38 C 272/2019-861 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala se žalobkyně vypořádání společného jmění manželů [celé jméno žalované] (žalovaná) a jejího manžela [jméno] [příjmení], [datum narození] (dále také jen "Stanislav [příjmení] st."). Žalobu zdůvodnila tvrzením, že SJM žalované a jejího manžela zaniklo právní mocí rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 68 T 9/2015-2751 ze dne 8. 1. 2016, který ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci č. j. 6 To 15/2016-2968 ze dne 14. 7. 2016 nabyl právní moci dne [datum]. Uvedeným rozsudkem byl totiž manželu žalované uložen mimo jiné trest propadnutí majetku a na žalobkyni tak přešlo právo podat žalobu na vypořádání SJM manželů [příjmení]. 2. Žalobkyně učinila předmětem vypořádání primárně nemovité věci nacházející se v [katastrální uzemí], a to pozemek p. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je stavba č. e. [anonymizováno], pozemek p. [číslo] pozemek [parcelní číslo] (dále také jen "nemovitosti"). Současně navrhla vypořádat movité věci, které specifikovala v žalobě pod [číslo]. Nakonec učinila předmětem vypořádání rovněž kombinovanou ochrannou známku " [ulice] [anonymizováno]. V rámci požadavku na spravedlivé vypořádání poukázala žalobkyně na skutečnost, že manžel žalované sice měl v minulosti příjmy z podnikání, avšak provedeným šetřením nebyly žádné finanční prostředky na jeho účtech zajištěny. Manžel žalované přitom nepodával daňová přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Od roku 2004 do roku 2011 se dopouštěl trestné činnosti, z níž mu nepochybně plynuly vysoké příjmy a pro kterou byl odsouzen shora uvedeným rozsudkem. Oficiálně přitom manžel žalované pobíral jen starobní důchod ve výši 7 000 Kč měsíčně. Prostředky, za které byly pořízeny věci tvořící součást SJM manželů [příjmení], si manžel žalované opatřil trestnou činností a žalovaná se o nabytí těchto prostředků nikterak nezasloužila. Současně jí však musel být znám jejich nelegální původ, neboť její manžel dlouhodobě žádný jiný legální příjem neměl. V té souvislosti žalobkyně poukázala na obecně respektovanou zásadu, podle níž nemá mít nikdo z trestné činnosti majetkový prospěch. Uložením trestu propadnutí majetku má být odsouzeným pachatelům znemožněno, případně ztíženo, pomocí trestnou činností získaných prostředků financovat svou další trestnou činnost. [příjmení] tedy byl zachován smysl a účel uloženého trestu propadnutí majetku, je podle názoru žalobkyně na místě přistoupit k takovému způsobu a rozsahu vypořádání SJM manželů [příjmení], který reálně postihne majetek získaný z trestné činnosti a neumožní, aby jej odsouzený manžel žalované i nadále užíval. Proto je podle názoru žalobkyně dán v projednávané věci důvod pro tzv. disparitu podílů. S ohledem na skutečný podíl manžela žalované na získání majetku ve společném jmění manželů, na okolnosti nabytí tohoto majetku a existenci trestu propadnutí majetku, by měl být propadnutím majetku postižen podíl na SJM manželů [příjmení] v rozsahu nepochybně větším, než je jedna polovina. Nemovité věci navržené k vypořádání navrhla žalobkyně přikázat do podílového spoluvlastnictví účastníků v poměru odpovídajícím spravedlivému vypořádání. Ostatní položky pak navrhla přikázat do výlučného vlastnictví žalované s tím, že žalovaná zaplatí žalobkyni vypořádací podíl v odpovídající výši. Podle žalobkyně se žalovaná o nabytí SJM manželů [příjmení] nezasloužila takovou měrou jako její manžel. Zároveň však profitovala a stále profituje z jeho finančně výnosné trestné činnosti. 3. Žalovaná předně potvrdila, že součástí SJM manželů [příjmení] jsou k vypořádání navržené nemovité věci, které byly nabyty z jejich společných prostředků. U řady k vypořádání navržených položek však namítla, že jsou v jejím výlučném vlastnictví, protože je nabyla darem od třetích osob, resp. že jsou ve vlastnictví třetích osob a jí byly pouze zapůjčeny (viz dále). Současně uvedla, že k vypořádání navržená ochranná známka, není součástí SJM manželů [příjmení], ale jejím majitelem je jejich syn [jméno] [příjmení] mladší. K uvažované disparitě podílů zmínila, že předmětné nemovité věci byly nabyty z peněžních prostředků jejího manžela, které on získal z podnikání a jako společník a jednatel společnosti [právnická