19 C 3/2022-35 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 20 140 Kč s příslušenstvím. Žalobu zdůvodnila tvrzením, že dne 7. 7. 2020 uzavřela s žalovanou distančním způsobem smlouvu o zápůjčce, na základě níž poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to převodem na její bankovní účet. Žalovaná se zavázala částku 10 000 Kč vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 250 Kč do 29. 7. 2020. Žalovaná žalobkyni neuhradila ničeho, a proto žalobkyně kromě jistiny ve výši 10 000 Kč a poplatku ve výši 3 250 Kč dále požaduje úrok z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 13 250 Kč od 30. 7. 2020 do zaplacení, dále částku 2 500 Kč jakožto účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) a smluvní pokutu ve výši 4 390 Kč. 2. Žalobkyně předložila žalovanou nepodepsanou smlouvu o zápůjčce ze dne 7. 7. 2020, jejíž podmínky uzavření jsou upraveny ve všeobecných obchodních podmínkách (dále jen„ VOP“). Dle článku II. bodu 2.9 VOP klient vyplní na stránkách věřitele formulář návrhu na uzavření smlouvy a odešle návrh na uzavření smlouvy prostřednictvím stránek věřitele a tento je povinen opatřit prostým elektronickým podpisem ve formě identifikátoru (unikátní kód, který věřitel odešle klientovi prostřednictvím SMS na mobilní telefonní číslo). Následně je nutné provést ověření totožnosti klienta autorizací platební karty (bod 2.10 VOP). Smlouva je uzavřena v okamžiku, kdy bude akceptace návrhu na uzavření smlouvy doručena klientovi. Smlouva bude zaslána klientovi na e-mailovou adresu sdělenou klientem v rámci registrace a prostřednictvím jeho uživatelského profilu, který je pro účely smlouvy považován za trvalý nosič dat (bod 2.13 VOP). Smlouva i VOP byly podepsány SMS podpisem 7. 7. 2020. 3. Dne 7. 7. 2020 byla na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] připsána částka 10 000 Kč od [právnická osoba] s.r.o. (viz zpráva [právnická osoba], ze dne 10. 1. 2022). 4. Při právním posouzení skutkového stavu soud uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že žalovaná smlouvu tvrzeného znění uzavřela. Žalobkyně sice disponuje údaji o žalované, z čehož lze usuzovat, že na jejích webových stránkách byly vyplněny její registrační údaje. Žalobkyně však neprokázala, že právě žalovaná v souladu s VOP požádala o zápůjčku prostřednictvím internetu a že by žalovaná po seznámení se s obsahem návrhu smlouvy tento odeslala žalobkyni opatřený unikátním kódem, který jí byl zaslán na mobilní telefonní číslo, neboť z tohoto právního jednání učiněného prostřednictvím internetu nelze dostatečně určit jednající osobu, tedy žalovanou. Žalobkyně neprokázala, že by následně žalované doručila akceptaci návrhu na uzavření smlouvy. Jelikož uzavření smlouvy o zápůjčce žalobkyně neprokázala, nemohla vzniknout žalované povinnost zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 250 Kč, smluvní pokutu ve výši 4 390 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. 5. K tomu soud uvádí, že k nařízenému jednání se žalobkyně nedostavila, takže v tomto směru soudem ani nemohla být podle § 118a odst. 1, 2 o. s. ř. vyzvána k doplnění skutkových tvrzení a navržení důkazů. 6. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, přičemž právní důvod poskytnutí prostředků prokázán nebyl. <i>7. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí obzvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>8. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je poté povinen splnit i bez zbytečného odkladu.</i> <i>9. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 11. Při absenci závěru o uzavření smlouvy o zápůjčce je třeba právní poměr mezi účastníky posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalovaná se obohatila bez právního důvodu na úkor žalobkyně. Na jistině žalobkyně požadovala částku 10 000 Kč, proto soud zavázal žalovanou k zaplacení této částky. 12. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku. O vydání bezdůvodného obohacení byla žalovaná žalobkyní prokazatelně požádána dle § 1958 odst. 2 o. z. výzvou ze dne 15. 7. 2021, která byla žalované odeslána dne 16. 7. 2021. V souladu s § 573 o. z. byla tato zásilka doručena žalované třetí pracovní den, tj. dne 21. 7. 2021. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky do tří dnů, proto dne 26. 7. 2021 nastala splatnost bezdůvodného obohacení. Jelikož žalovaná dlužnou částku nezaplatila, dostala se dne 27. 7. 2021 do prodlení s úhradou dlužné částky, pročež od tohoto data až do zaplacení žalobkyni přísluší dle § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném k prvnímu dni prodlení, tj. ve výši 8,5 % p. a. Žalobkyně požadovala úroky z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 13 250 Kč za dobu od 30. 7. 2020 do zaplacení, avšak vzhledem k tomu, že žalovaná byla v prodlení až od 27. 7. 2021, soud zavázal žalovanou k zaplacení úroku z prodlení až od tohoto data, a to v žalobkyní požadované (nižší) výši 8,25 % ročně a pouze z přiznané částky 10 000 Kč. 13. Soud tedy zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 27. 7. 2021 do zaplacení (výrok I.) a ve zbytku pak žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok III.). 14. Z hlediska nákladového výroku soud podotýká, že ve věci byla úspěšnější žalovaná, když úspěch žalobkyně je dán poměrem přiznané částky 10 449,79 Kč (10 000 Kč + úroky z prodlení kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 449,79 Kč) a částky odpovídající celému předmětu řízení 21 818,85 Kč (20 140 Kč + úroky z prodlení kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 1 678,85 Kč), vyjádřeným v procentuální výši 48 %. Úspěch žalované tak představuje 52 %, jíž by tak svědčilo právo na náhradu 4 % (52 % - 48 %) nákladů řízení. Soud nicméně z obsahu spisu žádné náklady procesně nečinné žalované nezjistil, a proto podle § 142 odst. 2 o. s. ř žádné z účastnic náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok III.). 15. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.