19 C 239/2022-39 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné (což je tento případ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 9 364 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení za dobu 9. 8. 2021 do 26. 4. 2022 ve výši dalších 569 Kč, a to z titulu neuhrazeného pojistného ze smlouvy [anonymizováno] – [anonymizováno] životní pojištění [číslo] za období od 1. 3. 2021 do 1. 7. 2021 ve výši 8 714 Kč a poplatků ve výši dalších 650 Kč. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: mezi žalovanou a žalobkyní byla dne 1. 10. 2020 uzavřena pojistná smlouva [anonymizováno] – [anonymizováno] životní pojištění [číslo] Smlouva byla uzavřena s počátkem pojištění od 1. 10. 2020 na dobu do 30. 9. 2066 (dosažení 75 let pojištěné). Pojistné bylo stanoveno na 2 161 Kč měsíčně a splatné bylo vždy k 1. dni příslušného měsíce (viz návrh pojistné smlouvy 2. 9. 2020 a její akceptace – potvrzení o přijetí nabídky ze dne 29. 9. 2020). Uvedená pojistná smlouva zanikla dne 1. 7. 2021 pro neplacení pojistného (viz potvrzení o zániku pojištění ze dne 15. 7. 2021). Žalovaná nezaplatila pojistné za dobu od 1. 3. 2021 do 1. 7. 2021 ve výši 8 714 Kč (viz výpočet: 2 161 Kč měsíčně = 8 714 Kč za žalované období). Dlužnou částku přitom žalovaná neuhradila, a to ani na upomínku s upozorněním na možný zánik smlouvy ze dne 4. 5. 2021 a upomínku – pokus o smír ze dne 16. 8. 2021 a předžalobní upomínku ze dne 25. 11. 2022 (viz cit. upomínka, upomínka - pokus o smír a předžalobní upomínka). Podle Přehledu poplatků a parametrů produktu činí poplatek za předčasné ukončení smlouvy 350 Kč. Podle Sazebníku nákladů spojených s upomínáním činí poplatek za upomínku 300 Kč Tyto listiny nejsou ze strany žalované podepsané (viz cit. dokumenty). <i>5. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen„ o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.</i> <i>6. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.</i> <i>7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>8. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 9. Při právním posouzení věci byl soud veden následujícími úvahami: mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 1. 10. 2020 uzavřena pojistná smlouva [anonymizováno] – [anonymizováno] životní pojištění [číslo] tedy pojistná smlouva dle § 2758 a násl. o. z. Smlouva byla uzavřena s počátkem pojištění od 1. 10. 2020 na dobu do 30. 9. 2066 (dosažení 75 let pojištěné). Žalovaná se v této smlouvě mj. zavázala hradit žalobkyni pojistné ve výši na 2 161 Kč měsíčně a splatné bylo vždy k 1. dni příslušného měsíce. Uvedená pojistná smlouva zanikla ke dni 1. 7. 2020 pro neplacení pojistného. Tím ale nezanikla povinnost žalované uhradit žalobkyni pojistné za celou dobu trvání pojistného vztahu, mj. i za období od 1. 3. 2021 do 1. 7. 2021 ve výši 8 714 Kč. Ve smyslu § 2782 o. z. totiž byla žalovaná povinna hradit sjednané pojistné po celou dobu trvání pojistného vztahu. K tomu soud dodává, že ve vztahu ke skutečnostem způsobujícím zánik pojistného vztahu k dřívějšímu datu tížilo břemeno tvrzení a důkazní žalovanou, která však do řízení žádná tvrzení či důkazy v tomto směru nevznesla. Stejně tak pokud ze strany žalované bylo za předmětné období pojistné hrazeno, bylo na ní, aby toto tvrdila a prokazovala, což se ale rovněž nestalo. 10. Nezaplacené pojistné bylo splatné vždy k prvnímu dni příslušného pojistného období. Protože žalovaná neuhradila sjednané pojistné k datu jeho splatnosti, má žalobkyně právo též na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky pojistného ode dne 9. 8. 2021 do 26. 4. 