46 C 7/2022-43 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobkyně se žalobou podanou dne 29. 10. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 2 131 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 131 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Žalovanou částku představuje dlužné pojistné za celý pojistný rok v období od 20. 5. 2020 do 8. 9. 2020 ve výši 2 131 Kč, k jejichž úhradě měl být žalovaný povinen na základě pojistné smlouvy č. 4182581375 ve spojení s čl. 4 odst. 4 písm. b) všeobecných pojistných podmínek (dále jen„ Pojistná smlouva“). 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 4. Žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník si ujednali dne 14. 5. 2019 Pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění obecné odpovědnosti podnikatele. Pojištění bylo sjednáno na dobu do konce pojistného roku s automatickou prolongací s počátkem pojištění 20. 5. 2019 s pojistným ve výši 2 131 Kč. Pojištění se řídí též všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění majetku a odpovědnosti [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ VPP“) – (viz Pojistná smlouva). Dle čl. 4 odst. 4 VPP žalobkyni náleží celé pojistné za pojistný rok nebo za dobu, na kterou bylo pojištění sjednáno, v případě a) zániku pojištění z důvodů uvedených v zákoníku, případně VPP nebo DPP, pokud v době trvání pojištění, ve které pojištění zaniklo, nastala pojistná událost; b) zániku pojištění z důvodů nezaplacení pojistného; v ostatních případech zániku pojištění náleží žalobkyni jen poměrná část pojistného (viz VPP). Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 20. 5 2020 (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy případné splnění dluhu tvrdí a prokazuje dlužník). Upomínkou dlužného pojistného ze dne 19. 7. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky 2 181 Kč, sestávající se z dlužného pojistného ve výši 2 131 Kč a nákladů na upomínání ve výši 50 Kč do 7. 9. 2020 s upozorněním, že v případě nezaplacení dlužného pojistného pojištění zanikne uplynutím tohoto dne (viz výzva ze dne 19. 7. 2020). Dopisem ze dne 18. 9. 2020 informovala žalobkyně žalovaného o zániku pojištění z důvodu neplacení pojistného ke dni 7. 9. 2020 a vyzvala jej k úhradě dlužného pojistného ve výši 2 131 Kč nejpozději do 2. 10. 2020 (viz dopis ze dne 18. 9. 2020). Dopisem„ Informace o nedoplatku pojistného po zániku pojistné smlouvy“ ze dne 24. 10. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky 2 331 Kč, sestávající se z nezaplaceného pojistného ve výši 2 131 Kč a nákladů na upomínání ve výši 200 Kč do 8. 12. 2020 s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz informace o nedoplatku pojistného ze dne 24. 10. 2020). Výzvou k plnění ze dne 20. 10. 2021 vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě částky 6 779 Kč, sestávající se z nezaplaceného pojistného ve výši 2 131 Kč, ze zákonného úroku z prodlení ve výši 302 Kč, z nákladů advokáta ve výši 3 146 Kč a z nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč do 7 dnů od odeslání této výzvy s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz předžalobní upomínka ze dne 20. 10. 2021 vč. podacího archu). Žalovaný ničeho nezaplatil (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy případné splnění dluhu tvrdí a prokazuje dlužník). <b>Právní posouzení věci</b> <i>5. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.</i> <i>6. Podle § 2774 o. z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.</i> <i>7. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>9. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <i>10. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.</i> 11. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 14. 5. 2019 pojistnou smlouvu, konkrétně šlo o pojištění odpovědnosti dle § 2861 a násl. o. z., na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému pojistnou ochranu a žalovaný se zavázal platit pojistné ve výši stanovené v Pojistné smlouvě. Pojistné bylo sjednáno na dobu určitou do konce pojistného roku s automatickou prolongací s počátkem pojištění 20. 5. 2019. Pojistné bylo sjednáno ve výši 2 131 Kč ročně, splatné 20. 5. každého roku. Žalovaný nesplnil svou povinnost k úhradě pojistného, když neuhradil pojistné ve výši 2 131 Kč splatné dne 20. 5. 2020. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužného pojistného upomínkou ze dne 19. 7. 2020 nejpozději do 7. 9. 2020 s upozorněním, že neuhrazením pojistného ve stanovené době pojištění zanikne tímto dnem. Jelikož žalovaný na pojistném ve stanoveném termínu ničeho neuhradil, pojištění v souladu s § 2804 o. z. zaniklo. 12. Soud nesouhlasí s žalobkyní, že jí s odkazem na čl. 4 odst. 4 písm. b) VPP, které podle § 2774 o. z., tvoří nedílnou součást pojistné smlouvy, náleží pojistné za pojistnou dobu, ačkoli pojištění zaniklo dříve pro nezaplacení pojistného. Podle § 2782 o. z. má žalobce právo na pojistné za dobu trvání pojištění, což je v tomto případě 20. 5. 2020 – 7. 9. 2020. Současná právní úprava, na rozdíl od právní úpravy předchozí obsažené v § 13 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, neumožňuje sjednat smluvní odchylku umožňující pojistiteli požadovat pojistné za jinou dobu než je doba trvání pojištění. Judikatura k současné právní úpravě dosud není k dispozici, nicméně soud při právním hodnocení věci vycházel z judikatury k právní úpravě účinné ještě před přijetím zákona o pojistné smlouvě, tedy z judikatury k § 803 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2004 (dále jen„ obč. zák.“), který měl stejné znění jako současný § 2782 o. z. Konkrétně z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2007, sp. zn. 30 Cdo 391/2006, se podává, že zaniklo-li pojištění podle § 801 obč. zák. proto, že jednorázové pojistné nebylo zaplaceno do tří měsíců od jeho splatnosti, náleží pojistiteli pojistné jen do zániku pojištění ve smyslu § 803 odst. 1 obč. zák. a pojistník tak není povinen hradit pojistné v plné výši (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2005 sp. zn. 33 Odo 1038/2003). Ostatně i v judikatuře k § 13 zákona o pojistné smlouvě lze najít závěry, které neumožňují pojistiteli požadovat pojistné i za dobu, kdy pojištěnému není pojistná ochrana poskytována, a to s ohledem na korelativ dobrých mravů (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 22. 1. 2010 sp. zn. 14 Co 401/2009). K těmto závěrům se v poměrech platné a účinné právní úpravy rovněž přihlásily Okresní soud v Nymburce v rozsudku ze dne 26. 4. 2021, č. j. 10 C 71/2021-17, či Městský soud v Brně v rozsudku ze dne 15. 7. 2021, č. j. 33 C 84/2021-30. 13. Soud tak shledal oprávněným nárok na poměrnou část pojistného za období od 20. 5. 2020 do 7. 9. 2020 (111 dnů) ve výši 648,06 Kč (2 131 Kč: 365 dní v daném roce × 111 dnů pojištění); k úhradě této částky zavázal soud žalovaného svým rozhodnutím (výrok I.), naopak žalobu co do částky 1 482,94 Kč soud pro nedůvodnost zamítl (výrok II.). 14. Na příslušenství žalobkyně uplatnila zaprvé nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 131 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení. Úrok z prodlení je sankcí za prodlení žalovaného s řádnou a včasnou úhradou jeho závazků, přičemž nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z. a jeho výše je stanovena § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pojistné ve výši 2 131 Kč bylo splatné vždy k prvnímu dni pojistného období, tj. v posuzo