19 C 31/2022-57 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné (což je tento případ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 5 300 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacení kontokorentu, který žalovaná čerpala na základě rámcové smlouvy [číslo] (dále jen„ rámcová smlouva“), resp. dodatku č. 7 k rámcové smlouvě ze dne 12. 9. 2019. Žalobkyně požadovala vrácení jistiny ve výši 5 000 Kč, smluvní úrok ve výši 314,96 Kč kapitalizovaný ke dni zesplatnění, smluvní úrok ve výši 18,9 % ročně z částky 5 000 Kč od 31. 8. 2021 do 29. 9. 2021 a ve výši 8,5 % ročně z částky 5 000 Kč od 30. 9. 2021 do zaplacení, náklady účelně vynaložené žalobkyní na vymáhání dluhu a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 10. 9. 2021 do zaplacení. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 13. 11. 2018 rámcovou smlouvu [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované poskytovat bankovní a platební služby, konkrétně žalované zřídila běžný účet č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí rámcové smlouvy byly mj. obchodní podmínky (dále jen„ OP“), podmínky pro používání kontokorentu a ceník. Dne 12. 9. 2019 uzavřely žalobkyně a žalovaná prostřednictvím mobilního bankovnictví dodatek č. 7 k rámcové smlouvě, v němž se zavázala žalobkyně poskytnout žalované úvěr s možností přečerpání (tzv. kontokorent) coby neúčelový a nezajištěný úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 5 000 Kč, a to přečerpáním běžného účtu č. [bankovní účet] na dobu neurčitou. Žalovaná se zavázala úvěr splácet průběžně, a to každým připsáním peněz na běžný účet. Kontokorent byl úročen úrokem ve výši 18,9 % ročně; úroky byly počítány denně tak, že se vezme aktuálně vyčerpaná část kontokorentu na konci každého dne a ta se úročí roční úrokovou sazbou. Součet úroků za daný kalendářní měsíc je zaúčtován ke dni jejich splatnosti, kterým je vždy první den následujícího kalendářního měsíce; tyto úroky si na konci dne jejich splatnosti žalobkyně strhne z běžného účtu, ze kterého lze kontokorent čerpat. V případě, kdy nebude možné úroky strhnout z peněz žalované, bude o tyto zaúčtované úroky navýšeno čerpání. Žalovaná byla povinna kontokorent splatit do jednoho roku od data prvního čerpání nebo od jakéhokoliv dalšího čerpání, kterým se z kladných částek dostane do mínusu. Současně byla povinna k datu měsíční splatnosti úroků mít na běžném účtu, ze kterého může kontokorent čerpat, k dispozici zůstatek odpovídající alespoň výši úroků z kontokorentu napočítaných za předchozí měsíc; pro případ nesplnění uvedené podmínky nebo pro případ dluhu žalované vznikne žalobkyni nárok zablokovat nevyčerpanou část kontokorentu, z částek po splatnosti naúčtovat navíc úrok z prodlení v zákonné výši a požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním dlužné částky. Zesplatnění ničeho nemění na právu žalobkyně úročit nesplacenou jistinu smluvním úrokem. Průběh čerpání kontokorentu je patrný z přehledu čerpání a splácení kontokorentu a z výpisu z běžného účtu. Dne 31. 8. 2021 činil dluh na jistině kontokorentního úvěru 5 000 Kč a na obchodním úroku 314,96 Kč. Dopisem ze dne 31. 8. 2021, který žalobkyně odeslala žalované dne 1. 9. 2021, sdělila žalobkyně žalované, že s ohledem na nezaplacení dlužné částky přistoupila k předčasnému uhrazení všech dluhů a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky z kontokorentu ve výši 5 314,96 Kč, a to do 9. 9. 2021 s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky. Dle podmínek pro používání kontokorentu (Postupy v případě porušení toho, na čem jsme se dohodli) je žalobkyně oprávněna v případě porušení smlouvy o kontokorentu žalovanou požadovat po žalované náhradu účelně vynaložených nákladů na vymáhání dluhu. Žalobkyně žalované na účelně vynaložených nákladech na vymáhání naúčtovala částku 300 Kč, o čemž žalovanou informovala dopisem ze dne 30. 8. 2021. Žalovaná na dluh ničeho neuhradila. <i>5. Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.</i> <i>6. Podle § 2665 o. z., ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.</i> <i>7. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Podle § 1751 odst. 1 o. z., část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.</i> <i>9. Podle § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 12. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 13. 11. 2018 rámcovou smlouvu, která byla smlouvou o účtu podle § 2662 o. z., na jejímž základě zřídila žalované běžný účet, a dne 12. 9. 2019 dodatek č. 70 k rámcové smlouvě, kterým došlo v souladu s § 2665 o. z. ke sjednání kontokorentu ve výši 5 000 Kč, kdy na tento se přiměřeně použijí ustanovení o úvěru. 13. Na základě dodatku č. 7 k rámcové smlouvě se žalobkyně zavázala umožnit žalované přečerpat zůstatek na účtu až do částky 5 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý kontokorentní úvěr splatit společně s úrokem ve výši 18,9 % ročně, a to tak, že k prvnímu dni každého kalendářního měsíce byla povinna splatit smluvní úrok za předchozí měsíc, přičemž celou jistinu kontokorentního úvěru byla povinna uhradit do 1 roku od poskytnutí peněžních prostředků. Žalovaná postupně vyčerpala celou částku 5 000 Kč, za což jí žalobkyně účtovala smluvní úrok. Žalovaná však dlužnou jistinu 5 000 Kč nesplatila a neuhradila ani splátku úroků, pročež žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními kontokorent zesplatnila a požadovala zaplacení celé dlužné jistiny, která ke dni zesplatnění činila 5 000 Kč, společně se smluvním úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 5 000 Kč od 1. 5. 2021 do 30. 8. 2021 v kapitalizované výši 314,96 Kč a od 31. 8. 2021 do 29. 9. 2021. Od 30. 9. 2021 do zaplacení pak žalobkyně požadovala úrok z dlužné jistiny pouze ve výši 8,5 % ročně. Žalobkyně dále požadovala po žalované částku 300 Kč jakožto účelně vynaložené náklady na vymáhání dluhu, které žalované naúčtovala v souladu s podmínkami pro používání kontokorentu (odst. Postupy v případě porušení toho, na čem jsme se dohodli), které byly nedílnou součástí rámcové smlouvy, o čemž žalovanou informovala dopisem ze dne 30. 8. 2021. Jelikož žalovaná dlužnou částku doposud dobrovolně neuhradila, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím. 14. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou jistinu úvěru neuhradila do data splatnosti, tj. ke dni 31. 8. 2021, vznikl žalobkyni dnem následujícím po splatnosti ve shodě s § 1970 o. z. nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 8,5 % ročně. Žalobkyně nicméně požadovala úrok z prodlení pouze ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 000 Kč, a to až od 10. 9. 2021 do zaplacení, a proto jí soud úrok z prodlení přiznal pouze v jí požadované (nižší) výši a až od data 10. 9. 2021, když žalobní návrh není soud oprávněn překročit. 15. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl. 16. Ve věci měla plný úspěch žalobkyně, proto jí podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přísluší právo na náhradu jí účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši. Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a paušální náhrady za 2 úkony à 100 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění, písemné podání žaloby). Náklady řízení ve výši 600 Kč je žalovaná povinna žalobkyni nahradit. 17. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalované splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.