2022 ve výši, která odpovídá v procentech součtu čísla osm a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace ČNB vyhlášené ve Věstníku ČNB platné k poslednímu dni kalendářního pololetí, které předcházelo pololetí, v němž došlo k prodlení (§ 1970 o. z. ve spojení s nař. vlády č. 351/2013 Sb.), tj. ve výši 529 Kč. 11. Soud tedy žalobě vyhověl nejen ohledně částky 8 714 Kč, ale i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za dobu od 9. 8. 2021 do 26. 4. 2022 ve výši dalších 529 Kč (výrok I.). 12. Ve zbytku ohledně požadovaného zaplacení poplatků ve výši 350 Kč a 300 Kč soud žalobu zamítl. Žalobkyně totiž nepředložila žádný důkaz o tom, že účastníci byli na placení takových poplatků dohodnuti. Jinak v daném případě se dle § 419 a násl., § 1810 a násl. občanského zákoníku jedná o spotřebitelskou smlouvu a smluvní ujednání zakládající povinnost spotřebiteli platit nemohou být součástí jiné listiny, než na kterou spotřebitel připojuje svůj podpis, jinak se jedná o ujednání, k němuž soud nepřihlíží dle § 1815 občanského zákoníku ve spojení s § 1813 větou první občanského zákoníku, i když žalovaný jako spotřebitel se takového ujednání v řízení nedovolal (srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11 a rovněž usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. Pl 1/10; usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 6. 2012, sp. zn. 28 Nc 69/2012). K tomu soud pro úplnost dodává, že žádný rozumný důvod nebránil žalobkyni sjednat si tuto povinnost s žalovanou přímo ve smluvních ujednáních opatřených podpisem žalované (srov. rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 10. 2010, č. j. 12 Cmo 7/2010-63). To, že nárok žalobkyně v této části není důvodný, se týká i úroků z prodlení z těchto částek, neboť příslušenství pohledávky (§ 513 občanského zákoníku) sleduje osud věci hlavní. 13. Soud tedy žalobu ohledně částky 650 Kč (350 Kč + 300 Kč) a zákonného úroku z prodlení za dobu od 9. 8. 2021 do 26. 4. 2022 ve výši dalších 40 Kč jako nedůvodnou zamítl (výrok II.). 14. Náklady řízení: žalobkyně byla v řízení převážně úspěšná, takže má právo na náklady řízení, které jí v souvislosti s tímto řízením vznikly, a to podle výsledku sporu (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Předmětem sporu byly nároky na zaplacení souhrnné částky 9 933 Kč (z toho jistina 9 364 Kč + úrok z prodlení 569 Kč), přičemž žalobkyně uspěla s částkou 9 244 Kč (z toho jistina 8 715 Kč + úrok z prodlení 529 Kč), tzn. že z 93 % byla úspěšná a ze 7 % byla neúspěšná. Žalobkyně tedy má právo na zaplacení 86 % (93 % - 7 %) nákladů řízení. Její účelně vynaložené náklady činí 1 489 Kč sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátkou ve výši 600 Kč, tj. 3× 200 Kč za přípravu a převzetí věci, předžalobní výzva a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč, tj. 3× 100 Kč za uvedené tři úkony právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 189 Kč z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení ve výši 1 281 Kč (86 % z částky 1 489 Kč) je žalovaná povinna dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně (výrok III.). 15. K otázce opakující se„ formulářové“ žaloby soud poznamenává, že je mu z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení (úhrada pojistného v minulosti podala více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru. Protože tedy v dané věci šlo o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech s žalovanou částkou nepřevyšující 50 000 Kč, přiznal soud žalobkyni náklady řízení podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. 16. Podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků pro stanovení lhůty jiné.