36 C 213/2022-36 — Okresní soud ve Zlíně

Žalobkyně se domáhala zaplacení náhrady škody, kterou jí způsobila žalovaná, když jako její zaměstnankyně na dohodu o provedení práce v období od [anonymizováno] – [datum] přijímala kurzovní sázky a ponechala si je pro sebe, aniž by je vyúčtovala žalobkyni. Dluh ve výši 188 000 Kč žalovaná co do důvodu i výše uznala a zavázala se ho zaplatit ve splátkách po 2 500 Kč měsíčně počínaje měsícem září 2017 se splatností k 15. dni v měsíci s tím, že v případě prodlení se zaplacením jakékoliv splátky je povinna do 30 dnů uhradit celý zbytek dluhu. Žalovaná zaplatila jen 22 300 Kč a v prodlení se ocitla hned s první splátkou splatnou [datum], proto se uplynutím 30denní lhůty zesplatnil celý dluh. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žalovaná na základě předpokladu souhlasu dle § 101 odst. 4 o.s.ř.), soud v souladu s § 115a o.s.ř. věc rozhodl, aniž by k jejímu projednání nařizoval jednání. Žalobkyně v řízení uznáním dluhu ze dne [datum] prokázala, že žalovaná uznala co do důvodu a výše dluh ve výši 188 000 Kč, který způsobila tím, že žalobkyni v období [anonymizováno] [datum] při výkonu práce na dohodu o provedení práce nevyúčtovala kurzovní sázky a ponechala si je pro sebe. Dluh se zavázala splatit v měsíčních splátkách ve výši 2 500 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci počínaje měsícem zářím 2017, přičemž pro případ prodlení s kteroukoliv splátek se zavázala splatit celý zbytek dluhu do 30 dnů od vniku prodlení. <i>Dle § 250 z. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění, (dále jen zákoník práce) zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.</i> <i>Dle § 2053 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.</i> Žalovaná v uznání dluhu potvrdila, že dluží žalobkyni 188 000 Kč z titulu náhrady škody způsobené úmyslně (ponecháváním si kurzovních sázek) při výkonu práce na základě dohody o provedení práce, čímž svůj dluh co do důvodu i výše uznala, proto soud vycházel z vyvratitelné právní domněnky upravené v § 2053 o. z. ve spojení s § 4 zákoníku práce, že ke dni uznání dluh trval (existoval). Žalovaná opak netvrdila a neprokazovala, proto ji soud k zaplacení dosud nesplaceného dluhu ve výši 165 700 Kč zavázal. Z uznání dluhu vyplývá, že účastnice byly dohodnuty na měsíčních splátkách ve výši 2 500 Kč pod ztrátou výhody splátek, která byla dohodnuta tak, že ocitne-li se žalovaná v prodlení s kteroukoliv splátkou, je povinna do 30 dnů uhradit celý dluh. Žalovaná neuhradila včas hned první splátku splatnou [datum], kterou zaplatila až [datum] a do [datum] byla povinna uhradit celý zbytek dluhu. Od [datum] do [datum] byla žalovaná v prodlení s 1. splátkou ve výši 2 500 Kč a počínaje [datum] je prodlení s částkou 185 500 Kč, na kterou postupně zaplatila 19 800 Kč. Počínaje 1. dnem v prodlení přísluší žalobkyni právo na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (8,05 % ročně), proto soud zavázal žalovanou k zaplacení 8,05% p.a. úroku z prodlení z částky 2 500 Kč za dobu od 16. 9. do [datum] a z částky 185 500 Kč za dobu od [datum], přičemž výše dluhu, z niž je úrok z prodlení přiznán, se postupně snižuje v závislosti na úhradách ze strany žalované. Žalobkyně byla v řízení v převažující míře úspěšná. Neúspěch ohledně části úroku z prodlení (částečné zpětvzetí) považoval soud za neúspěch v nepatrné části a přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 3 o.s.ř.). Přiznaná náhrada nákladů řízení ve výši 30 748 Kč představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 6 628 Kč, odměnu za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 23 220 Kč (3× 7 740 Kč dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění z [datum] a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu; za podání ze dne [datum] soud žalobkyni náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť tímto podáním žalobkyně odstraňovala vady žaloby), náhradu hotových výdajů ve výši 900 Kč (3× 300 Kč dle § 13 odst. 1,4 vyhl. č. 177/1996 Sb. za uvedené úkony právní služby). Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně.