36 C 372/2020-38 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 4 162 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 647 Kč za dobu od 10. 10. 2017 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 515 Kč za dobu od 24. 11. 2018 do zaplacení. Žalovaná částka podle žaloby představuje dlužné pojistné za období od 9. 7. 2018 do 23. 11. 2018, k jehož úhradě byl žalovaný zavázán na základě mezi účastníky uzavřené pojistné smlouvy [číslo] dlužné pojistné za období od 8. 6. 2017 do 9. 10. 2017, k jehož úhradě byl žalovaný zavázán na základě mezi účastníky uzavřené pojistné smlouvy [číslo]. 2. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce uzavřena pojistná smlouva pro komplexní pojištění vozidla [příjmení] [jméno] [číslo]. Ve smlouvě se žalovaný za sjednané pojištění zavázal žalobkyni hradit pojistné ve výši 1 677 Kč čtvrtletně. Pojištění bylo sjednáno ode dne 9. 4. 2018 (návrh pojistné smlouvy, potvrzení banky o přijetí vkladu v hotovosti). Jelikož žalovaný neuhradil pojistné, žalobkyně mu na adresu uvedenou ve smlouvě ([ulice a číslo], [obec]) zaslala upomínku k zaplacení dlužného pojistného s upozorněním, že nebude-li dlužné pojistné uhrazeno do 22. 11. 2018, pojištění uplynutím této lhůty zanikne. 3. V návrhu pojistné smlouvy pro komplexní pojištění vozidla [příjmení] [jméno] [číslo] je stanoveno pojistné ve výši 1 215 Kč se čtvrtletní frekvencí placení a počátek pojištění 8. 3. 2017. Žalobkyně uvedla, že pojistná smlouva byla uzavřena zaplacením prvního pojistného v souladu s obsahem smlouvy. Podpis žalovaného není připojen. Listina – přehled plateb z elektronického systému žalobkyně obsahuje údaje o platbách třetích osob, přičemž první úhrada pojistného ve výši 1 215 Kč pod variabilním symbolem odpovídajícím číslu návrhu pojistné smlouvy měla být ze dne 28. 3. 2017. Listina – přehled předpisů a plateb pojistné smlouvy [číslo] obsahuje údaje o předpisech a platbách pojistného, datum platby na ní chybí. 4. Podle § 1 odst. 1 písm. a) a odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném do 31. 12. 2017, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem. 5. Podle § 3 odst. 1 první věty zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v účinném znění, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. 6. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., v účinném znění (dále jen „o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 7. Podle § 2759 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“) neurčí-li se v nabídce, do kdy má být přijata, vyžaduje se její přijetí do jednoho měsíce ode dne doručení nabídky druhé straně; je-li však uzavření smlouvy podmíněno lékařskou prohlídkou, vyžaduje se přijetí nabídky do dvou měsíců. Nabídku pojistitele může pojistník přijmout i včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce. 8. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 9. Podle § 2783 odst. 1, 2 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Při právním hodnocení soud uzavřel, že mezi účastníky byla podle § 3 odst. 1 první věty zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. uzavřena pojistná smlouva [číslo] kterou se žalovaný jako pojistník od počátku pojištění sjednaného ke dni 9. 4. 2018 zavázal platit žalobkyni jako pojistiteli pojistné ve výši 1 677 Kč za čtvrtletní pojistné období. Žalovaný byl ve smyslu § 2782 odst. 1 o. z. povinen hradit sjednané pojistné po celou dobu trvání pojistného vztahu. 12. Na základě výsledku dokazování má soud za prokázané, že nejpozději k datu 23. 11. 2018 pojistný vztah z předmětné pojistné smlouvy trval. Ve vztahu ke skutečnostem způsobujícím zánik pojistného vztahu k dřívějšímu datu totiž břemeno tvrzení a břemeno důkazní tížilo žalovaného, který však k takovým skutečnostem do řízení žádná tvrzení či důkazy nevnesl. Žalovaný povinnost hradit pojistné po dobu trvání pojistného vztahu porušil, když nezaplatil za období od 9. 7. 2018 do 8. 10. 2018 pojistné ve výši 1 677 Kč a za dobu od 9. 10. 2018 do 23. 11. 2018 pojistné v poměrné výši 845 Kč (1 677 Kč/91 dní). Celkem tedy žalovanému na základě předmětné pojistné smlouvy vznikl dluh ve výši 2 522 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně na pojistném domáhala zaplacení pouze 2 515 Kč, soud jí podle jejího návrhu přiznal právě tuto požadovanou (nižší) částku 13. Nezaplacené pojistné z pojistné smlouvy [číslo] bylo v souladu s § 2783 odst. 2 o. z. splatné k prvnímu dni příslušného pojistného období (tj. ke dni 9. 7. 2018 a ke dni 9. 10. 2018). Protože žalovaný neuhradil pojistné k datu jeho splatnosti, dostal se dnem následujícím po splatnosti do prodlení s jeho zaplacením, pročež žalobkyni podle § 1970 o. z. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (tj. 9 % ročně). Jelikož žalobkyně požadovala úrok z prodlení až od 24. 11. 2018, soud jí v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení pouze za jí požadované (kratší) období. 14. Pokud jde o pojistnou smlouvu [číslo] žalobkyně neprokázala uzavření této pojistné smlouvy. Listina předložená soudu nazvaná jako návrh pojistné smlouvy [číslo] by sice mohla být podle svého obsahu pojistnou smlouvou, avšak chybí na ní podpis žalovaného, není z ní zřejmý ani jiný způsob její akceptace a je tedy pouze návrhem žalobkyně na uzavření pojistné smlouvy. Žalobkyně žádnou z předložených listin neprokázala přijetí tohoto návrhu. 15. Smlouva mohla být uzavřena také postupem podle § 2759 občanského zákoníku, tedy včasným zaplacením prvního pojistného, jak tvrdila žalobkyně, avšak žalobkyní předložené listiny – přehled předpisů a plateb pojistné smlouvy [číslo] výpis přehledu plateb z elektronického systému žalobkyně jsou pouze interním dokumentem žalobkyně a neprokazují skutečnou úhradu pojistného žalovaným. Z této listiny nelze nijak dovodit včasnou úhradu částky 1 215 Kč jako prvního pojistného uvedeného v návrhu pojistné smlouvy ze dne [datum]. Žalobkyně tedy neprokázala ani uzavření smlouvy včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce dle § 2759 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. Z jednání konaného dne [datum] se omluvila a svou neúčastí u jednání se tak vzdala práva být poučena dle § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, ke kterým neprokázaným skutečnostem je potřeba označit důkazy. Žalobkyně v řízení neprokázala uzavření pojistné smlouvy, soud proto žalobu ohledně tohoto nároku v celém rozsahu zamítl. 16. Žalobkyně měla ve věci úspěch v převažující míře, proto jí podle § 142 odst. 2 o.s.ř. vůči žalovanému přísluší právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Úspěch žalobkyně je dán poměrem částky 5 114,20 Kč (4 162 Kč + úrok z prodlení vyčíslený dle návrhu do dne vyhlášení rozsudku ve výši 952,20 Kč) a částky 3 021,60 Kč (2 515 Kč + úrok z prodlení vyčíslený dle výroku I. do dne vyhlášení rozsudku 506,60 Kč) vyjádřeným v procentuální výši 59 %. Žalobkyni tedy náleží právo na náhradu 18 % (59 % - 41 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 600 Kč (3× 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., sepis předžalobní výzvy k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. a sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 p