19 C 257/2022-31 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné (což je tento případ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 3 035 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení za dobu 6. 9. 2021 do 7. 6. 2022 ve výši dalších 194 Kč, a to z titulu neuhrazeného pojistného ze smlouvy [anonymizováno] – životní pojištění [anonymizováno] [číslo] za období od 1. 3. 2021 do 2. 8. 2021 a poplatků. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: mezi žalovanou a žalobkyní byla dne 11. 2. 2021 uzavřena pojistná smlouva [anonymizováno] – to z titulu neuhrazeného pojistného ze smlouvy [číslo] [anonymizováno] – životní pojištění [anonymizováno] Smlouva byla uzavřena s počátkem pojištění od 1. 3. 2021 na dobu do 28. 2. 2038. Pojistné bylo stanoveno na 500 Kč měsíčně a splatné bylo vždy k 1. dni příslušného měsíce (viz návrh pojistné smlouvy 11. 2. 2021 a její akceptace – potvrzení o přijetí nabídky ze dne 18. 2. 2021 a pojistka). Uvedená pojistná smlouva zanikla dne 2. 8. 2021 pro neplacení pojistného (viz potvrzení o zániku pojištění ze dne 12. 8. 2021). Žalovaná nezaplatila pojistné za dobu od 1. 3. 2021 do 2. 8. 2021 ve výši 2 533 Kč (viz výpočet: 2 533 Kč měsíčně = 2 533 Kč za žalované období). Dlužnou částku přitom žalovaná neuhradila, a to ani na upomínku s upozorněním na možný zánik smlouvy ze dne 1. 6. 2021 a upomínku – pokus o smír ze dne 13. 9. 2021 a předžalobní upomínku ze dne 10. 1. 2022 (viz cit. upomínka, upomínka - pokus o smír a předžalobní upomínka). Podle Přehledu poplatků a parametrů produktu činí poplatek za předčasné ukončení smlouvy 350 Kč. Podle Sazebníku nákladů spojených s upomínáním činí poplatek za upomínku 300 Kč Tyto listiny nejsou ze strany žalované podepsané (viz cit. dokumenty). <i>5. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen„ o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.</i> <i>6. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.</i> <i>7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>8. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 9. Při právním posouzení věci byl soud veden následujícími úvahami: mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 11. 2. 2021 uzavřena pojistná smlouva [číslo] [anonymizováno] – životní pojištění [anonymizováno], tedy pojistná smlouva dle § 2758 a násl. o. z. Smlouva byla uzavřena s počátkem pojištění od 1. 3. 2021 na dobu do 28. 2. 2038. Žalovaná se v této smlouvě mj. zavázala hradit žalobkyni pojistné ve výši na 500 Kč měsíčně a splatné bylo vždy k 1. dni příslušného měsíce. Uvedená pojistná smlouva zanikla ke dni 2. 8. 2021 pro neplacení pojistného. Tím ale nezanikla povinnost žalované uhradit žalobkyni pojistné za celou dobu trvání pojistného vztahu, mj. i za období od 1. 3. 2021 do 2. 8. 2021 ve výši 2 533 Kč. Ve smyslu § 2782 o. z. totiž byla žalovaná povinna hradit sjednané pojistné po celou dobu trvání pojistného vztahu. K tomu soud dodává, že ve vztahu ke skutečnostem způsobujícím zánik pojistného vztahu k dřívějšímu datu tížilo břemeno tvrzení a důkazní žalovanou, která však do řízení žádná tvrzení či důkazy v tomto směru nevznesla. Stejně tak pokud ze strany žalované bylo za předmětné období pojistné hrazeno, bylo na ní, aby toto tvrdila a prokazovala, což se ale rovněž nestalo. 10. Nezaplacené pojistné bylo splatné vždy k prvnímu dni příslušného pojistného období. Protože žalovaná neuhradila sjednané pojistné k datu jeho splatnosti, má žalobkyně právo též na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky pojistného ode dne 6. 9. 2021 do 7. 6. 2022 ve výši, která odpovídá v procentech součtu čísla osm a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace ČNB vyhlášené ve Věstníku ČNB platné k poslednímu dni kalendářního pololetí, které předcházelo pololetí, v němž došlo k prodlení (§ 1970 o. z. ve spojení s nař. vlády č. 351/2013 Sb.), tj. ve výši 162 Kč. 11. Soud tedy žalobě vyhověl nejen ohledně částky 2 533 Kč, ale i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za dobu od 6. 9. 2021 do 7. 6. 2022 ve výši dalších 162 Kč (výrok I.). 12. Ve zbytku, tj. ohledně částky 502 Kč, soud žalobu zamítl. Dlužné pojistné totiž, jak je uvedeno shora, činí jen 2 533 Kč a pokud jde o požadované poplatky, tak žalobkyně nepředložila žádný důkaz o tom, že účastníci byli na placení takových poplatků dohodnuti. Jinak v daném případě se dle § 419 a násl., § 1810 a násl. občanského zákoníku jedná o spotřebitelskou smlouvu a smluvní ujednání zakládající povinnost spotřebiteli platit nemohou být součástí jiné listiny, než na kterou spotřebitel připojuje svůj podpis, jinak se jedná o ujednání, k němuž soud nepřihlíží dle § 1815 občanského zákoníku ve spojení s § 1813 větou první občanského zákoníku, i když žalovaný jako spotřebitel se takového ujednání v řízení nedovolal (srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11 a rovněž usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. Pl 1/10; usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 6. 2012, sp. zn. 28 Nc 69/2012). K tomu soud pro úplnost dodává, že žádný rozumný důvod nebránil žalobkyni sjednat si tuto povinnost s žalovanou přímo ve smluvních ujednáních opatřených podpisem žalované (srov. rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 10. 2010, č. j. 12 Cmo 7/2010-63). To, že nárok žalobkyně v této části není důvodný, se týká i úroků z prodlení z částky 502 Kč, neboť příslušenství pohledávky (§ 513 občanského zákoníku) sleduje osud věci hlavní. 13. Soud tedy žalobu ohledně částky 502 Kč a zákonného úroku z prodlení za dobu od 6. 9. 2021 do 7. 6. 2022 ve výši dalších 32 Kč jako nedůvodnou zamítl (výrok II.). 14. Náklady řízení: žalobkyně byla v řízení převážně úspěšná, takže má právo na náklady řízení, které jí v souvislosti s tímto řízením vznikly, a to podle výsledku sporu (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Předmětem sporu byly nároky na zaplacení souhrnné částky 3 229 Kč (z toho jistina 3 035 Kč + úrok z prodlení 194 Kč), přičemž žalobkyně uspěla s částkou 2 695 Kč (z toho jistina 2 533 Kč + úrok z prodlení 162 Kč), tzn. že z 83,5 % byla úspěšná a ze 16,5 % byla neúspěšná. Žalobkyně tedy má právo na zaplacení 67 % (83,5 % - 16,5 %) nákladů řízení. Její účelně vynaložené náklady činí 1 489 Kč sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátkou ve výši 600 Kč, tj. 3× 200 Kč za přípravu a převzetí věci, předžalobní výzva a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč, tj. 3× 100 Kč za uvedené tři úkony právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 189 Kč z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení ve výši 998 Kč (67 % z částky 1 489 Kč) je žalovaná povinna dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně (výrok III.). 15. K otázce opakující se„ formulářové“ žaloby soud poznamenává, že je mu z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení (úhrada pojistného v minulosti podala více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru. Protože tedy v dané věci šlo o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech s žalovanou částkou nepřevyšující 50 000 Kč, přiznal soud žalobkyni náklady řízení podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. 16. Podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků pro stanovení lhůty jiné.