11 C 199/2022-23 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 582 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 582 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč z titulu nezaplaceného pojistného dle smlouvy pro pojištění vozidel [anonymizována dvě slova] [číslo] uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba] (dále jen„ pojišťovna“), dne 9. 5. 2019 (dále jen„ smlouva“). Žalovaná se zavázala hradit pojistné ve výši 8 616 Kč ročně, splatné čtvrtletně. K zániku pojištění došlo ke dni 27. 2. 2020 z důvodu neplacení pojistného. Žalované vznikl dluh na pojistném ve výši 2 582 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2021 postoupila pojišťovna (nyní [právnická osoba]) na žalobkyni mj. pohledávku za žalovanou z titulu neuhrazeného pojistného. Žalovaná dlužné pojistné neuhradila ani na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně. 3. Pojišťovna coby pojistitel a žalovaná coby pojistník uzavřely dne 9. 5. 2019 smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění motorového vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka]. Pojištění bylo sjednáno s počátkem pojištění 9. 5. 2019 na dobu neurčitou. Pojistné bylo stanoveno na částku 8 519 Kč ročně, splatné čtvrtletně ve výši 2 096 Kč, a to k 9. 5., 9. 8., 9. 11. a 9. 2. každého roku. S účinností od 9. 5. 2020 činila splátka pojistného 2 154 Kč. Žalovaná uhradila dne 21. 5. 2019 částku 2 096 Kč a dne 3. 9. 2019 částku 2 096 Kč. Upomínkou dlužného pojistného ze dne 8. 1. 2020 sdělila pojišťovna žalované, že nedošlo k uhrazení pojistného ve výši 2 096 Kč, přičemž při neuhrazení pojistného do 26. 2. 2020 pojištění zanikne dnem následujícím po marném uplynutí této lhůty. Dopisem ze dne 10. 3. 2020 sdělila pojišťovna žalované, že pojištění z důvodu neplacení pojistného ke dni 27. 2. 2020 zaniklo a rovněž žalované sdělila, že její dluh na pojistném činí ke dni zániku pojištění 2 582 Kč. Dopisem ze dne 2. 6. 2022 žalobkyně sdělila žalované, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy na žalobkyni a současně zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky sestávající z dlužného pojistného ve výši 2 582 Kč, úroků z prodlení ve výši 584 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a nákladů advokáta, s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky. <i>4. Podle § 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (odst. 1 písm. a)). Nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem (odst. 3).</i> <i>5. Podle § 3 odst. 1 věty první zákona č. 168/1999 Sb. vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.</i> <i>6. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit.</i> <i>7. Podle § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Zbývající část zaplaceného pojistného je pojistitel povinen vrátit. Nastala-li v době do zániku pojištění odpovědnosti škodná událost, vzniká pojistiteli právo na pojistné podle věty první; povinnost zbývající část pojistného vrátit má pouze tehdy, jestliže mu z této škodné události nevznikne povinnost plnit.</i> <i>8. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>9. Podle § 1968 věty první o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <i>12. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.</i> 13. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovanou ze smlouvy postoupila pojišťovna (nyní [právnická osoba]) žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2021 uzavřené mezi pojišťovnou jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Žalované byla změna v osobě věřitele oznámena žalobkyní dopisem ze dne 2. 6. 2022. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. 14. Pojišťovna a žalovaná uzavřely dne 9. 5. 2019 pojistnou smlouvu ve smyslu § 3 odst. 1 první věty zákona č. 168/1999 Sb., na jejímž základě se pojišťovna jako pojistitel zavázala poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a žalovaná se zavázala platit pojistné ve výši 8 519 Kč ročně, splatné čtvrtletně ve výši 2 096 Kč. Žalovaná nesplnila svou povinnost k úhradě pojistného, když neuhradila pojistné splatné dne 9. 11. 2019. V souladu s § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. došlo ke dni 27. 2. 2020 k zániku pojištění z důvodu neuhrazení pojistného. V souladu s ustanovením § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. má tak žalobkyně vůči žalované nárok na úhradu pojistného za dobu od 9. 11. 2019 do 29. 2. 2020, tedy do konce kalendářního měsíce, v němž došlo k zániku pojistné smlouvy. Žalobkyně požadovala dlužné pojistné pouze za dobu od 9. 11. 2019 do 27. 2. 2020 ve výši 2 582 Kč. Pojistné za uvedené období činí 2 591 Kč (8 519 Kč/365 dnů x 111 dnů). Jelikož žalobkyně požadovala méně, než na co má nárok, soud jí při vázanosti jejím návrhem přiznal nárok v jí požadované nižší výši, tj. ve výši 2 582 Kč. 15. Spolu s jistinou žalobkyně žádala také její příslušenství, a to úrok z prodlení. Úrok z prodlení je sankcí za prodlení žalované s řádnou a včasnou úhradou jejích závazků, přičemž nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z. Pojistné ve výši 2 582 Kč bylo splatné 9. 11. 2019. Jestliže se žalobkyně domáhá zaplacení úroku z prodlení až od 28. 2. 2020, domáhá se jej za kratší období, které soud s ohledem na vázanost vymezeným předmětem řízení nemohl přestoupit. Soud shledal nárok na požadovaný úrok z prodlení důvodný co do základu i výše, a proto jej žalobkyni přiznal. 16. Neboť se mezi účastníky jednalo o vzájemný vztah mezi podnikateli, v souladu s ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. vznikl žalobkyni také nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, k jejímuž zaplacení soud žalovanou rovněž zavázal. 17. S ohledem na shora uvedené soud žalobě jako důvodné zcela vyhověl. 18. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, má tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění práva. Odměna za zastupování byla určena podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, současně je v něm předmětem řízení peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a žalobkyni byla náhrada nákladů řízení přiznána. Náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastupování ž