36 C 292/2021-55 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 13 978,41 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, jejíž nedílnou součástí byly dispozice ke smlouvě, na jejichž základě byl žalované poskytnut kontokorent. Výše úvěrového limitu činila 10 000 Kč. Žalovaná porušila smluvní podmínky, když překročila sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácela úvěr řádně a včas. Žalobkyně proto využila svého smluvního oprávnění a celý úvěr ke dni 17. 6. 2019 zesplatnila. Ke dni zesplatnění činila dlužná jistina 13 978,41 Kč. Žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení z jistiny za dobu od 23. 8. 2019 do 28. 1. 2021 v kapitalizované výši 1 958,25 Kč a za navazující období jdoucí od 29. 1. 2021 do zaplacení a dále úrok ve výši 21,99 % ročně z jistiny 13 978,41 Kč za dobu od 29. 1. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Ač byla k jednání řádně a včas předvolána, bez omluvy se k němu nedostavila. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba] (nyní [právnická osoba], dále jen„ banka“) a žalovanou byla uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, jejíž součástí byly dispozice, na jejichž základě byl žalované poskytnut kontokorentní úvěr Flexikredit povolením debetního zůstatku běžného účtu do výše povoleného limitu 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala nepřekročit povolený limit. Úroková sazba činila 21,99 % p.a. Pro případ porušení kterékoli smluvní ujednání, byla banka oprávněna prohlásit svým rozhodnutím kterékoli závazky klienta bence za ihned splatné a požádat klienta o jejich předčasné splacení a pozastavit poskytování produktů nebo služeb klientovi a/nebo zrušit povolený limit a evidovat pohledávku na nově otevřeném účtu (smlouva o bankovních produktech a službách, dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách, základní produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru). 4. Vzhledem k opakovanému porušování smluvních ujednání o kontokorentním úvěru Flexikredit (překročení povoleného limitu) banka sdělila žalované, že zrušila poskytování produktu Flexikredit a dluh ve výši 13 978,41 Kč z běžného účtu převedla na nově otevřený úvěrový účet a uvedený dluh prohlásila za splatný ke dni 17. 6. 2019 (ukončení poskytování Flexikreditu k běžnému účtu ze dne [datum], oznámení o otevření úvěrového účtu ze dne [datum], oznámení o zesplatnění ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu). Ke dni 25. 1. 2021 činila dlužná jistina po splatnosti 13 978,41 Kč a dlužný úrok z prodlení po splatnosti 1 958,25 Kč (výpis z úvěrového účtu ze dne [datum]). 5. [právnická osoba] pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího archu). <i>6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., v účinném znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>8. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 9. Mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena podle § 2395 o. z. smlouva o úvěru, na jejímž základě byla žalovaná oprávněna čerpat úvěr až do výše 10 000 Kč. Žalované podle citovaného ustanovení a v souladu se smluvně převzatým závazkem vznikla povinnost čerpané peněžní prostředky vrátit a zaplatit dohodnuté úroky ve výši 21,99 % ročně. Jelikož povolený debet žalovaná přečerpala, žalobkyně využila svého dohodnutého oprávnění a úvěr ke dni 17. 6. 2019 zesplatnila. Žalobkyni, na kterou byla následně pohledávka za žalovanou postoupena, tak podle § 2395 o. z. svědčilo právo na zaplacení částky ve výši 13 978,41 Kč (dlužná jistina), k jejíž zaplacení soud žalovanou zavázal. 10. V souvislosti s čerpáním úvěru žalobkyni dále podle § 2395 o. z. náleželo právo na zaplacení dohodnutého úroku ve výši 21, 99 % ročně. Žalobkyně domáhala zaplacení 21,99% p.a. úroku za období od 29. 1. 2021 do zaplacení z nesplacené jistiny. Soud shledal žalobu i v této části důvodnou a žalobkyni takto požadovaný úrok přiznal. 11. Nesplacený úvěr byl splatný dne 17. 6. 2019. Protože žalovaná neuhradila částku 13 978,41 Kč k datu její splatnosti, dostala se dnem následujícím po splatnosti s její úhradou do prodlení, čímž žalobkyni podle § 1970 o. z. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. v roční výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (tj. 9,75 % ročně). Jelikož žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení pouze za dobu od 23. 8. 2019 kapitalizovaný do 28. 1. 2021 částkou 1 958,25 Kč, soud žalobkyni v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení pouze za jí požadované (kratší) období v kapitalizované výši 1 958,25 Kč a dále za navazující období jdoucí od 29. 1. 2021 do zaplacení z jistiny 13 978,41 Kč v zákonné výši 9,75 % ročně. 12. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. vůči žalované přísluší právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 2 071 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 750 Kč (2,5× 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., sepis jednoduché předžalobní výzvy k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb., sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. příslušející ke třem shora uvedeným úkonům právní služby) a částky 221 Kč odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. 13. Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podala více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru (např. řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 36 C 232/2021 a 38 C 253/2021). Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené (srovnej rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 28. 1. 2016, č.j. 27Co 221/2015-104). Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s doplněním rozhodných skutečností podáním ze dne [datum], neboť tyto skutečnosti měly být uvedeny již v žalobě a z tohoto pohledu tak bylo jejich doplňování samostatným úkonem zástupce žalobkyně shledáno jako neúčelné. 14. Stanovené platební povinnosti soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalované splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.