osoba], [IČO], v níž takto působil do roku 2005. Současně byly nabyty i z jí dosahovaných příjmů, resp. z peněžních prostředků, jimiž přímo či nepřímo na jejich pořízení přispěli její rodinní příslušníci. Žalovaná se ohradila proti tomu, aby v rámci řízení o vypořádání SJM byla opětovně trestána za údajnou trestnou činnost jejího manžela. Nadto je citelně zasažena již tím, že je majetek v SJM manželů [příjmení] postižen v rámci daňové exekuce vedené pro výlučný dluh jejího manžela. Zdůraznila, že po celou dobu trvání manželství řádně pečovala o děti a rodinnou domácnost a pro disparitu podílů na předmětném SJM v její neprospěch tak není žádný důvod. 4. Jak bylo mezi účastníky nesporné, manželství žalované a jejího manžela bylo uzavřeno dne [datum] a stále trvá. Z tohoto manželství se narodily dvě děti, syn [jméno] [příjmení] (mladší), [datum narození], a syn [jméno] [příjmení], [datum narození]. 5. Rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. 68 T 9/2015-2751 ze dne 8. 1. 2016, který ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci č. j. 6 To 15/2016-2968 ze dne 14. 7. 2016 nabyl právní moci dne [datum] byli manžel žalované [jméno] [příjmení] starší a syn žalované [jméno] [příjmení] mladší shledáni vinnými, že v přesně nezjištěném období, nejméně však od roku 2004 do roku 2011 ve společném záměru ke škodě státu soustavně krátit daňovou povinnost ve velkém rozsahu a získat tak pro sebe neoprávněný majetkový prospěch zatajením a neodvedením daně z lihu, v rámci provádění obchodů s lihem nezatíženým spotřební daní, spočívajících v jeho dovozu, prodeji a skladování mimo daňové sklady a v následné výrobě lihovin z tohoto lihu a jejich distribuci ke konečným odběratelům společně jednali tak, že [jméno] [příjmení] st. se někdy v roce 2003 dohodl s [jméno] [příjmení], [datum narození], že od něj bude neoprávněně odebírat potravinářský líh za cenu 66 Kč za litr, tj. cenu nižší než je samotná sazba spotřební daně z lihu. Tento líh byl uveden do volného oběhu bez přiznání a odvedení daně, přičemž takto nakoupený líh měl být dále prodáván vlastním menším odběratelům, případně z něj měly být vyráběny lihoviny a ty posléze distribuovány. Konkrétní objednávky dodávek mimobilančního lihu a hotovostní platby za ně pak od roku 2004 vykonával [jméno] [příjmení] ml. úkolovaný k tomu [jméno] [příjmení] st. V průběhu let 2004 až 2011 byl takto pořízen mimobilanční líh v ceně nejméně 92 004 000 Kč a spotřební daň byla zkrácena nejméně ve výši 353 525 370 Kč. Uvedeným jednáním [jméno] [příjmení] st. a [jméno] [příjmení] ml. spáchali zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 trestního zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku. Oba jmenovaní za to byli odsouzeni k trestu odnětí svobody v trvání devíti let a k trestu propadnutí majetku podle § 66 odst. 1 trestního zákoníku (viz citovaná rozhodnutí). 6. Jestliže byl manželu žalované uložen mimo jiné trest propadnutí majetku, zaniklo právní mocí uvedeného rozsudku, tj. dnem [datum], podle § 66 odst. 4 trestního zákoníku společné jmění manželů [příjmení]. Na stát tak přešlo majetkové právo odsouzeného [jméno] [příjmení] st. na vypořádání SJM. Vypořádání se v takovém případě provádí mezi účastníky, jimiž je na straně jedné manžel pachatele (žalovaná) a na druhé straně stát reprezentovaný Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (§ 11 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích). 7. Žalobkyně tvrdila, že všechny k vypořádání navržené majetkové hodnoty (viz shora) tvoří součást SJM manželů [příjmení]. Nejobecnější vymezení požadavků na součást SJM je přitom zakotveno v § 708 odst. 1 o. z. Podle něj je součásti SJM to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů. Konkrétní pravidla pro určení, která aktiva (majetek) tvoří součást SJM, jsou popsána v § 709 o. z. Podle § 709 odst. 1 o. z. je součástí SJM to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství s výjimkou toho, co: a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému majetku, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Podle § 709 odst. 2 o. z. je součástí SJM také zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Podle § 709 odst. 3 o. z. je součástí SJM také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jede