19 C 262/2021-37 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 18 009,46 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 009,46 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel s žalovaným dne [datum] distančním způsobem smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 20 009,46 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaný však do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní dne [datum]. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila. Soud proto projednal věc v nepřítomnosti účastníků v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř.; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Žalobkyně předložila žalovaným nepodepsanou smlouvu o revolvingovém úvěru a nepodepsaný formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce poskytl úvěr prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na kterou se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Tímto zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Následně žalovaný zaslal právnímu předchůdci žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétního úvěru a po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového prostředí zaslán návrh úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o revolvingovém úvěru s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaný čerpal ve výši 20 009,46 Kč. Žalobkyně disponuje údaji o žalovaném, z čehož lze usuzovat, že na webových stránkách právního předchůdce žalobkyně byly vyplněny jeho osobní údaje. Žalobkyně však neprokázala, že o úvěr požádal žalovaný, tedy že vyplnil žádost o poskytnutí konkrétního úvěru na webových stránkách, o čemž žalovaným nepodepsaná smlouva o revolvingovém úvěru nemůže být důkazem. Žalobkyně byla vyzvána usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], aby svá tvrzení ohledně průběhu kontraktačního procesu doplnila, tedy zejména, aby uvedla, jak žalovaný projevil svou vůli být vázán smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne [datum] za situace, kdy na předložené smlouvě absentuje podpis žalovaného. Žalobkyně však na výzvu nereagovala. 5. Jelikož žalobkyně neprokázala, že žalovaný projevil vůli uzavřít smlouvu o revolvingovém úvěru za jí tvrzených podmínek, neprokázala, že jí vznikl nárok na plnění, která z této smlouvy vyplývají. <i>6. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 7. Pro případ, že by nebylo prokázáno platné uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, žalobkyně požadovala dlužnou částku z titulu bezdůvodného obohacení. K tomu by musela tvrdit, jakou částku žalovaný čerpal, kolik a na co event. z této částky splatil a jakou částku tedy žalobkyni ke dni rozhodování soudu dluží. Tato tvrzení ale v žalobě chyběla, přičemž je nejde zjistit ani z navrhovaného důkazu – dotazu na banku ohledně toho, kdo byl majitelem a disponentem označeného účtu u [právnická osoba] k datu [datum] (protože i v případě, že by majitelem či disponentem byl žalovaný, nevypovídalo by to o výši čerpání úvěru i výši jeho event. bezdůvodného obohacení a v tomto směru je to důkaz nadbytečný). Soud přesto banku vyzval ke sdělení, zda v období od [datum] do [datum] byly na účet žalovaného připisovány částky od právního předchůdce žalobkyně pod variabilním symbolem [číslo] (neboť z žaloby vyplývalo, že čerpané částky úvěru byly na účet žalovaného připisovány právě pod tímto VS). [příjmení] však soudu sdělila, že pod uvedeným variabilním symbolem nebyly na účet žalovaného připisovány žádné platby (viz sdělení [právnická osoba] ze dne [datum]). 8. Chybějící tvrzení pak nejdou zjistit ani z žalobkyní předložené listiny nazvané Platební informace, protože z této listiny nejde zjistit ani to, v jaké výši žalovaný čerpal úvěr (částka 20 009,46 Kč to být nemohla, protože dle této listiny se jedná o celkovou dlužnou částku k datu splatnosti úvěru), ani to, kolik žalovaný z úvěru celkem splatil (informace o zůstatku po poslední platbě svědčí o tom, že k nějakým platbám a zápočtům docházelo, ale není zřejmé o jaké částky se jednalo), ani to, že by částka 20 009,46 Kč měla být„ čisté“ bezdůvodné obohacení (naopak z této listiny je zřejmé, že v částce 20 009,46 Kč jsou započítány i blíže nespecifikované náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 1 x 250 Kč a úroky ve výši 4 855,30 Kč). Tato tvrzení pak žalobkyně nedoplnila ani na výzvu soudu ze dne [datum], v rámci níž byla vyzvána k doplnění svých tvrzení v tomto směru, tj. kdy a jakým konkrétním způsobem (s uvedením konkrétních dat, částek a platebního místa) došlo k čerpání finančních prostředků žalovaným a zda žalovaný na poskytnutý úvěr hradil sjednané splátky. Na tuto výzvu však žalobkyně nijak nereagovala. 9. K tomu soud uvádí, že povinností žalobkyně bylo vylíčit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti (§ 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř.), tj. i skutečnosti odůvodňující výši žalobou uplatněného nároku. Nedoplnění skutkových tvrzení přitom může vést k zamítnutí žaloby, popř. její části pro neunesení břemene tvrzení. Nedostatečná skutková tvrzení nelze nahrazovat nebo doplňovat odkazy na předložené listinné důkazy, neboť povinností žalobkyně je uvést rozhodující skutková tvrzení v žalobě a nespoléhat se na to, že soud případně sám zjistí potřebné skutečnosti z příloh k žalobě. Současně nelze připustit, aby žalobkyně předložila soudu celou řadu listin a v žalobě (či jejím doplňku) souhrnně a nekonkrétně, bez vztahu k jednotlivým rozhodným tvrzením na tyto listiny pouze odkázala (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. 26 Cdo 2017/2011). Žalobkyně dále měla ve smyslu ust. § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. též důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 o. s. ř.), tj. na podporu všech svých tvrzení byla povinna označit a předložit soudu důkazy, jejíž nerespektování může vést též k zamítnutí žaloby, popř. její části pro neunesení důkazního břemene. Možnosti být soudem podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů ve vztahu k prokázání výše částky, kterou žalovaný čerpal, se žalobkyně svou neúčastí u jednání vzdala. 10. Vzhledem k tomu, že žalobkyně ve vztahu k tvrzenému bezdůvodnému obohacení žalovaného nedoplnila potřebná skutková tvrzení a nepředložila k tomu ani relevantní důkazy, soud uzavírá, že žalobkyně v tomto směru neunesla břemeno tvrzení a důkazní břemeno, pročež soudu za této situace nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítnout (výrok I.). 11. Pro úplnost soud dodává, že společnost [právnická osoba] v souladu s § 1879 o. z. pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila žalobkyni, čímž byla dána její aktivní legitimace v tomto řízení. 12. Žalovaný byl ve věci plně úspěšný, a proto by mu byla žalobkyně povinna podle § 142 odst. 1 o. s. ř. plně nahradit náklady řízení. Jelikož žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok II.).