39 C 59/2022-34 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplaceného spotřebitelského úvěru, který žalovanému poskytla žalobkyně na základě smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum]. Žalovanému byl na základě této smlouvy poskytnut úvěrový rámec, který ke dni [datum] vyčerpal v celkové výši 30 677,87 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč. Roční úroková sazba činila 5 %. V rámci splátek byl žalovaný povinen uhradit i pojištění úvěru ve výši 5,99 % z měsíční splátky úvěru. Žalovaný se dostal se splácením sjednaných splátek do prodlení, a vzhledem k tomu žalobkyně dne [datum] od úvěrové smlouvy odstoupila. Odstoupení od úvěrové smlouvy nabylo účinnosti dne [datum], čímž nastala splatnost celého dluhu žalovaného v celkové výši 34 373,61 Kč. Dluh žalovaného se skládal z jistiny ve výši 28 988,17 Kč, úroků ve výši 3 312,04 Kč, pojistného ve výši 878,90 Kč, nákladů za odeslání upomínky ve výši 700 Kč a smluvní pokuty za prodlení se splácením ve výši 494,50 Kč. Žalovaný po odstoupení od úvěrové smlouvy uhradil částku 3 438 Kč, která byla započtena na jistinu úvěru. Zbylou část dluh žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k uplatněnému nároku žalobkyně ani přes výzvu soudu nevyjádřil. K projednání věci nebylo nařízeno jednání, jelikož bylo možné věc rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s takovým postupem soudu výslovně či konkludentně souhlasili (§ 115a občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.). 3. Soud provedl dokazování navrženými důkazy a na základě provedených důkazů má za prokázané následující skutečnosti. Společnost [název žalobkyně], se sídlem [adresa], [země], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Obchodním soudem v [anonymizováno] pod registračním [číslo] podnikající v České republice prostřednictvím [právnická osoba], IČO [číslo], se sídlem [adresa], [obec], uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o klasickém/revolvingovém úvěru. Předmětem této smlouvy bylo mj. poskytnutí úvěrového rámce ve výši 30 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 22,68 % ročně. Žalobkyně a žalovaný se ve smlouvě dohodli na splácení čerpaného úvěru formou pravidelných měsíčních splátek ve výši min. 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč s termínem platnosti vždy k poslednímu pracovnímu dni každého měsíce. Dále bylo sjednáno pojištění ve výši 5,99 % měsíční splátky. Pro případ prodlení se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně a náhrada nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 600 Kč. Dále byl sjednán poplatek za odeslání písemné upomínky k úhradě splatné splátky ve výši 100 Kč. Žalobkyně zkoumala osobní i majetkové poměry žalovaného za účelem prověření jeho schopnosti poskytnutý úvěr splácet (viz žádost/smlouva o klasickém/revolvingovém úvěru ze dne [datum]). Bylo sjednáno právo věřitele od smlouvy odstoupit a požadovat splacení celé dlužné částky včetně příslušenství ke dni účinnosti odstoupení v případě, že se dlužník dostane do prodlení s úhradou více než dvou po sobě následujících splátek nebo se zaplacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. V případě rozhodnutí věřitele se příslušenství pohledávek, splatné smluvní pokuty, poplatky a úhrady za pojištění dnem účinnosti odstoupení stávají součástí úvěrové jistiny (všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, produktové podmínky žalobkyně pro revolvingové úvěry). 4. Úvěrový rámec čerpal žalovaný nákupem zboží a služeb a rovněž i v hotovosti od [datum], a to v celkové výši 30 677,87 Kč, smluvně sjednané splátky úvěru však řádně nehradil. Ke dni [datum] se dluh žalovaného v celkové výši 34 373,61 Kč skládal z jistiny ve výši 28 988,17 Kč, úroků ve výši 3 312,04 Kč, pojistného ve výši 878,90 Kč, poplatků ve výši 700 Kč a smluvní pokuty ve výši 494,50 Kč (přehled čerpání úvěru žalovaného [číslo]). Dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných splátek ve výši 10 194 Kč od 30 dnů s upozorněním, že v případě neuhrazení od úvěrové smlouvy odstoupí, čímž se celý úvěr stane splatným (posledním možnost mimosoudního vyrovnání ze dne [datum]). Dne [datum] žalobkyně z důvodu prodlení se splácením úvěru odstoupila od úvěrové smlouvy a prohlásila úvěr za splatný v celém rozsahu ke dni [datum]. Dále vyzvala žalovaného k úhradě dluhu v celkové výši 34 374 Kč (odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne [datum]). Dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě jeho dluhu ze smlouvy o úvěru v celkové výši 34 373,61 Kč s příslušenstvím spolu s upozorněním, že v případě nezaplacení se bude domáhat její úhrady podáním žaloby (předžalobní výzva k plnění ze dne [datum]). Předžalobní výzva byla odeslána žalovanému dne [datum] (podací arch ze dne [datum]). 5. Na základě prokázaných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] úvěrovou smlouvu, na základě které poskytla žalovanému revolvingový úvěr v celkové výši 30 677,87 Kč s úrokovou sazbou ve výši 22,68 % ročně. Dále bylo sjednáno pojištění tohoto úvěru ve výši 5,99 % měsíční splátky. Pro případ prodlení se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně a náhrada nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 600 Kč. Rovněž byl sjednán poplatek za odeslání písemné upomínky k úhradě splatné splátky ve výši 100 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách, sjednané plátky však řádně a včas nesplácel. Z důvodu prodlení se splácením úvěru žalobkyně dne [datum] odstoupila od úvěrové smlouvy, přičemž splatnost celého úvěru nastala dne [datum]. Žalovaný po odstoupení od úvěrové smlouvy uhradil částku 3 438 Kč, která byla započtena na jistinu úvěru. Ke dni vyhotovení žaloby se dluh žalovaného skládal z jistiny ve výši 28 988,17 Kč, úroků ve výši 3 312,04 Kč, pojistného ve výši 878,90 Kč, nákladů za odeslání upomínky ve výši 700 Kč a smluvní pokuty za prodlení se splácením ve výši 494,50 Kč. Žalovaný vyčísleny dluh neuhradil ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně. 6. Z hlediska právního posouzení věci byla žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen občanského zákoníku), na základě které se úvěrující zavázal poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky v dohodnuté výši a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující sjednané peněžní prostředky žalovanému poskytl ve sjednané lhůtě (§ 2398 občanského zákoníku). Žalovanému proto vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době a zaplatit úroky za dobu od poskytnutí prostředků do jejich vrácení (§ 2399 občanského zákoníku). Řádným nesplácením úvěru žalovaný porušil své povinnosti ze smlouvy o úvěru a žalobkyni vzniklo sjednané právo od smlouvy odstoupit a požadovat okamžité zaplacení jistiny úvěru spolu se sjednanými úvěrovými úroky (§ 2001 občanského zákoníku). Porušením smluvních povinností žalovaného vznikl žalobkyni rovněž nárok na úhradu sjednané smluvní pokuty, a to bez zřetele k tomu, zda porušením utvrzené povinnosti vznikla žalobkyni škoda (§ 2048 občanského zákoníku). Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený (§ 2049 občanského zákoníku). Přiměřenost výše sjednané smluvní pokuty s ohledem na hodnotu a významu zajišťované povinnosti soud vzhledem k absenci návrhu žalované nemohl v dané věci posuzovat (§ 2051 nového občanského zákoníku). 7. Jelikož žalovaný uzavřel úvěrovou smlouvu jako spotřebitel, soud právní vztah mezi účastníky řízení posoudil rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně s odbornou péčí posuzovala úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele a měla za to, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.). Výše uplatněné smluvní pokuty nepřesahuje maximální výši uvedenou v ustanovení § 122 odst. 2, 3 zákona č. 257/2016 Sb. Požadovaná úroková sazba poskytnutého úvěru ve výši 22,68 % ročně se nejeví nijak nepřiměřená, neboť podstatně nepřesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004). 8. Jelikož žalovaný svou povinnost k úhradě poskytnutého úvěru řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Žalobkyni proto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 občanského zákoníku). Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Na základě výše uvedených skutečností soud s