41 C 247/2020-29 — Okresní soud ve Zlíně

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení je zaplacení dlužného pojistného ve výši 574 Kč za období od [datum] do zániku smlouvy dne [datum] a poplatku za uplatnění pohledávky ve výši 200 Kč z pojistné smlouvy [číslo] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 574 Kč za dobu od 23. 10. 2019 do zaplacení. 3. Soud skutkově uzavřel, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) se jako pojistitel smlouvou ze dne [datum] zavázal pojistit motocykl žalovaného [příjmení] [VIN kód] jako pojistníka pro odpovědnost za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla a žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobkyně hradit pojistné za toto pojištění ve výši [částka] za pojistné období jednoho roku s pololetní splatností ve výši [částka]; pojištění bylo sjednáno ode dne [datum] na dobu neurčitou (viz pojistná smlouva ze dne [datum]). Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne [datum] a pojistná smlouva trvala do [datum] (viz dopis ze dne [datum] a ze dne [datum]). Upomínkou odeslanou žalovanému na adresu trvalého pobytu vyzval právní předchůdce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužného pojistného z předmětné pojistné smlouvy a upozornil žalovaného, že v případě, že dlužná částka nebude uhrazena do [datum], pojistná smlouva dnem [datum] zanikne (viz dopis ze dne [datum]). Dne [datum] právní předchůdce žalobkyně převedl žalobkyni pojistný kmen zahrnující veškeré pojistné smlouvy uzavřené právním předchůdcem žalobkyně v oblasti životního a neživotního pojištění (notářský zápis NZ [číslo] ze dne [datum]). 4. Právně soud věc podřadil pod ustanovení zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“) a zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), když podle § 1 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem. 5. Při právním posouzení skutkového stavu se soud nejdříve zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Právní předchůdce žalobkyně převedl s účinností ke dni [datum] pojistný kmen zahrnující veškeré pojistné smlouvy uzavřené v oblasti životního a neživotního žalobkyni, v důsledku čehož žalobkyně vstoupila v souladu s § 105b odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, do všech práv a povinností právního předchůdce žalobkyně souvisejících s převedeným pojistným kmenem. Žalobkyně je tak aktivně legitimována vystupovat jako účastník řízení na straně žalující. 6. Soud dále uzavřel, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli podle § 3 zákona č. 168/1999 Sb. a § 2758 občanského zákoníku písemně smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, když právní předchůdce žalobkyně jako pojistitel se zavázal poskytnout žalovanému jako pojistníkovi ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a žalovaný se zavázal platit za toto pojištění běžné pojistné za pojistné období jednoho roku ve výši [částka] v pololetních splátkách ve výši [částka]. 7. Žalovaný nesplnil svou smluvně převzatou povinnost k úhradě pojistného, neboť nezaplatil sjednané pojistné dne [datum] v souladu s § 2783 odst. 1 větou druhou před středníkem občanského zákoníku. Předmětná pojistná smlouva zanikla dne [datum] podle § 13 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., když nebylo v řízení tvrzeno ani prokázáno žalovaným, jehož v tomto směru stíhalo břemeno tvrzení a důkazní, že by pojistná smlouva zanikla dříve (§ 101 odst. 1 písm. a), b) o. s. ř., k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 1. 2008, sp. zn. 26 Odo 841/2006). Žalobkyně má pak vůči žalovanému právo na zaplacení dlužného pojistného za pojištění z předmětné pojistné smlouvy za uplatněné období od [datum] do [datum] včetně podle § 13 odst. 2 věty první zákona č. 168/1999 Sb., když žalobkyně se ve prospěch majetkového cenzu žalovaného domáhala v řízení zaplacení dlužného pojistného jen do zániku pojistné smlouvy, a to ve výši [částka]. 8. Nezaplacením pojistného ve lhůtě splatnosti dne [datum] podle § 1958 odst. 1 občanského zákoníku se žalovaný dostal podle § 1968 věty první občanského zákoníku dnem následujícím do prodlení s jeho zaplacením a žalobkyni vznikl vůči žalovanému též nárok na zaplacení úroku z prodlení jako sankce za nikoliv včasnou a řádnou úhradu pojistného od [datum] do zaplacení v zákonné výši 9,75 % ročně podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 1970 občanského zákoníku, když si účastníci jinou výši úroku z prodlení nesjednali. Žalobkyně se ve prospěch majetkového cenzu žalovaného domáhala v řízení úroku z prodlení v zákonné výši z dlužného pojistného za prodlení žalovaného jen od [datum] do zaplacení. 9. Pokud se žalobkyně v řízení domáhala též zaplacení poplatku za odeslání upomínky ve výši 200 Kč, tento nárok soud neshledal důvodným, neboť v posuzované věci se jedná o spotřebitelskou smlouvu (§ 419, § 421 odst. 1, § 1810 a násl. občanského zákoníku) a smluvní ujednání, zakládající povinnost žalovanému jako spotřebiteli platit, nemohou být součástí jiné listiny, než na kterou spotřebitel připojuje svůj podpis, jinak se jedná o ujednání, k němuž soud ex lege nepřihlíží § 1815 občanského zákoníku ve spojení s § 1813 věty první občanského zákoníku, když se žalovaný takového ujednání nedovolal (srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11 per analogiam a rovněž usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. Pl 1/10; usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 6. 2012, sp. zn. 28 Nc 69/2012). Soud též pro úplnost (obiter dicta) dodává, že žádný rozumný důvod nebránil žalobkyni sjednat si tuto povinnost s žalovaným přímo ve smluvních ujednáních, opatřených podpisem žalovaného (srov. rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 10. 2010, č. j. 12 Cmo 7/2010-63). 10. S odkazem na shora uvedené závěry, při vázanosti žalobním nárokem podle § 153 odst. 2 o. s. ř., vyhověl soud důvodnému nároku žalobkyně na zaplacení dlužného pojistného ve výši 574 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 574 Kč od 23. 10. 2019 do zaplacení a ve zbylé části žalobu jako nedůvodnou zamítl. 11. O právu účastníků na náhradu nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně splnila zákonnou podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení jí stanovenou v ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. (viz předžalobní upomínky ze dne [datum] a [datum], podací arch, PoštaOnline – Sledování zásilek) a byla úspěšná co do 76 % hodnoty sporu (výrok I. rozsudku) a neúspěšná co do 24 % (výrok II. rozsudku), počítáno z celkové hodnoty sporu včetně příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozhodnutí. Žalobkyně má tedy vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení k uplatnění práva v rozsahu 52 % (76 – 24). Náklady řízení žalobkyně jsou: - zaplacený soudní poplatek 400 Kč; - odměna právního zástupce za zastupování 600 Kč: z tarifní hodnoty 774 Kč za tři úkony právní služby - převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a žalobu á 200 Kč podle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 bod. 1., odst. 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, - hotové výdaje advokáta 300 Kč za shora uvedené tři úkony právní služby á 100 Kč podle § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 5 písm. a), odst. 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, - DPH 189 Kč - 21% ze základu 900 Kč (600 + 300) podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., celkem na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč, přičemž 52 % z této částky činí 774,28 Kč (1 489 x 0,52). Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám právní zástupkyně žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. 12. Podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné v obecné pariční lhůtě, když za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků, pro které by bylo namístě stanovit lhůtu plnění jinou (§ 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř.).