36 C 278/2021-43 — Okresní soud ve Zlíně

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 2 630 Kč s úrokem z prodlení za dobu od 7. 12. 2020 do 18. 6. 2021 v kapitalizované výši 115 Kč. Žalovaná částka podle žaloby představuje dlužné pojistné za období od 1. 6. 2020 do 2. 11. 2020, k jehož úhradě byla žalovaná zavázána na základě mezi účastníky uzavřené pojistné smlouvy [číslo]. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (v případě žalované na základě předpokladu souhlasu dle § 101 odst. 4 o.s.ř.), soud v souladu s § 115a o.s.ř. věc rozhodl, aniž by k jejímu projednání nařizoval jednání. Z žalobkyní předložených listin soud zjistil, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem byla uzavřena pojistná smlouva, na základě které se žalovaná za sjednané pojištění zavázala žalobkyni hradit pojistné ve výši 450 Kč měsíčně. Pojištění bylo sjednáno ode dne 1. 9. 2019 do dne předcházejícího výročnímu dni trvání pojištění v kalendářním roce, ve kterém se pojištěný dožije 75 let věku (pojistná smlouva). Jelikož žalovaná neuhradila pojistné, žalobkyně jí zaslala upomínku k zaplacení dlužného pojistného s upozorněním, že nebude-li dlužné pojistné uhrazeno do 2. 11. 2020, pojištění uplynutím této lhůty zanikne. <i>Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., v účinném znění (dále jen „o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.</i> <i>Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.</i> <i>Podle § 2783 odst. 1, 2 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.</i> <i>Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> Mezi účastníky byla podle § 2758 odst. 1 o. z. uzavřena pojistná smlouva, kterou se žalovaná jako pojistník od počátku pojištění sjednaného ke dni 1. 9. 2019 zavázala platit žalobkyni jako pojistiteli pojistné ve výši 450 Kč za měsíční pojistné období. Žalovaná byla ve smyslu § 2782 odst. 1 o. z. povinna hradit sjednané pojistné po celou dobu trvání pojistného vztahu. Nejpozději k datu 2. 11. 2020 pojistný vztah z předmětné pojistné smlouvy trval. Ve vztahu ke skutečnostem způsobujícím zánik pojistného vztahu k dřívějšímu datu břemeno tvrzení a břemeno důkazní tížilo žalovanou, která však k takovým skutečnostem do řízení žádná tvrzení či důkazy nevnesla. Žalovaná povinnost hradit pojistné po dobu trvání pojistného vztahu porušila, když nezaplatila za období od 1. 6. 2020 do 2. 11. 2020 pojistné ve výši 2 700 Kč (450 Kč měsíců). Vzhledem k tomu, že se žalobkyně na pojistném za uvedené období domáhala zaplacení pouze částky 2 630 Kč, soud jí podle jejího návrhu přiznal právě tuto požadovanou (nižší) částku. Nezaplacené pojistné bylo v souladu s § 2783 odst. 2 o. z. splatné k prvnímu dni příslušného pojistného období (tj. vždy k 1. dni příslušného kalendářního měsíce). Protože žalovaná neuhradila pojistné k datu jeho splatnosti, dostala se dnem následujícím do prodlení s jeho zaplacením, pročež žalobkyni podle § 1970 o. z. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Jelikož žalobkyně v řízení požadovala úrok z prodlení pouze za období od 7. 12. 2020 do 18. 6. 2021, soud jí proto v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení pouze za jí požadované (kratší) období v kapitalizované výši 115 Kč. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, vzniklo jí tedy podle § 142 odst. 1 o.s.ř. vůči žalované právo na náhradu jí účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 1 368 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 500 Kč (2,5× 200 Kč za následující úkony právní služby – příprava a převzetí věci, jednoduchá předžalobní výzva, žaloba) dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3× 100 Kč) příslušející ke třem shora uvedeným úkonům právní služby dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. a částky 168 Kč odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně. Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podal více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené.