36 C 428/2021-26 — Okresní soud ve Zlíně

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 394 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 30. 4. 2021 do zaplacení s odůvodněním, že žalovaný byl dne [datum] dopravován žalobkyní do protialkoholní záchytné stanice v [obec]. Za dopravu na trase [obec] – [obec] - [obec], při níž bylo ujeto celkem 60 km, požaduje žalobkyně po žalovaném náhradu nákladů za použití služebního vozidla ve výši 394 Kč. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě částky ve výši 394 Kč ve lhůtě nejpozději do 29. 4. 2021 výzvou k zaplacení dlužné částky ze dne [datum], žalovaný však dlužnou částku neuhradil. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (v případě žalovaného na základě předpokladu souhlasu dle § 101 odst. 4 o.s.ř.), soud v souladu s § 115a o.s.ř. věc rozhodl, aniž by k jejímu projednání nařizoval jednání. Závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] žalovaný vyhrožoval sebevraždou. Provedenou dechovou zkouškou mu bylo naměřeno 2,32 % alkoholu v dechu. Jelikož žalovaný svým jednáním bezprostředně ohrožoval svůj život a zdraví, byl zajištěn a převezen do Protialkoholní záchytné stanice v [obec]. Převoz se uskutečnil služebním vozidlem [anonymizováno], [registrační značka], přičemž bylo ujeto 60 km. Vlastníkem a provozovatelem vozidla je žalobkyně. Průměrná spotřeba benzinu činila 7,4 litru na 100 km. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě nákladů za převoz do protialkoholní záchytné stanice ve výši 394 Kč nejpozději do 29. 4. 2021. <i>Podle § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., v účinném znění, osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin.</i> <i>Podle § 89c odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., dopravu osoby do záchytné stanice zajistí ten, kdo tuto osobu vyzval k orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek.</i> Podle § 89e odst. 1 věty první zákona č. 373/2011 Sb., prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Právní posouzení věci: Žalovaný byl dne [datum] zajištěn hlídkou žalobkyně ve stavu, kdy pod zjevným vlivem alkoholu nekontroloval své chování, a tím bezprostředně ohrožoval sebe, proto byl v souladu s § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. povinen podrobit se vyšetření a pobytu v záchytné stanici po dobu nezbytně nutnou k odeznění akutní intoxikace. V souladu s převozem žalovaného na základě § 89c odst. 1 a § 89e odst. 1 zák. č. 373/2011 Sb. vznikla povinnost nahradit žalobkyni vzniklé náklady. Průměrná cena jednoho litru benzinu činila podle vyhl. č. 358/2019 Sb. částku ve výši 32 Kč a náhrada za opotřebování vozidla činila dle této vyhlášky 4,20 Kč za 1 km. Celkem tak s převozem žalovaného uvedeného dne při spotřebě pro kombinovaný provoz 7,4 l /100 km a ujeté vzdálenosti 60 km vznikly žalobkyni náklady ve výši 394 Kč, které jí byl žalovaný podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. povinen zaplatit. Žalobkyně jej k tomu vyzvala dopisem ze dne [datum], a to nejpozději do 29. 4. 2021. Ode dne 30. 4. 2021 je tak žalovaný povinen platit z uvedené pohledávky také úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (tj. 8,25 % ročně). Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a žalovaný tak je podle § 142 odst. 1 o. s. ř. povinen nahradit žalobkyni účelně vynaložené náklady řízení. Ty jsou představovány paušální náhradou za dva úkony podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb., tj. výzva k plnění a sepis a podání žaloby. Paušální náhradu přiznal soud žalobkyni ve výši 100 Kč za úkon podle § 2 odst. 1 cit. vyhl., neboť žaloba byla podána na ustáleném vzoru používaném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění nepřevyšuje 50 000 Kč. Žalobkyně byla na základě § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. v řízení osobně osvobozena od placení soudních poplatků. Jelikož byla žalobkyně ve věci úspěšná, žalovanému proti žalobkyni nesvědčí právo na náhradu nákladů řízení a tento rovněž není od soudního poplatku osvobozen, přešla podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. poplatková povinnost na žalovaného, pročež je tento povinen zaplatit státu soudní poplatek ve výši 400 Kč, který odpovídá poplatkové povinnosti spojené s podáním projednávané žaloby.