19 C 395/2021-26 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné (což je tento případ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužného pojistného ve výši žalované částky na základě pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] s počátkem pojištění ke dni 19. 2. 2020. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud tuto věc rozhodl bez nařízení jednání, když vyšel z předložených listinných důkazů. 5. Z žalobcem předložených listin soud zjistil, že mezi [právnická osoba] jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla dne 19. 2. 2020 uzavřena pojistná smlouva [číslo] na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [příjmení] [příjmení] [anonymizováno], [registrační značka] s počátkem pojištění k 17. 2. 2020. Ve smlouvě se žalovaný zavázal za sjednané pojištění žalobkyni hradit pojistné ve výši 7 396 Kč ročně, a to čtvrtletními splátkami po 1 849 Kč splatnými vždy k 17. 2., 17. 5., 17. 8. a 17. 11. příslušného roku (viz pojistná smlouva). Uvedená pojistná smlouva zanikla pro neplacení k datu 23. 8. 2020 (viz oznámení o zániku smlouvy). Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 17. 7. 2020 a za období od 17. 7. 2020 do 23. 8. 2020 zůstal na pojistném dlužen částku 726 Kč žalovaný (viz tzv. bilance pojistné smlouvy a výpočet dlužného popjistného). Pohledávka na zaplacení dlužného pojistného z této pojistné smlouvy byla pojišťovnou postoupena žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávek). <i>6. Podle § 1 odst. 1 písm. a) a odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v účinném znění, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem.</i> <i>7. Podle § 3 odst. 1 první věty zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.</i> <i>8. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen„ o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.</i> <i>9. Dle § 2758 o.z. není-li sjednáno pojištění na pojistnou dobu kratší jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma za zachovanou.</i> <i>10. Dle § 2759 odst. 1 o.z. neurčí-li se v nabídce, do kdy má být přijata, vyžaduje se přijetí do jednoho měsíce od doručení nabídky druhé straně. Nabídku pojistitele může pojistník přijmout i včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce.</i> <i>11. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.</i> <i>12. Podle § 2783 odst. 1, 2 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.</i> <i>13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 14. Mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva distančně zaplacením prvního pojistného (§ 2758 odst. 2, § 2759 odst. 1 o. z.). Žalovaný byl ve smyslu § 2782 odst. 1 o. z. povinen hradit sjednané pojistné po celou dobu trvání pojistného vztahu. Na základě výsledku dokazování má soud za prokázané, že nejpozději k datu 23. 8. 2020 pojistný vztah z předmětné pojistné smlouvy trval. Ve vztahu ke skutečnostem způsobujícím zánik pojistného vztahu k dřívějšímu datu totiž břemeno tvrzení a břemeno důkazní tížilo žalovaného, který však k takovým skutečnostem do řízení žádná tvrzení či důkazy nevnesl. Žalovaný povinnost hradit pojistné po dobu trvání pojistného vztahu porušil, když nezaplatil za období od 17. 7. 2020 do 23. 8. 2020 pojistné v poměrné výši 770 Kč (7 396 Kč/365 dní). Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení této částky žalobkyni, na niž byla žalovaná pohledávka postoupena. 15. Žalobkyně se domáhala zaplacení vyšší částky, která ale neodpovídá shora uvedenému výpočtu a uzavřené smlouvě. Soud proto vycházel z výše pojistného dohodnutého v pojistné smlouvě a ohledně částky 661 Kč žalobu zamítl. 16. Nezaplacené pojistné bylo v souladu s § 2783 odst. 2 o. z. splatné k prvnímu dni příslušného pojistného období (tj. ke dni 17. 7. 2020). Protože žalovaný neuhradil pojistné k datu jeho splatnosti, dostal se následujícím dnem s úhradou dlužné částky do prodlení, pročež počínaje tímto datem až do zaplacení žalobkyni podle § 1970 o. z. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (tj. 8,25 % ročně). 17. Soud v souladu s návrhem přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení z přiznané částky až od jí požadovaného data 24. 8. 2020. 18. Žalobkyně byla v řízení převážně úspěšná, takže jí soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. přiznal právo na poměrnou část nákladů řízení (úspěšná byla z 86 % a neúspěšná ze 14 %, takže má právo na 72 % nákladů řízení). Ty představuje částka 1 489 Kč zahrnující soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu advokáta ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. 3× 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, jednoduchou výzvu k plnění ze dne 12. 5. 2021 (chybí právní rozbor) a návrh, náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. MSp č. 177/1996 Sb., v platném znění, tzn. 3× 100 Kč za uvedené úkony právní služby a 21% DPH ve výši 189 Kč, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad dle z. č. 235/2004 Sb. (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Z částky 1 489 Kč pak přiznaných 72 % činí 1 072 Kč. 19. Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podal více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru (např. v poslední době šlo o spory sp. zn. 19 C 379/2021, sp. zn. 36 C 226/2021, sp. zn. 38 C 431/20221 nebo sp. zn. 46 C 222/2021). Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené.