. V souladu s ustanovením § 1089 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Nepoctivost předchůdce nebrání poctivému nástupci, aby počal vydržení dnem, kdy nabyl držby.5. Dle ustanovení § 1091 odst. 2 občanského zákoníku k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let. Dle ustanovení § 1092 občanského zákoníku do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce.6. V souladu s ustanovením § 1095 občanského zákoníku uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží vydržitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.7. Značným praktickým dopadem budou situace, které vycházejí ještě z dob minulých úprav, kdy mohlo dojít k uchopení se držby pozemku o fakticky větší výměře, než jaký byl uveden v převodní smlouvě [(Dvořák, Švestka, a kol. 2015, s. 61 až 62) a NS 22 Cdo 1843/2000]. Důvodová zpráva uvádí kazuisticky případy, kdy by se mohlo toto vydržení uplatnit: „S pomocí mimořádného vydržení lze poskytnout ochranu faktickým stavům, jejichž základ je sice pochybný nebo sporný, ale kde tvrzené nebo domnělé vlastnictví trvá značně dlouhou dobu. Jedná se např. o situace, kdy někdo drží movitou věc, ale není s to dokázat svůj vlastnický titul proti tomu, kdo jeho vlastnictví popírá, kdy byl převeden pozemek o chybně stanovené (větší) výměře, než je výměra skutečná, nebo pozemek chybně označený parcelním číslem, takže nabyvatel v dobré víře drží něco jiného, než pro co mu svědčí vlastnický titul atp.“8. Podle ustanovení § 3066 občanského zákoníku, do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.9. Účinnost občanského zákoníku nastala 1. 1. 2014. Vydržecí doba mimořádného vydržení u věci nemovité tak uplynula nejdříve dnem 1. 1. 2019. Žádost o součinnost za účelem uvedení skutečného stavu do souladu se stavem právním je datována až dne 14. 1. 2019, tedy po uplynutí zákonné lhůty, potřebné k řádnému vydržení. Geometrický plán o vytýčení hranic byl vypracován až dne 1. 4. 2019, kdy ohledání na místě samém se uskutečnilo dne 7. 2. 2019.10. Avšak podle § 3028 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Protože ke vzniku vlastnického práva vydržením mělo dojít před 1. 1. 2014, posuzoval soud tuto otázku podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“).11. Je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná (§ 130 odst. 1 obč. zák.).12. Dovolací soud opakovaně konstatoval, že může zpochybnit posouzení existence dobré víry držitele, že mu sporný pozemek patří, jen v případě, kdyby úvahy soudu v nalézacím řízení byly zjevně nepřiměřené (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1689/2000). V řízení o posouzení oprávněnosti držby jsou často dány skutečnosti, umožňující s jistou mírou přesvědčivosti zdůvodnit jak dobrou víru, tak i její nedostatek. Rozhodnutí ve věci je tak v zásadě na úvaze soudu, která však musí být řádně odůvodněna.13. Soud důkazy hodnotil podle § 132 občanského soudního řádu, tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům:14. Žalobkyně a) a její manžel , Jméno žalobce B, (nar. , Anonymizováno, ), nabyli do svého spoluvlastnictví nemovitosti, zapsané na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, a to dům č.p. , Anonymizováno, , se st. pl. parc.č. , hodnota, a pozemky parc.č. , Anonymizováno, zahrady a , Anonymizováno, role a , Anonymizováno, zahrada, a to na základě odstupní smlouvy, uzavřené formou notářského zápisu dne 21. 11. 1975.15. , právnická osoba, , adresa, vydal dne , datum, Stavební povolení č. , hodnota, , kterým byla povolena stavba vodovodní přípojky s vodoměrem, umístěným ve vodoměrné šachtě na pozemku vlastníka, a to u domu č. , hodnota, v , Anonymizováno, . Součástí Stavebního povolení je nákres, kde se stavba vodovodní přípojky uskuteční. Tato šachta se nyní nachází na pozemku parc.č. 695/8, jak jej vyznačil oprávněný zeměměřický inženýr , tituly před jménem, , jméno FO, v geometrického plánu pro rozdělení pozemku č. , hodnota, , z pozemku parc.č. 695/2 o výměře 1773 m2 v k.ú. , adresa, , obci , adresa, , zapsaného u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , a to v části jeho návaznosti na pozemek parc.č. 165/2. Z předmětného nákresu také vyplývá, že dům č.p. 137 nepřiléhá těsně k hranicí s pozemkem parc.č. 695/2, ale mezi domem a touto hranicí se nachází volný prostor.16. Usnesením Okresního soudu ve Vyškově ze dne 3. 4. 2002, sp. zn. D , Anonymizováno, /2001, které nabylo právní moci dne , datum, , bylo projednáno dědictví po , tituly před jménem, , jméno FO, , narozeném dne , datum, a zemřelém dne 8. 11. 2001. V rámci schválené dědické dohody nabyl pozůstalý syn – žalobce b) ideální polovinu nemovitostí a to domu – objektu bydlení č.p. 137 , adresa, na pozemku parc.č. St. 165, zastavěná plocha a nádvoří, pozemku parc.č. St. 165 zastavěná plocha a nádvoří, garáže, v katastru nemovitostí dosud nezapsané, na pozemku parc.č. St. 165 zastavěná plocha a nádvoří, pozemku parc.č. 158/2 zahrada, pozemku parc.č. 161/2 zahrada, pozemku parc.č. 164/2 zahrada a pozemku parc.č. 165/2 zahrada, vše v k.ú. , adresa, . Tuto skutečnost dokládá i aktuální výpis z katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, pro obec , adresa, , k.ú. , adresa, , LV č. , hodnota, . Žalobci a) a b) jsou spoluvlastníky předmětných nemovitostí, a to každý k jedné polovině.17. Písemným přípisem ze dne 14. 1. 2019 žádali žalobci, prostřednictvím svého zástupce, o uvedení skutečného stavu do souladu se stavem právním. Svůj návrh odůvodnili tím, že pozemky jsou od roku 1975, tedy od počátku oploceny. Tyto byly oploceny již v době uzavření odstupní smlouvy v roce 1975. V hranicích pozemku jsou tyto stále užívány, nyní současnými spo