19 C 220/2021-30 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobou ze dne 12. 7. 2021 se žalobkyně domáhala vyklizení žalovaného z bytu [číslo] o velikosti 1 + 3 nacházející se v [anonymizováno] podlaží domu [adresa] na ul. [ulice] ve [obec]. 2. Žalobu odůvodnila tím, že bydlí v družstevním bytě [číslo] o velikosti 1 + 3 nacházející se v [anonymizováno] podlaží domu [adresa] na ul. [ulice] ve [obec]. Společně s ní v tomto bytě bydlí i její syn - žalovaný. Ten nikde nepracuje a na chodu domácnosti se nijak nepodílí, a to ani finančně, ani výpomocí při běžných domácích pracích. Navíc je na ni vulgární, vyhrožuje jí fyzickým napadením, ničí jí zařízení bytu, bere jí věci. Na její žádosti na vystěhování se z bytu nereaguje. 3. Žalovaný s vyklizením nesouhlasil s tím, že by v bytě žalobkyně chtěl zůstat. Pokud by mu to matka umožnila, tak by jí přispíval na bydlení a na energie a sám by si hradil zdravotní pojištění a jídlo. Ale pokud ho tam matka nechce, tak chce alespoň nějaký čas na to, by si mohl něco najít, sbalit si věci a odejít. Sám pak dobrovolně byt vyklidí. 4. Žalobkyně ještě před zahájením jednání dne 9. 9. 2021 uvedla, že žalovanému chce dát šanci konce října 2021 a pokud žalovaný splní to, co co slíbil, bude normálně fungovat, slušně se chovat, přispívat jí na bydlení a na jídlo a platit si zdravotní pojištění, je ochotna ho tam ponechat. 5. U dalšího jednání dne 2. 11. 2021 ale uvedla, že asi měsíc po posledním jednání se chování žalovaného vůči ní zlepšilo a pak se zase vše vrátilo do starých kolejí. Na tom, aby byl žalovaný vyklizen, tedy trvá. 6. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav (v závorce je kurzívou uvedeno, z jakých důkazů soud co zjistil): žalovaná si byt [číslo] o velikosti 1 + 3 nacházející se v [anonymizováno] podlaží domu [adresa] na ul. [ulice] ve [obec] pronajala od [anonymizována dvě slova] bytového družstva, nájemní smlouvou ze dne 26. 10. 2001. Společně s ní v tomto bytě začal bydlet tehdy ještě nezletilý žalovaný (viz nájemní smlouva ze dne 26., 10. 2001). Žalovaný v bytě užívá bývalý dětský pokoj, který je plný jeho krámů a fakticky již neobyvatelný. Na náklady spojené s bydlením žalovaný žalobkyni nijak nepřispívá, naopak si bere jídlo žalobkyně z ledničky, půjčuje si od ní peníze a žalobkyně za něho platí zdravotní pojištění a pokuty. Nijak žalobkyni nepomáhá ani s úklidem, naopak jí do bytu tahá různé věci a dělá z bytu skladiště, ničí jí nábytek (prorazil pěstí dveře, řeže nožem do stolu apod.), bere a prodává její věci. Dokonce jí už i fyzicky napadl, takže musela vyhledat lékařské ošetření. Žalobkyně se žalovaného bojí a nesouhlasí s tím, aby se v jejím bytě dál zdržoval (viz výpověď žalobkyně). Podle lékařské zprávy ze dne 27. 7. 2021 měl žalovaný žalobkyni dne 26. 7. 2021 prudce strčit, takže tato narazila hlavou do skříňky a způsobila si zhmoždění vlasaté části hlavy (viz lékařská zpráva od [anonymizováno] [příjmení] ze dne 27. 7. 2021). K vyklizení vyzvala žalobkyně žalovaného výzvou k vyklizení ze dne 22. 4. 2021 zaslanou mu téhož dne poštou (viz výzva k vyklizení a podací lístek). 7. Ze shora uvedených skutkových zjištění učinil soud následující závěry o skutkovém stavu: výlučnou nájemkyní bytu [číslo] o velikosti 1 + 3 nacházející se v [anonymizováno] podlaží domu [adresa] na ul. [ulice] ve [obec] je žalobkyně. Žalovaný v tomto bytě bydlel až do dubna 2021 na základě souhlasu žalobkyně. Ta mu ale dne 22. 