19 C 306/2022-33 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen „o.s.ř.“) v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s.. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. 3. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 4 002 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od 20. 10. 2021 do 27. 7. 2022 ve výši 247 Kč s tím, že žalovaná částka představuje dlužné pojistné z pojistné smlouvy [číslo] na životní pojištění „ [anonymizována dvě slova]“ za období od 19. 6. 2021 do 19. 10. 2021 a dále poplatek ve výši 350 Kč za předčasné ukončení pojistné smlouvy a poplatek ve výši 300 Kč za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné po zániku pojištění. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla dne 18. 11. 2020 uzavřena pojistná smlouva [číslo] na životní pojištění„ [anonymizována dvě slova]“. Ve smlouvě se žalovaný za sjednané pojištění zavázal žalobkyni hradit pojistné ve výši 838 Kč měsíčně. Pojištění bylo sjednáno na dobu určitou ode dne 19. 11. 2020 do 18. 11. 2054 (viz pojistná smlouva). K ukončení smlouvy došlo z důvodu neplacení pojistného ze strany žalovaného, a to k datu 18. 10. 2021 (viz Ukončení pojistné smlouvy). Ještě předtím měl být žalovaný o dlužné pojistné upomínán upomínkami ze dne 1. 2. 2021, 10. 5. 2021 a 2. 8. 2021, u kterých však žalobkyně nedoložila žádný doklad o jejich odeslání žalovanému (viz cit. upomínky). Za dobu trvání smlouvy vznikl žalovanému dluh na pojistném ve výši 3 352 Kč, a to dle následujícího výpočtu: 838 Kč/měsíc = 10 056 Kč/rok = 27,25 Kč/den x 123 dní (viz výpočet dlužného pojistného). Podle přehledu poplatků a parametrů pojištění byl pro případ předčasného ukončení pojistné smlouvy stanoven poplatek ve výši 350 Kč (viz Přehled poplatků a parametrů pojištění). Podle Sazebníku nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění činí poplatek za upomínku 300 Kč (viz cit. sazebník). O uhrazení částky 4 002 Kč žalobkyně žalovaného upomínala upomínkou ze dne 17. 2. 2022 zaslanou mu téhož dne poštou (viz cit. předžalobní upomínka a poštovní podací arch). <i>5. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., v účinném znění (dále jen „o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.</i> <i>6. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.</i> <i>7. Podle § 2783 odst. 1, 2 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.</i> <i>8. Podle § 2833 o. z. životní pojištění pro případ smrti, dožití se určitého věku nebo dne určeného smlouvou jako konec pojištění, anebo pro případ jiné skutečnosti týkající se změny osobního postavení člověka lze ujednat jen jako pojištění obnosové.</i> <i>9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 10. Mezi účastníky byla podle § 2758 odst. 1 a násl. o. z. uzavřena pojistná smlouva na životní pojištění ve smyslu § 2833 a násl. o. z., kterou se žalovaný jako pojistník od počátku pojištění sjednaného ke dni 19. 11. 2020 zavázal platit žalobkyni jako pojistiteli pojistné ve výši 838 Kč za měsíční pojistné období. Žalovaný byl ve smyslu § 2782 odst. 1 o. z. povinen hradit sjednané pojistné po celou dobu trvání pojistného vztahu. 11. Na základě výsledku dokazování má soud za prokázané, že nejpozději k datu 19. 10. 2021 pojistný vztah z předmětné pojistné smlouvy trval. Ve vztahu ke skutečnostem způsobujícím zánik pojistného vztahu k dřívějšímu datu totiž břemeno tvrzení a břemeno důkazní tížilo žalovaného, který však k takovým skutečnostem do řízení žádná tvrzení či důkazy nevnesl. Žalovaný povinnost hradit pojistné po dobu trvání pojistného vztahu porušil, když nezaplatil za období od 19. 6. 2021 do 19. 10. 2021 pojistné ve výši 3 352 Kč. Soud tedy žalobě v této části žaloby vyhověl (výrok I.). 12. Dále žalobkyně požadovala zaplacení poplatku ve výši 350 Kč za předčasné ukončení pojistné smlouvy a dále poplatku ve výši 300 Kč, a to za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné po zániku pojištění. Nepředložila však žádný důkaz o tom, že účastníci byli na placení poplatku za předčasné ukončení smlouvy nebo poplatku za zaslání upomínky dohodnuti, když ze samotné smlouvy nic takového nevyplývá a samotná smlouva přímo na předložený přehled poplatků, resp. sazebník, neodkazuje. Proto soud žalobu ohledně částky 650 Kč (350 Kč + 300 Kč) zamítl (výrok II.). 13. Nezaplacené pojistné bylo v souladu s § 2783 odst. 2 o. z. splatné k prvnímu dni příslušného pojistného období (tj. vždy k 19. dni příslušného kalendářního měsíce). Protože žalovaný neuhradil pojistné k datu jeho splatnosti, dostal se vždy dnem následujícím do prodlení s jeho zaplacením, pročež žalobkyni podle § 1970 o. z. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (tj. 8,5 % ročně). Jelikož žalobkyně v řízení požadovala úrok z prodlení za kratší období – až od 20. 10. 2021 do 27. 7. 2022 – soud jí přiznal úrok z prodlení jen za jí požadované kratší období a pouze z přiznané částky, čemuž po kapitalizaci odpovídá částka 219 Kč (výrok I.). Ve zbytku soud žalobu ohledně úroku z prodlení v kapitalizované výši 43 Kč (247 Kč – 217 Kč) zamítl (výrok II.). 14. Náklady řízení: předmětem sporu byly nároky na zaplacení souhrnné částky 4 264 Kč (jistina 4 002 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 262 Kč), přičemž žalobkyně uspěla s částkou 3 571 Kč (jistina 3 352 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 219 Kč), tj. ze 84 % byla úspěšná a z 16 % neúspěšná. Přísluší jí tak právo na zaplacení 68 % (84 % - 16 %). Účelně vynaložené náklady činí 1 489 Kč sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátkou ve výši 600 Kč, tj. 3× 200 Kč za přípravu a převzetí věci, předžalobní výzva z 18. 6. 2021 a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč, tj. 3× 100 Kč za uvedené tři úkony právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 189 Kč z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení ve výši 1 012,50 Kč (86 % z 1 489 Kč) je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně. 15. Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podal více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené. 16. Stanovené platební povinnosti soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.