36 C 304/2022-21 — Okresní soud ve Zlíně

<i>Podle § 157 odst. 4 č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen „o.s.ř.“) v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 809 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 81,80 Kč (zákonný úrok z prodlení počítaný od prvního dne prodlení s jednotlivou platbou televizního poplatku do 19. 7. 2022) a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 63 Kč. Žalovaná částka 809 Kč podle žaloby představuje nezaplacené televizní poplatky za období měsíce leden až duben 2021 a srpen a září 2021, k jejichž úhradě pro žalovaného vyplývá povinnost ze zákona číslo 348/2005 Sb. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (v případě žalovaného na základě předpokladu souhlasu dle § 101 odst. 4 o.s.ř.), soud v souladu s § 115a o.s.ř. věc rozhodl, aniž by k jejímu projednání nařizoval jednání. Závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl od června 2011 do listopadu 2021 evidován jako poplatník televizního poplatku (viz potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků). Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužných poplatků za měsíce 01/ 2021 2021 a 08-09 2021 ve výši 1× 134 Kč a 5× 135 Kč a k náhradě nákladů za upomínku ve výši 63 Kč, tj. celkem 872 Kč do 15 dnů ode dne doručení upomínky s upozorněním na vymáhání pohledávky (viz předžalobní upomínka, dodejka). <i>Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.</i> <i>Podle § 7 odst. 1, 2 zákona č. 348/2005 Sb. poplatník platí rozhlasový nebo televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby. Je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem.</i> <i>Podle § 6 zákona č. 348/2005 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2008, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč.</i> Právní posouzení věci: Žalobkyně je provozovatelem vysílání na základě zákona č. 483/1991 Sb. Ode dne, kdy se žalovaný stal vlastníkem televizního přijímače, mu vznikla na základě ustanovení § 7 odst. 1, 2 zákona č. 348/2005 Sb. povinnost platit žalobkyni televizní poplatek, a to vždy nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce trvání poplatkové povinnosti. Výše televizního poplatku počínaje rokem 2008 představuje částku 135 Kč měsíčně. Jelikož žalovaný nesplnil svou povinnost zaplatit televizní poplatek ve výši 135 Kč za měsíce leden až duben 2021 a srpen až září 2021 včetně (tj. celkem 6 měsíců), vznikl mu vůči žalobkyni na televizních poplatcích dluh ve výši 810 Kč (tj. 6× 135 Kč). Vzhledem k tomu, že se žalobkyně na poplatcích za uvedené období domáhala zaplacení pouze 809 Kč, soud jí podle jejího návrhu přiznal právě tuto požadovanou (nižší) částku. Protože žalovaný nezaplatil jednotlivé televizní poplatky ve lhůtě splatnosti, dostal se vždy šestnáctým dnem každého kalendářního měsíce, za nějž televizní poplatek neuhradil, se zaplacením těchto televizních poplatků do prodlení, pročež žalobkyni podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění, vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužných částek až do jejich zaplacení. Jelikož žalobkyně požadovala úrok z prodlení z jednotlivých dlužných televizních poplatků jen za období do 19. 7. 2022, soud žalobkyni v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení pouze za jí požadované (kratší) období v kapitalizované výši 81,80 Kč. Žalobkyně dále uplatnila nárok na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 63 Kč. Jelikož žalovaný opakovaně nehradil televizní poplatky za jednotlivé měsíce, vyzvala jej žalobkyně dopisem ze dne [datum] k zaplacení dlužné částky a současně si naúčtovala náklady na zaslání této upomínky ve výši 63 Kč. V souladu s § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., by byla žalobkyně oprávněná si účtovat až částku 100 Kč. Žalobkyně nicméně požadovala na základě Rámcové dohody o poskytování služeb ze dne [datum] uzavřenou mezi ní a společností [právnická osoba] částku 63 Kč, kterou soud při shledání důvodnosti co do základu i výše žalobkyni přiznal. Ve věci měla plný úspěch žalobkyně, proto jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. přísluší právo na náhradu jí účelně vynaložených nákladů řízení. Soud žalobkyni jako účelně vynaložené přiznal náklady řízení ve výši 500 Kč, tj. soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhradu ve výši 100 Kč dle § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. za návrh ve věci samé. Ostatní náklady řízení, které souvisely se zastoupením žalobkyně advokátem a které žalobkyně uplatňovala ve výši podle vyhl. č. 177/1996 Sb., soud v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12, žalobkyni nepřiznal, neboť nejde o náklady řízení, které by byly potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva (k tomu blíže viz odůvodnění citovaného nálezu). Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Stanovené povinnosti soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti odůvodňující stanovení lhůty delší.