41 C 262/2020-21 — Okresní soud ve Zlíně

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení je zaplacení dlužných [anonymizována dvě slova] žalovaným za měsíce [anonymizována tři slova] a [anonymizováno] v roce [rok] (4 x [částka]) spolu se zákonným úrokem z prodlení pro nezaplacení [anonymizována dvě slova] včas, a to od prvního dne prodlení do [datum] včetně v kapitalizované výši [částka]. 3. Soud skutkově uzavřel, že žalovaný v prohlášení poplatníka [anonymizována dvě slova] přihlásil [anonymizována dvě slova] v [anonymizována dvě slova] [rok], přičemž [anonymizována dvě slova] dosud nebyl odhlášen (viz potvrzení o přihlášení poplatníka [anonymizována dvě slova], potvrzení [anonymizována dvě slova]). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě uvedených dlužných [anonymizována dvě slova] dopisem ze dne [datum] (viz dopis ze dne [datum], kopie obálky). 4. Právně soud věc podřadil pod ustanovení zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 348/2005 Sb.“) a pod ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“). 5. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 6. Podle § 5 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb. poplatník, který je fyzickou osobou, platí televizní poplatek z jednoho televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více včetně televizního přijímače, který je příslušenstvím jím provozovaného dopravního prostředku. 7. Podle § 6 zákona č. 348/2005 Sb. měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. 8. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb. poplatník platí televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby. 9. Podle § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. První platba televizního poplatku je splatná nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 10. Podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb. nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 11. Podle § 517 odst. 1 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. 12. Podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procesních bodů. 14. Žalovaný se stal poplatníkem [anonymizována dvě slova] počínaje měsícem [anonymizováno] [rok] a tuto skutečnost oznámil žalobkyni v souladu s § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. Žalovaný nesplnil svou zákonnou povinnost platit žalobkyni jako provozovateli vysílání [anonymizována dvě slova] vždy do 15. dne příslušného kalendářního měsíce, a to za měsíce [anonymizována tři slova] a [anonymizováno] v roce [rok] (4 x [částka]) podle § 5 odst. 1, § 6 a § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 348/2005 Sb. Tuto svou povinnost nesplnil žalovaný ani k výzvě žalobkyně ve stanovené přiměřené lhůtě, pročež žalobkyni vzniklo právo domáhat se svého nároku na zaplacení [anonymizována dvě slova] za uvedená období vůči žalovanému včetně úroku z prodlení u soudu podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb. Nezaplacením dlužných částek v zákonné lhůtě se žalovaný dostal dnem následujícím po jejich splatnosti (16. dne v příslušném měsíci, za nějž nezaplatil [anonymizována dvě slova]) do prodlení se zaplacením poplatku podle § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. a § 517 občanského zákoníku a žalobkyně se může domáhat na žalovaném vedle dlužné pohledávky i příslušenství této pohledávky, tedy zákonného úroku z prodlení podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 517 občanského zákoníku a § 10 zákona č. 348/2005 Sb. Žalobkyně požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky [částka] od [datum], [datum], [datum], [datum] vždy jen do [datum] včetně, a to ve prospěch majetkového cenzu žalovaného. 15. Vzhledem ke shora uvedenému, při vázanosti žalobním návrhem podle § 153 odst. 2 o. s. ř., pak soud žalobnímu nároku jako důvodnému vyhověl v celém rozsahu. 16. O právu účastníků na náhradu nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. Žalobkyně splnila podmínky pro přiznání práva na náhradu nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 9. 2017, sp. zn. 25 Cdo 4730/2016)) a byla v řízení zcela úspěšná, má tedy právo vůči žalovanému na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění práva. Náklady řízení žalobkyně jsou: - zaplacený soudní poplatek 400 Kč, - paušální náhrada hotových výdajů 100 Kč za jeden úkon právní služby – žalobu podle § 1 odst. 1, 2, 3 písm. a), § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem na náhradě nákladů řízení částka 500 Kč, a to s odkazem na znění nálezu Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2011, sp. zn. I. ÚS 195/11 a nálezu Ústavní soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12, kdy po žalovaném nelze spravedlivě požadovat, aby hradil náklady řízení žalobkyně, která se v typově jednoduché právní věci, zahájené„ formulářovou“ žalobou, nechala zastupovat advokátem, třebaže disponuje vlastním právním oddělením a agendu televizních poplatků si sama spravuje a činnosti spojené se správou a výběrem televizních poplatků si může zabezpečovat sama. Pokud si žalobkyně zvolila možnost být v této jednoduché věci zastoupena advokátem, je to sice její právo, na druhou stranu ale nelze takto náhradu nákladů řízení aplikovat jako svým způsobem sankční mechanismus vůči žalovanému zneužívat tak v rozporu s § 2 o. s. ř. svých práv. Náklady řízení jsou splatné v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. 17. Podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné v obecné pariční lhůtě, když za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků, pro které by bylo namístě stanovit lhůtu plnění jinou (§ 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř.).