35 C 187/2021-60 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 29. 3. 2021 domáhala zvýšení výživného zletilého dítěte z částky 500 Kč na částku 4 000 Kč měsíčně počínaje dnem 1. 9. 2018. V podstatných skutečnostech návrh odůvodnila tím, že je studentkou III. ročníku střední odborné školy, bude pokračovat ve studiu v nástavbovém oboru s maturitou, přičemž od doby posledního rozhodování o výživném v roce 2011 došlo ke změně poměrů, která odůvodňuje změnu rozhodnutí o výživném. Tuto změnu žalobkyně spatřovala ve skutečnosti, že se zvýšily výdaje žalobkyně v souvislosti se studiem a do budoucna s pokračováním studia lze očekávat další zvýšení výdajů. 2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal zcela pasivní. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 3. Soud provedl následující dokazování, z něhož činí následující závěry o skutkovém stavu, přičemž dále je uvedeno i to, z jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr. 4. Rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 2. 5. 2011, č.j. [číslo jednací], bylo výživné stanoveno na částku 500 Kč s účinností od právní moci rozsudku o rozvodu manželství rodičů žalobkyně. Žalobkyně byla žákyní druhé třídy základní školy. Žila se svou matkou a mladším bratrem v bytě 2+1 v domě matky matky. Matka přispívala své matce na náklady na bydlení částkou 200 Kč na elektřinu. Matka byla nezaměstnaná, v evidenci úřadu práce, pobírala sociální dávky v celkové výši 6 000 Kč měsíčně. Žalovaný bydlel v rodinném domě své přítelkyně, s níž měl dceru [jméno] [celé jméno žalobkyně], narozenou 26. 8. 2010. Žalovaný nevlastnil žádné nemovitosti ani movité věci. Náklady na bydlení v domě činily 5 600 Kč měsíčně nájemné a 2 700 Kč inkaso, které hradila jeho přítelkyně. Žalovaný po dobu tří týdnů pracoval u firmy [anonymizováno] v [obec] s příjmem 50 Kč/hod. 5. Výpovědí žalobkyně bylo prokázáno, že ukončila tříletý učební obor na Středním odborné škole [ulice] ve [obec], od září 2021 bude pokračovat v nástavbovém dvouletém studijním oboru zakončeném maturitní zkouškou. Bude bydlet na internátě, což představuje výdaj cca 2 000 Kč měsíčně. Dále bude mít výdaje na učebnice, stravné. Jinak bydlí u své matky v rodinném domě, který je v podílovém spoluvlastnictví matky, její matky a jejího bratra. Náklady na bydlení činí v roce 2021 částku cca 6 000 Kč měsíčně na elektřinu a internet. Žalobkyně nevěděla, jaké byly výdaje na bydlení v období od 1. 9. 2018 dosud. Matka má další vyživovací povinnost k nezletilému [jméno] [celé jméno žalovaného], jehož otcem je také žalovaný. Matka žalobykně pracuje jako uklízečka Žalobkyně trvale užívá léky, za které doplácí částku cca 100 Kč měsíčně. Jinak má výdaje přiměřené věku. Žalovaný výživné platí nepravidelně, nad rámec běžného výživného žalobkyni nic neposkytuje, s žalobkyní se nestýká, v kontaktu jsou pouze sporadicky. 6. Potvrzením o studiu ze dne 25. 3. 2021 bylo prokázáno, že žalobkyně je ve školním roce 2020 2021 žákem 3. ročníku denního studia oboru kuchař-číšník Střední odborné školy [ulice] [obec]. 7. Potvrzením Střední odborné školy [ulice] ve [obec] bylo prokázáno, že matka žalobkyně je u této školy zaměstnána v pracovním poměru od 18. 1. 2017, její průměrný měsíční příjem činil: - v roce 2018 částku 14 326 Kč - v roce 2019 částku 14 857 Kč - v roce 2020 částku 17 345 Kč - v roce 2021 (do července 2021) částku 17 009 Kč. 8. Výpisem z centrální evidence obyvatel ve vztahu k žalovanému bylo prokázáno, že žalovaný je ženatý. Má vyživovací povinnost k celkem osmi dětem. Kromě žalobkyně a jejího bratra má další vyživovací povinnost k nezletilým [jméno] [celé jméno žalobkyně], nar. 2010, [jméno] [celé jméno žalovaného], nar. 2013, [jméno] [celé jméno žalovaného], nar. 2014, [jméno] [celé jméno žalovaného], nar. 2015, [jméno] [celé jméno žalobkyně], nar. 2019 a [jméno] [celé jméno žalovaného], nar. v červnu 2021. Matkou nezletilých [jméno] a [jméno] [příjmení] je současná manželka žalovaného. 