28 C 5/2021-28 — Okresní soud ve Zlíně

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), soud v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení je nárokna zaplacení částky 675 Kč představující neuhrazené [anonymizováno] poplatky za měsíce [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok], tedy 5 x 135 Kč a úrok z prodlení z jednotlivých plateb kapitalizovaný od 16. dne každého měsíce do 15. 10. 2020 částkou 60,29 Kč. 3. Žalobkyně i žalovaný vyslovili souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání v souladu s § 115a o. s. ř., když soud shledal, že lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou ze dne 23. 4. 2019 k přihlášení poplatníka, případně k prohlášení, že v domácnosti žalovaného se [anonymizováno] nenachází, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy. Současně jej upozornila, že nebude-li žalovaný na výzvu nijak reagovat, bude do evidence poplatníků zařazen po uplynutí stanovené lhůty automaticky ze zákona a bude povinen platit žalobkyni koncesionářské poplatky (výzva k přihlášení poplatníka ze dne 23. 4. 2019, dodejka, informace o zpracování osobních údajů). Žalovaný na výzvu nereagoval, byl do evidence poplatníků žalobkyně zařazen ze zákona od [anonymizováno] [rok], což mu bylo oznámeno dopisem ze dne 28. 8. 2019, přičemž byl současně vyzván k úhradě prvního koncesionářského poplatku za [anonymizováno] [rok] ve výši 135 Kč do 15. 9. 2019 (dopis ze dne 28. 8. 2019). [anonymizováno] přijímač nebyl dosud odhlášen (potvrzení o prohlášení poplatníka ze dne 16. 9. 2020, potvrzení [anonymizována dvě slova]). Výzvami ze dne 15. 3. 2020, 27. 5. 2020, 15. 7. 2020 vyzvala [anonymizována dvě slova], jakožto pověřenec žalobkyně, žalovaného k zaplacení dlužných [anonymizováno] poplatků za měsíce [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok] včetně příslušenství (výzvy ze dne 15. 3. 2020, 27. 5. 2020, 15. 7. 2020, dodejky). 5. Po právním hodnocení skutkové stavu dospěl soud k závěru, že žalovaný se dle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, stal v měsíci srpnu 2019 poplatníkem koncesionářských poplatků, čímž mu vznikla od [anonymizováno] [rok] povinnost platit koncesionářské poplatky. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky žalobkyní opětovně vyzýván, když poslední upomínkou ze dne 15. 7. 2020 žalobkyně stanovila žalovanému dostatečnou lhůtu ke splnění dluhu dle § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. 6. Jelikož žalovaný neuhradil dlužnou částku ve stanovené lhůtě, ocitl se vždy ode dne následujícího v prodlení a žalobkyně má nárok na úroky z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně žádala přiznat úroky z prodlení z jednotlivých plateb, které kapitalizovala od 16. dne každého měsíce do 15. 10. 2020, ve výši 60,29 Kč. 7. Soud vázán návrhem žalobkyně dle § 153 odst. 2 o. s. ř. proto zavázal žalovaného k zaplacení částky 675 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 16. 9. 2019 do 15. 10. 2020 v kapitalizované výši 60,29 Kč žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O nákladech řízení bylo rozhodováno dle § 142 odst. 1 o. s. ř.. Soud při tomto rozhodování postupoval v souladu s judikaturou Ústavního soudu a dospěl k závěru, že pokud agendu [anonymizováno] poplatků žalobkyně sama spravuje a tuto agendu následně předává advokátní kanceláři, pak se racionální smysl právního zastoupení advokátem do značné míry vytrácí. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených [anonymizováno] poplatků nelze totiž paušálně očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci právního útvaru žalobkyně (srov. nález Ústavního soudu ze dne 6. 2. 2015, sp. zn. I. ÚS 3768/14). 9. Soud proto při rozhodování o náhradě nákladů řízení nepostupoval dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, neboť toto řízení se nijak neodlišuje po právní či skutkové stránce od řady jiných řízení, které žalobkyně u zdejšího soudu vede či vedla, a zastoupení advokátem v tomto řízení nepovažuje za účelné. Žalobkyně má proto nárok na paušální náhradu nákladů řízení dle vyhl. 245/2015 Sb. (srov. nález Ústavního soudu ze dne 7. 10. 2014, sp. zn. Pl. ÚS 39/13). 10. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč; paušální náhrady za 2 úkony (výzva k plnění, žaloba) 2 x 100 Kč dle vyhl. č. 245/2015 Sb. Náklady řízení ve výši 600 Kč je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 dost. 1 o. s. ř.