19 C 272/2022-52 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení pohledávky ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] dne 19. 5. 2021 distančním způsobem. Žalovaná částka představuje jistinu ve výši 12 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 076 Kč. Žalobkyně dále požadovala paušální náhradu nákladů za upomínání ve výši 150 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč, z žalované jistiny požadovala zákonný úrok z prodlení, a to za období od 18. 8. 2021 do 7. 2. 2022 kapitalizovaný na částku 483,45 Kč a dále ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč za období od 9. 2. 2022 do zaplacení. 2. Podáním ze dne 7. 9. 2022 vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně částky 150 Kč představující kapitalizovaný úrok a paušální náhradu nákladů za upomínání a dále ohledně částky 2 076 Kč přestavující smluvní pokutu. Soud proto na základě návrhu žalobkyně podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. řízení částečně zastavil (výrok I.). Přitom podle § 96 odst. 4 o. s. ř. nezkoumal stanovisko žalované, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci. Předmětem sporu tak zůstala jistina ve výši 12 000 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 483,45 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč za dobu od 9. 2. 2022 do zaplacení. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ač byla k jednání řádně a včas předvolána, bez omluvy se k němu nedostavila. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 4. Žalobkyně předložila nepodepsanou smlouvu o úvěru [číslo] nepodepsané obchodní podmínky smlouvy o úvěru (dále jen„ smlouva“). Podle smlouvy se společnost [právnická osoba] zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 12 000 Kč splatný do 17. 8. 2021. V článku 1.1 obchodních podmínek jsou upraveny podmínky uzavření smlouvy. Při uzavření první smlouvy mezi klientem a věřitelem je okamžikem uzavření splnění poslední z následujících podmínek: i) generování návrhu smlouvy věřitelem, ii) přijetí návrhu smlouvy klientem prostřednictvím provedení registrace a iii) provedení verifikační platby. V obchodních podmínkách je dále vysvětlen pojem verifikační platba, která znamená převod částky ve výši 0,01 Kč z bankovního účtu klienta na bankovní účet věřitele, identifikované příslušným variabilním symbolem dle článku 3.7 těchto obchodních podmínek. Dle článku 3.7 obchodních podmínek se jakákoliv částka splatná podle smlouvy věřiteli považuje za zaplacenou připsáním na účet věřitele, pokud byla klientem řádně identifikována uvedením variabilního symbolu, který je uveden ve smlouvě (viz smlouva o úvěru [číslo]). 5. Dne 19. 5. 2021 byla na účet žalované č. [bankovní účet] připsána částka 12 000 Kč (viz sdělení [právnická osoba]). 6. [právnická osoba] pohledávku za žalovanou postoupila žalobkyni na základě dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 2. 2022, která byla uzavřena na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 (viz smlouva o postoupení pohledávek, společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu). 7. Žalobkyně disponuje údaji o žalované, z čehož lze usuzovat, že na webových stránkách jejího právního předchůdce byly vyplněny její registrační údaje. Žalobkyně však neprokázala, že žalovaná smlouvu o úvěru zakládající žalované nároky uzavřel. Žalobkyně k prokázání procesu sjednávání smlouvy o úvěru uvedla, že žalovaná vyplnila registrační formulář, jehož součástí bylo číslo občanského průkazu, poskytla kopii občanského průkazu a provedla verifikační platbu, kterou odeslala z osobního bankovního účtu vedeného na její jméno, čímž dokončila žádost o úvěr. Právní předchůdce následně žádost o úvěr schválil a žalované poskytl částku ve výši 12 000 Kč na účet, z něhož odeslala verifikační platbu. Tvrzení, že žalovaná o úvěr v poskytnuté výši požádala a zasláním verifikační platby odsouhlasila právě tu smlouvu o úvěru, kterou žalobkyně předložila, však žalobkyně neprokázala. Neprokázala tedy, že byla projevena vůle uzavřít tvrzenou smlouvu o úvěru a že ji projevila skutečně žalovaná. Jelikož žalobkyně neprokázala, že žalovaná projevila vůli uzavřít smlouvu o úvěru za jí tvrzených podmínek, neprokázala, že jí vznikl nárok na plnění, která z této smlouvy vyplývají – úrok, paušální náhrada výdajů spojených s upomínáním, náklady spojené s uplatněním pohledávky a smluvní pokuta. Žalobkyně však ohledně těchto nároků (vyjma nákladů spojených s uplatněním pohledávky) vzala žalobu zpět (viz bod 3). 8. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poukázal žalované na její účet částku 12 000 Kč, na jejíž vrácení měla žalobkyně, na niž byla pohledávka postoupena, nárok z titulu bezdůvodného obohacení (ustanovení § 2991 o. z). Proto soud zavázal žalovanou k zaplacení částky 12 000 Kč. 9. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti dluhu. 10. Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky do 14. 6. 2022 výzvou před podáním žaloby odeslanou dne 6. 6. 2022 (viz výzva před podáním žaloby ze dne 2. 6. 2022, podací arch). Podle § 573 o. z. byla výzva žalované doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 9. 6. 2022. Splatnost bezdůvodného obohacení tedy nastala dne 14. 6. 2022 a počínaje dnem 15. 6. 2022 je žalovaná v prodlení a počínaje tímto dnem až do zaplacení má žalobkyně právo na úrok z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (11,75 %). Žalobkyně se domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč za dobu 18. 8. 2021 do 7. 2. 2022 kapitalizovaného na částku 483,45 Kč, a dále za dobu od 9. 2. 2022 do zaplacení, avšak vzhledem k tomu, že žalovaná byla v prodlení až od 15. 6. 2022, soud žalovanou zavázal k zaplacení úroku z prodlení pouze za dobu od 15. 6. 2022 do zaplacení, a to v žalobkyní požadované (nižší) výši 8,5 % ročně. 11. Soud tak žalovanou zavázal k zaplacení částky 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky za dobu od 15. 6. 2022 do zaplacení a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl. 12. Ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř. vzniklo žalobkyni vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení, neboť jí ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby zaslala výzvu k plnění. Protože její úspěch ve věci byl jen částečný, nepřiznal jí soud plnou náhradu nákladů řízení, nýbrž jen v rozsahu 58 %, což odpovídá poměru jejího úspěchu a neúspěchu ve věci (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Ve vztahu k původně uplatněné částce 15 597,01 Kč (zahrnující jistinu, kapitalizovaný úrok, náklady spojené s uplatněním pohledávky smluvní pokutu a zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozhodnutí) činí rozsudkem přiznaná pohledávka 12 279,45 Kč (zahrnující jistinu a zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozhodnutí) 79 %. Při zohlednění neúspěchu žalobkyně v rozsahu 21 % jí přísluší právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 58 % (79 % úspěch - 21 % neúspěch = 58 % náhrada). Účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 750 Kč (2,5× 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za převzetí a přípravu zastoupení, jednoduchou výzvu k plnění a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. příslušející ke třem shora uvedeným úkonům právní služby) a 21 % DPH ve výši 220,50 Kč z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení ve výši 1 200,90 Kč (58 % z 2 070,50 Kč) je žalovaná povinna dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. 13. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.