4. 2021 zaslala výzvu k vyklizení bytu, na kterou ale nereagoval. Důvody proč žalobkyně nechce, aby žalovaný v bytě dál bydlel, spočívají v tom, že žalovaný žalobkyni nijak nepřispívá na náklady spojené s bydlením, bere jí jídlo, tahá do bytu různé věci a dělá z bytu skladiště, ničí žalobkyni nábytek, bere a prodává její věci a v červenci 2021 jí dokonce fyzicky napadl. U jednání dne 9. 9. 2021 sice žalovaný slíbil polepšení, ale toto nedodržel a ke dni rozhodování soudu se tak žalovaný v tomto bytě zdržuje a má tam svoje věci, a to proti vůli žalobkyně. <i>8. Podle ust. § 2212 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“, ohrozí-li třetí osoba nájemce v jeho nájemním právu nebo způsobí-li nájemci porušením nájemního práva újmu, může se ochrany domáhat nájemce sám.</i> <i>9. Podle § 1042 o. z., vlastník má právo na ochranu vůči tomu, kdo zasahuje do jejího vlastnického práva nebo jej ruší.</i> 10. Ze shora uvedených skutkových zjištění učinil soud následující právní závěry: 11. Žalovaný v předmětném bytě bydlí a užívá ho bez právního důvodu. Jediným právním důvodem k užíváním bytu, který do té doby měl, byl souhlas žalobkyně s tím, aby v tomto bytě bydlel. Nyní již ale žalobkyně jako nájemce předmětného bytu s bydlením žalovaného v tomto bytě nesouhlasí, což mu dala najevo nejprve podáním výzvy k vyklizení ze dne 22. 4. 2021, následně podáním této žaloby a konečně setrváním na této žalobě i k datu 2. 11. 2021. Důvodem, proč žalobkyně nechce, aby s ní žalovaný v bytě dál bydlel, je naprosto nevhodné chování žalovaného vůči ní, kdy tento v tomto bytě bydlí nejenže zadarmo, ale ještě žalobkyni bere její věci a fakticky se od ní i nechává živit, nejenže v bytě neuklízí, ale dokonce žalobkyni ničí zařízení bytu a neježe ji neprokazuje úctu jako k matce, ale dokonce ji i fyzicky napadl. Šanci, kterou mu žalobkyně dala u jednání dne 9. 9. 2021, žalovaný k nápravě nevyužil a současně ani předmětný byt dobrovolně nevyklidil, přestože slíbil, že tak učiní. Žalobkyně jako nájemkyně předmětného bytu se tedy oprávněně domáhá vyklizení žalovaného z tohoto bytu touto žalobou, když tento její nárok se opírá o § 2211 o. z. ve spojení s § 1042 o. z., podle nichž mezi práva nájemce patří mj. právo žalobu na vyklizení bytu (viz C. H. Beck, Komentář Občanský zákoník VI., str. 263, bod 14 + rozhodnutí ÚS I. ÚS 687/05). 12. Pokud pak soud poměřoval výkon práva žalobkyně korektivem dobrých mravů (§ 3 odst. 1 a § 4 až 8 o. z.), i tak dospěl k závěru, že vyklizení žalovaného z předmětného bytu není ani v rozporu s dobrými mravy. Kromě toho, že se žalovaný chová k žalobkyni i v samotném bytě naprosto nevhodně, tak je nepochybné, že žalovaný by ve svém věku už měl být schopen postarat se sám o sebe, a to i pokud jde o bydlení. Navíc nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena i ústavním pořádkem (viz čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). 13. Na základě provedeného dokazování shledal soud žalobu plně důvodnou, a proto jí vyhověl (výrok I.). 14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 5 000 Kč spočívajících v zaplaceném soudním poplatku (výrok II.).