19 C 218/2022-29 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 448 Kč a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 448 Kč za dobu od 15. 12. 2019 do zaplacení. V žalobních tvrzeních uvedla, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli distančním způsobem smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 14. 12. 2019 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 448 Kč. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 12. 2020. Pro případ, že by soud neuznal nárok žalobkyně z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požadovala žalobkyně, aby tento nárok soud v části jistiny posoudil jako nárok na bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, přičemž k prokázání skutečnosti, že žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky v tvrzené výši, navrhla žalobkyně, aby soud učinil dotaz na banku žalovaného. 2. Žalobkyně předložila žalovaným nepodepsanou rámcovou smlouvu o úvěru [číslo] ze dne 14. 11. 2019, dle které se společnost [právnická osoba], [IČO], zavázala zprovoznit klientovi uživatelský účet na webových stránkách [webová adresa], ze kterého mohl provádět správu svých údajů. Jednotlivé smlouvy o úvěru se budou uzavírat v souladu s podmínkami sjednanými v rámcové smlouvě písemně distančně prostřednictvím elektronických prostředků, a to prostřednictvím textových zpráv SMS nebo prostřednictvím formuláře pro uzavření jednotlivé smlouvy o úvěru umístěného v rámci uživatelského účtu. K úplnému zprovoznění uživatelského účtu je vyžadováno: zadání přístupových údajů, a to uživatelského jména a hesla zaslaných klientovi na adresu elektronické pošty klienta a na telefonní číslo klienta, uhrazení odměny za vytvoření uživatelského účtu – zaslání částky ve výši 1 Kč z bankovního účtu klienta na bankovní účet právního předchůdce žalobkyně pod variabilním symbolem, který bude právním předchůdcem žalobkyně sdělen prostřednictvím uživatelského účtu, a s poznámkou, kde klient uvede své rodné číslo a text„ Souhlasim s RSU“, a uzavření rámcové smlouvy o úvěru v tištěné formě. Jednotlivé smlouvy o úvěru se uzavírají (čl. 5 rámcové smlouvy o úvěru), prostřednictvím textových zpráv SMS nebo prostřednictvím formuláře pro uzavření jednotlivé smlouvy o úvěru umístěného v rámci uživatelského účtu. Jednotlivá smlouva o úvěru [číslo] ze dne 14. 11. 2019 nebyla rovněž žalovaným podepsána. 3. Dne 15. 11. 2019 byla na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] připsána částka 12 000 Kč od společnosti [právnická osoba] (výpis z běžného účtu [číslo] sdělení [právnická osoba] ze dne 27. 6. 2022). [právnická osoba] pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 12. 2020 postoupila žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávky vč. přílohy – seznam postoupených pohledávek), o čemž žalovaného informovala dopisem ze dne 3. 6. 2021 (oznámení o postoupení pohledávky). Žalovaný žalovanou částku nevrátil, a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne 3. 6. 2021 (výzva k úhradě před podáním žaloby). 4. Co se týče právního hodnocení, v řízení bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 12. 2020 postoupila v souladu s § 1879 o. z. žalobkyni, čímž byla dána její aktivní legitimace v tomto řízení. 5. V řízení však nebylo prokázáno uzavření rámcové smlouvy o úvěru ani jednotlivé smlouvy o úvěru. Žalobkyně sice disponuje údaji o žalovaném, z čehož lze usuzovat, že na webových stránkách právního předchůdce žalobkyně byly vyplněny registrační údaje žalovaného, žalobkyně však neprokázala, že žalovaný uživatelský účet sdělením hesla a uživatelského jména zprovoznil a v něm prostřednictvím formuláře požádal o úvěr, tedy učinil nabídku na uzavření smlouvy o úvěru, kterou právní předchůdce žalobkyně následně akceptoval. Neprokázala-li žalobkyně, že byl dodržen postup vyplývající z úvěrové smlouvy a že smlouva byla v ní předpokládaným způsobem uzavřena, neprokázala, že žalovanému vznikla povinnost úvěr vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru. 6. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, přičemž právní důvod poskytnutí prostředků prokázán nebyl. <i>7. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí obzvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>8. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je poté povinen splnit i bez zbytečného odkladu.</i> <i>9. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 11. Při absenci závěru o uzavření smlouvy o úvěru je třeba právní poměr mezi účastníky posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalovaný se obohatil bez právního důvodu na úkor právního předchůdce žalobkyně. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že na účet žalovaného byla připsána částka 12 000 Kč, přičemž žalovaný žalobkyni ani jejímu právnímu předchůdci nezaplatil ničeho. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení této částky. 12. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku. O vydání bezdůvodného obohacení byl žalovaný žalobkyní prokazatelně požádán dle § 1958 odst. 2 o. z. výzvou ze dne 3. 6. 2021, která byla žalovanému odeslána téhož dne. V souladu s § 573 o. z. byla tato zásilka doručena žalovanému třetí pracovní den, tj. dne 8. 6. 2021. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky do tří dnů, proto dne 11. 6. 2021 nastala splatnost bezdůvodného obohacení. Jelikož žalovaný dlužnou částku nezaplatil, dostal se dne 12. 6. 2021 do prodlení s úhradou dlužné částky, pročež od tohoto data až do zaplacení žalobkyni přísluší dle § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném k prvnímu dni prodlení, tj. ve výši 8,25 % p. a. 13. Soud proto žalovaného zavázal k zaplacení částky 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 12 000 Kč za dobu od 12. 6. 2021 do zaplacení a ve zbytku žalobu pro její nedůvodnost zamítl. 14. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně byla ke dni vydání rozhodnutí v řízení úspěšná co do částky 13 098,49 Kč (jistina 12 000 Kč + úroky z prodlení ve výši 1 098,49 Kč), přičemž v žalobě požadovala ke dni rozhodnutí celkem částku 18 204,48 Kč (jistina 14 448 Kč + úroky z prodlení ve výši 3 756,48 Kč). Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 72 % v poměru k neúspěchu 28 %. Přísluší jí tak vůči žalovanému dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 44 % (72 % - 28 %). Žalobkyni vznikly náklady řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 750 Kč (2,5× 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za převzetí a přípravu zastoupení, jednoduchou výzvu k plnění a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. příslušející ke třem shora uvedeným úkonům právní služby) a 21 % DPH ve výši 220,50 Kč z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení ve výši 911 Kč (44 % z 2 070,50 Kč) je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. 15. Odměna za zastupování byla určena podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, sou