19 C 302/2022-31 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 21 300 Kč s příslušenstvím. Žalobu zdůvodnila tvrzením, že dne 1. 10. 2020 uzavřela s žalovaným distančním způsobem smlouvu o zápůjčce, na základě níž poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to převodem na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal částku 15 000 Kč vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 6 300 Kč ve třech měsíčních splátkách. Žalovaný žalobkyni uhradil pouze 7 100 Kč, touto částkou byla umořena smluvní pokuta. Žalobkyně kromě jistiny ve výši 15 000 Kč a poplatku ve výši 6 300 Kč dále požaduje úrok z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 21 300 Kč od 3. 1. 2021 do zaplacení a dále částku 2 500 Kč jakožto účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy). 2. Žalobkyně předložila žalovaným nepodepsanou smlouvu o zápůjčce ze dne 1. 10. 2020, jejíž podmínky uzavření jsou upraveny ve všeobecných obchodních podmínkách (dále jen„ VOP“). Dle článku II. bodu 2.9 VOP klient vyplní na stránkách věřitele formulář návrhu na uzavření smlouvy a odešle návrh na uzavření smlouvy prostřednictvím stránek věřitele a tento je povinen opatřit prostým elektronickým podpisem ve formě identifikátoru (unikátní kód, který věřitel odešle klientovi prostřednictvím SMS na mobilní telefonní číslo). Následně je nutné provést ověření totožnosti klienta autorizací platební karty (bod 2.10 VOP). Smlouva je uzavřena v okamžiku, kdy bude akceptace návrhu na uzavření smlouvy doručena klientovi. Smlouva bude zaslána klientovi na e-mailovou adresu sdělenou klientem v rámci registrace a prostřednictvím jeho uživatelského profilu, který je pro účely smlouvy považován za trvalý nosič dat (bod 2.13 VOP). Smlouva i VOP byly podepsány SMS podpisem 1. 10. 2020. 3. Dne 2. 10. 2020 byla na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] připsána částka 15 000 Kč od [právnická osoba] [anonymizováno] (viz zpráva [právnická osoba], ze dne 22. 9. 2022). 4. Při právním posouzení skutkového stavu soud uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že žalovaný smlouvu tvrzeného znění uzavřel. Žalobkyně sice disponuje údaji o žalovaném, z čehož lze usuzovat, že na jejích webových stránkách byly vyplněny jeho registrační údaje. Žalobkyně však neprokázala, že právě žalovaný v souladu s VOP požádal o zápůjčku prostřednictvím internetu a že by žalovaný po seznámení se s obsahem návrhu smlouvy tento odeslal žalobkyni opatřený unikátním kódem, který mu byl zaslán na mobilní telefonní číslo, neboť z tohoto právního jednání učiněného prostřednictvím internetu nelze dostatečně určit jednající osobu, tedy žalovaného. Žalobkyně neprokázala, že by následně žalovanému doručila akceptaci návrhu na uzavření smlouvy. Jelikož uzavření smlouvy o zápůjčce žalobkyně neprokázala, nemohla vzniknout žalovanému povinnost zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky, smluvní pokutu a náklady spojené s uplatněním pohledávky. 5. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, přičemž právní důvod poskytnutí prostředků prokázán nebyl. <i>6. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí obzvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>7. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je poté povinen splnit i bez zbytečného odkladu.</i> <i>8. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 10. Při absenci závěru o uzavření smlouvy o zápůjčce je třeba právní poměr mezi účastníky posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalovaný se obohatil bez právního důvodu na úkor žalobkyně. Žalobkyně zaslala žalovanému na jeho účet částku 15 000 Kč, žalovaný žalobkyni uhradil 7 100 Kč. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 7 900 Kč (15 000 Kč – 7 100 Kč), k jejíž zaplacení soud žalovaného zavázal. 11. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku. O vydání bezdůvodného obohacení byl žalovaný žalobkyní prokazatelně požádán dle § 1958 odst. 2 o. z. výzvou ze dne 31. 1. 2022, která byla žalovanému odeslána dne 1. 2. 2022. V souladu s § 573 o. z. byla tato zásilka doručena žalovanému třetí pracovní den, tj. dne 4. 2. 2022. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky do tří dnů, proto dne 7. 2. 2022 nastala splatnost bezdůvodného obohacení. Jelikož žalovaný dlužnou částku nezaplatil, dostal se dne 8. 2. 2022 do prodlení s úhradou dlužné částky, pročež od tohoto data až do zaplacení žalobkyni přísluší dle § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném k prvnímu dni prodlení, tj. ve výši 11,75 % p. a. Žalobkyně požadovala úroky z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 21 300 Kč za dobu od 3. 1. 2021 do zaplacení, avšak vzhledem k tomu, že žalovaný byl v prodlení až od 8. 2. 2022, soud zavázal žalovaného k zaplacení úroku z prodlení až od tohoto data, a to v žalobkyní požadované (nižší) výši 8,25 % ročně a pouze z přiznané částky 7 900 Kč. 12. Soud tedy zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 7 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 8. 2. 2022 do zaplacení a ve zbytku žalobu zamítl. 13. Z hlediska nákladového výroku soud podotýká, že ve věci byl úspěšnější žalovaný, když úspěch žalobkyně je dán poměrem přiznané částky 8 351,76 Kč (7 900 Kč + úroky z prodlení kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 451,76 Kč) a částky odpovídající celému předmětu řízení 26 948,61 Kč (23 800 Kč + úroky z prodlení kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 3 148,61 Kč), vyjádřeným v procentuální výši 31 %. Úspěch žalovaného tak představuje 69 %, jemuž by tak svědčilo právo na náhradu 38 % (69 % - 31 %) nákladů řízení. Soud nicméně z obsahu spisu žádné náklady procesně nečinného žalovaného nezjistil, a proto žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal (ust. § 142 odst. 2 o. s. ř.). 14. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.