36 C 183/2022-41 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 14 127 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 127 Kč za dobu od 20. 10. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaný v období od 4. 2. 2020 do 29. 4. 2021 na odběrném místě [ulice a číslo], [obec], dopustil neoprávněného odběru elektřiny z distribuční soustavy spravované žalobkyní, když odebíral elektřinu bez uzavřené smlouvy. Ačkoli byla smlouva o dodávce elektřiny pro dané odběrné místo ukončena již 3. 2. 2020, při kontrole provedené dne 29. 4. 2021 bylo zjištěno, že odběrné místo je po neoprávněném připojení k síti pod napětím. Žalovaná částka 14 127 Kč podle žaloby představuje náhradu škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, stanovenou v souladu s příslušnými právními předpisy a cenovými rozhodnutími Energetického regulačního a náklady vynaložené žalobkyní na zjištění a odstranění neoprávněného odběru. Žalobkyně dlužnou částku 17 127 Kč žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] splatnou dne 19. 10. 2021, na kterou žalovaný uhradil pouze částku ve výši 3 000 Kč. 2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně částky 14 127 Kč s odůvodněním, že žalovaný dne [datum] (tedy až po podání žaloby) tuto částku uhradil. Soud na základě návrhu žalobkyně podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. řízení v tomto rozsahu částečně zastavil (výrok I.). Přitom soud podle § 96 odst. 4 o.s.ř. nezkoumal stanovisko žalovaného, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci. Předmětem žaloby tak zůstalo příslušenství pohledávky, tj. úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 127 Kč za dobu od 20. 10. 2021 do 14. 7. 2022, který žalobkyně kapitalizovala částkou 832 Kč. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalovaný na adrese odběrného místa [ulice a číslo], [obec], v období jdoucím ode dne 3. 2. 2020, kdy byla ukončena smlouva a kdy byl evidován stav elektroměru 1 457 kWh, do dne 29. 4. 2021, kdy byla provedena kontrola odběrného místa, při níž byl zjištěn stav elektroměru 3 313 kWh, odebíral elektřinu, aniž by měl pro dané odběrné místo v daném období s dodavatelem elektrické energie uzavřenu smlouvu o dodávce elektřiny (zápis o provedené kontrole odběrného místa ze dne [datum] a ze dne [datum]). Výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny v období od 4. 2. 2020 do 29. 4. 2021 byla žalobkyní s ohledem na celkovou změřenou spotřebovanou elektřinu 1 734 kWh (3 313 kWh - 1 457 kWh) a dobu trvání 14,827 měsíce stanovena v částce 9 890,87 Kč bez DPH (stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny). Výše náhrady nákladů spojených se zjištěním a odstraněním neoprávněného odběru byla žalobkyní stanovena v částce 4 264 Kč bez DPH (stanovení výše oprávněných nákladů). 5. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému náhradu za neoprávněný odběr elektřiny v celkové výši 17 127 Kč fakturou [číslo] s vyznačeným datem splatnosti 19. 10. 2021 (faktura [číslo]). Jelikož žalovaný dlužnou částku žalobkyni nezaplatil, vyzvala jej žalobkyně k úhradě dopisem ze dne [datum] (výzva k úhradě, správa zásilek, detailní informace k zásilkám). 6. Podle § 51 odst. 1 a) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, v účinném znění, neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. 7. Podle § 51 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. 8. Podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a způsobu stanovení náhrady škody, v účinném znění, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. 9. Podle § 9 odst. 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. výše náhrady škody se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavce 8 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž cena neoprávněně odebrané elektřiny je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou stanovenou pro zúčtování odchylky za dodávku kladné regulační energie, b) ceny za službu distribuční soustavy, kde za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, a kde se v síti nízkého napětí použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, c) daně z přidané hodnoty a daně z elektřiny. 10. Podle § 9 odst. 12 vyhlášky č. 82/2011 Sb. součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny. 11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil tak, že žalovaný v období jdoucím od 4. 2. 2020 do 29. 4. 2021 odebíral elektřinu z distribuční soustavy žalobkyně bez uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny. Tím se žalovaný dopustil neoprávněného odběru ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb. Žalobkyni na základě toho podle § 51 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. vzniklo právo na náhradu škody ve výši 9 890,87 Kč bez DPH stanovené v souladu s § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. a na náklady na činnost dvou kontrolorů 4 264 Kč Celkem tedy žalobkyni vzniklo právo na zaplacení částky ve výši 17 127 Kč (14 154,87 Kč + 21 % DPH), kterou žalovaný žalobkyni již zcela uhradil. 14. Jelikož doba, kdy měla být náhrada škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny nebyla dohodnuta a tato rovněž není stanovena právním předpisem, byla splatnost nákladů ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vázána na výzvu žalobkyně. Žalobkyně žalovanému dlužnou náhradu škody vyúčtovala fakturou s uvedením data splatnosti 19. 10. 2021. Protože žalovaný nezaplatil dlužnou částku ve lhůtě splatnosti, dostal se s jejím zaplacením do prodlení dne 20. 10. 2021, pročež počínaje tímto datem až do zaplacení žalobkyni podle § 1970 zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění, vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení z uvedené částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (tj. 8,5 % ročně). Úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 127 Kč za dobu od 20. 10. 2021 do 14. 7. 2022 (uhrazená jistina pohledávky) činí 832 Kč, proto soud žalovaného k zaplacení úroku z prodlení v této výši zavázal. 15. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věty první a druhé o.s.ř. (14 127 Kč žalovaný uhradil po podání žaloby a procesně zavinil zastavení řízení v této části) vůči žalovanému přísluší právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení v celkové výši 1 300 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 1 000 Kč, paušální náhrady nákladů ve výši 300 Kč (3× 100 Kč za následující úkony: předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby a částečné zpětvzetí žaloby) dle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb., neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za úkon spočívající ve vyjádření žalobkyně k výzvě soudu ze dne [datum], neboť skutečnosti a důkazní návrhy tam uvedené mohly a měly být obsaženy již v žalobě. 16. Stanovené platební povinnosti soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší. 17. Jelikož soudní poplatek za řízení uhrazený žalobkyní nepřesáhl částku 1 000 Kč, soud v souladu s § 10 odst.