19 C 352/2021-54 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné (což je tento případ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 5 834 Kč s příslušenstvím, která představovala dluh ze smlouvy k službě [anonymizována dvě slova] – smlouvu o nákupním účtu, kterou žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 8. 4. 2020 distančním způsobem, dle níž se žalobkyně zavázala uhradit e-shopům kupní cenu za zákazníka a zákazník se v případě, že od smlouvy neodstoupí do 14 dnů od doručení zboží, zavázal zaplatit tuto kupní cenu žalobkyni. Žalobkyně za žalovanou uhradila celkem částku 4 997 Kč, žalovaná zaplatila žalobkyni pouze částku 500 Kč, kterou žalobkyně započetla na jistinu, pročež tak žalovaná dluží žalobkyni částku 4 497 Kč. Dále žalobkyně požadovala po žalované uhrazení poplatku z prodlení ve výši 1 337 Kč a úrok z prodlení z částky 4 997 Kč za dobu od 16. 6. 2020 do zaplacení. 3. Podáním ze dne 1. 11. 2021 vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 500 Kč za dobu od 16. 6. 2020 do zaplacení, neboť dlužná jistina dle jejích tvrzení činila pouze 4 497 Kč. Soud proto na základě návrhu žalobkyně podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. řízení částečně zastavil (výrok I.). Přitom podle § 96 odst. 4 o. s. ř. nezkoumal stanovisko žalované, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci. Předmětem sporu tak zůstala jistina ve výši 4 497 Kč, poplatky z prodlení ve výši 1 337 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 497 Kč za dobu od 16. 6. 2020 do zaplacení. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ač byla k jednání řádně a včas předvolána, bez omluvy se k němu nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 5. Soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalobkyně za žalovanou zaplatila třetím osobám částku úhrnem ve výši 4 997 Kč (tj. dne 9. 4. 2020 částka ve výši 1 063 Kč, dne 10. 4. 2020 částka ve výši 898 Kč, dne 20. 4. 2020 částka ve výši 370 Kč, dne 21. 4. 2020 částka ve výši 1 034 Kč, dne 24. 4. 2020 částka ve výši 577 Kč, dne 27. 4. 2020 částka ve výši 811 Kč a dne 27. 4. 2020 částka ve výši 244 Kč), žalovaná pak žalobkyni zaplatila částku 500 Kč Smlouva ke službě [anonymizováno] neobsahuje podpis žalované. Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 13. 5. 2021, a to do 20. 5. 2021. <i>6. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen„ o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí obzvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 7. Při absenci závěru o uzavření smlouvy k službě [anonymizována dvě slova], jež má být ze své povahy smlouvou o úvěru, je třeba právní poměr mezi účastníky posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalovaná se obohatila bez právního důvodu na úkor žalobkyně. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně za žalovanou zaplatila částku ve výši 4 997 Kč, žalovaná jí naopak zaplatila toliko částku 500 Kč Touto úhradou žalovaná nárok žalobkyně hmotněprávně uznala dle § 2054 odst. 2 o. z. Žalovaná tedy žalobkyni zůstává dlužna částku 4 497 Kč, k jejímuž zaplacení žalovanou zavázal svým rozhodnutím soud. 8. Doba splatnosti pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti dluhu. Předpokladem splatnosti bezdůvodného obohacení je tedy hmotněprávní úkon žalobkyně, který se musí prokazatelně dostat do dispoziční sféry žalované. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána výzvou žalobkyně z 13. 5. 2021, v níž byla stanovena lhůta do 7 dnů od datace výzvy, tj. do 20. 5. 2021. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku k tomuto datu neuhradila, počínaje dnem 21. 5. 2021 je v prodlení a počínaje tímto dnem až do zaplacení má žalobkyně právo na úrok z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (8,25 %). Příslušenství sdílí osud věci hlavní, a proto mohlo být přiznáno pouze z částky, v níž byla žaloba důvodná. 9. S ohledem na absenci existující smlouvy nemohl soud zohlednit žádné nároky žalobkyně, jež mají původ v takové smlouvě (poplatky, smluvní pokuty atp.), kdy nelze přehlížet, že dodatečné platební povinnosti spotřebitele, když se jedná o spotřebitelskou smlouvu, musejí být výslovně uvedeny v listině, na které je podpis spotřebitele (srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11). 10. S ohledem na uvedené proto soud žalobě vyhověl co do částky 4 497 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 497 Kč za dobu od 21. 5. 2021 do zaplacení (výrok II.) a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok III.). 11. Ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř. vzniklo žalobkyni vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení, neboť jí ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby zaslala výzvu k plnění. Protože její úspěch ve věci byl jen částečný, nepřiznal jí soud plnou náhradu nákladů řízení, nýbrž jen v rozsahu 44 %, což odpovídá poměru jejího úspěchu a neúspěchu ve věci (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Ve vztahu k původně uplatněné částce 6 536,94 Kč (zahrnující jistinu, poplatek a zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozhodnutí) činí rozsudkem přiznaná pohledávka 4 497 Kč (zahrnující jistinu a zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozhodnutí) 72 %. Při zohlednění neúspěchu žalobkyně v rozsahu 28 % jí přísluší právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 44 % (72 % úspěch – 28 % neúspěch = 44 % náhrada). Účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 2 100 Kč (3× 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu + 1 x 1 500 Kč dle § 14 odst. 3 ve spojení s § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., za účast u jednání dne 11. 11. 2021), z náhrady hotových výdajů ve výši 600 Kč (tj. 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. příslušející k prvním třem shora uvedeným úkonům právní služby + 1 x 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb.) a z 21 % DPH ve výši 567 Kč z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. a celkem činí 3 667 Kč. Náhradu nákladů řízení ve výši 1 613,50 Kč (44 % z 3 667 Kč) je žalovaná povinna dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. 12. Odměna za zastupování byla určena podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (podle informací z ISAsu bylo v roce 2021 do rejstříku„ C“ zapsáno doposud 18 takových žalob), současně je v něm předmětem řízení peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a žalobkyni byla náhrada nákladů řízení přiznána. 13. Stanovené platební povinnosti soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalované splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.