9. Ze zprávy Městského úřadu Otrokovice vyplynulo, že žalovaný není v registru silničních motorových vozidel veden jako vlastník ani jako provozovatel motorového vozidla. 10. Ze zprávy Okresní zprávy sociálního zabezpečení vyplynulo, že žalovaný není veden jako zaměstnanec žádné organizace ani v evidenci OSVČ, není poživatelem důchodu, nejsou vypláceny dávka nemocenského pojištění. 11. Ze zprávy Úřadu práce ČR – krajská pobočka ve Zlíně vyplynulo, že žalovaný byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání v době od 15. 6. 2020 do 29. 7. 2020, byl z evidence sankčně vyřazen pro nedostavení se na ÚP ve stanoveném termínu. Nemá zdravotní omezení. Nejvyšší dosažené vzdělání je základní + praktická škola. Pobíral dávky státní sociální pomoci, a to v 7/ 2020 a 10/ 2020, kdy mu za tyto dva měsíce bylo vyplaceno celkem 4 607 Kč. Nepobíral dávky pomoci v hmotné nouzi. 12. Ze zprávy České zprávy sociálního zabezpečení vyplynulo, že žalovaný nepobírá důchod. 13. Z výpisu z databáze volních míst v ČR vedené úřadem práce vyplynulo, že k datu 23. 8. 2021 bylo v databázi pro osoby se vzděláním základní + praktická škola v okrese Zlín evidováno 867 nabídek zaměstnavatelů a 4 116 volných míst. Mzda se pohybovala v rozmezí od 15 200 Kč měsíčně (pro pozice jako pomocník v kuchyni) po 45 000 Kč měsíčně (pro pozici řidič tahačů). <b>Právní posouzení věci</b> <i>14. Dle § 910 odst. 1 občanského zákoníku předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.</i> <i>15. Dle § 911 občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.</i> <i>16. Dle § 913 odst. 1 občanského zákoníku pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.</i> <i>17. Dle § 913 odst. 2 občanského zákoníku při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.</i> <i>18. Dle § 915 odst. 1 občanského zákoníku životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.</i> <i>19. Dle § 916 občanského zákoníku neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti jiného předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu.</i> <i>20. Podle § 922 odst. 1 občanského zákoníku výživné lze přiznat jen ode dne zahájení řízení; u výživného pro děti i za dobu tří let zpět od tohoto dne.</i> <i>21. Dle § 163 věty první o. s. ř. rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek.</i> <i>22. Podle § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu částka životního minima jednotlivce činí</i> <i>- podle znění účinného do 31. 3. 2020 3 410 Kč měsíčně;</i> <i>- podle znění účinného od 1. 4. 2020 měsíčně 3 860 Kč.</i> 23. Alimentace a vyživovací vztahy jsou projevem rodinné solidarity a zajišťují funkčnost rodiny samotné. Jedná se o zákonem uloženou povinnost pomoci druhému v materiálním slova smyslu tak, aby se oprávněný neocitl ve stavu nouze a aby jeho životní úroveň odpovídala jeho odůvodněným potřebám. Vyživovací povinnost rodičů k dětem je dána přímo ze zákona a trvá do té doby, dokud děti nejsou schopny se samy živit. Základním hmotněprávním kritériem pro vznik práva na výživné dítěte je jeho potřebnost (tzv. stav odkázanosti na výživu), resp. jak praví zákon„ neschopnost sám se živit“. Jak přitom plyne z důvodové zprávy k ustanovení § 911 občanského zákoníku„ zásadní podmínkou přiznání výživného je potřeba dítěte, jeho schopnost sám se o sebe – pokud jde o výživu - postarat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. II. ÚS 2121/14, bod 22.). 24. Schopnost samostatně se živit znamená, že oprávněný je schopen samostatně uspokojovat všechny své potřeby, a to jak hmotné, kulturní a další včetně potřeby bytové. Jinými slovy to znamená, že oprávněný má určitý trvalý příjem finančních prostředků, z něhož své potřeby hradí (srov. nález Ústavního soudu ze dne 21. 4. 2011, sp. zn. II. ÚS 3113/10). 25. Žalobkyně, která se studiem na střední škole připravuje na své budoucí povolání, není schopna se sama živit, proto stále trvá vyživovací povinnost rodičů vůči ní, tedy také vyživovací povinno