5 C 116/2022-20 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 448 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 148 Kč od 23. 9. 2020 do zaplacení. Žalovaná částka představuje příspěvek do garančního fondu ve výši 10 148 Kč za období od 11. 1. 2020 do 7. 5. 2020 (118 dnů), po kterou byl žalovaným provozován nákladní automobil jiný než podle písm. r) tov. zn. Dodge Ram 2500, [registrační značka], [VIN kód] (dále jen„ předmětné vozidlo“), bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla a náklady na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 3. Žalovaný, který byl dle evidence registru silničních vozidel evidován od 27. 5. 2015 do 29. 4. 2022 jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla, provozoval v období od 11. 1. 2020 do 7. 5. 2020 (118 dnů) předmětné vozidlo, které je nákladním vozidlem s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg (viz sdělení Magistrátu města Zlína, kopie technického průkazu), aniž by měl k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem předmětného vozidla sjednánu pojistnou smlouvu. V souvislosti s uplatňováním práva na příspěvek za nepojištění žalovaným provozovaného vozidla žalobkyni vznikly administrativní náklady ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 9. 7. 2020 k úhradě částky 10 448 Kč, sestávající se z příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši 10 148 Kč (86 Kč/den × 118 dnů bez pojištění) a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč, do 60 dnů od jejího doručení (viz výzva k úhradě ze dne 9. 7. 2020); tato výzva se dostala do sféry žalovaného dne 10. 7. 2020 (viz sdělení České pošty, s. p., na č. l. 16). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na předžalobní upomínky zástupkyně žalobkyně ze dne 8. 3. 2022 (viz upomínka ze dne 8. 3. 2022 vč. sledování zásilek). <b>Právní posouzení věci</b> 4. Žalovaný byl v období od 27. 5. 2015 do 29. 4. 2022 evidován v registru silničních vozidel jako vlastník předmětného vozidla, a proto se u něj v souladu s § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, uplatní právní domněnka, že byl v tomto období skutečným vlastníkem předmětného vozidla. Žalovaný jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla – nákladního automobilu jiného než podle písm. r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně – pro období od 11. 1. 2020 do 7. 5. 2020 (118 dnů) porušil povinnost uzavřít k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla pojistnou smlouvu podle § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 168/1999 Sb. Na základě toho žalobkyni podle § 4 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. vzniklo vůči žalovanému právo na zaplacení příspěvku ve výši 10 148 Kč (86 Kč/den × 118 dnů bez pojištění). V souvislosti s uplatněním příspěvku žalobkyně vynaložila náklady ve výši 300 Kč (výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku do garančního fondu ČKP a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek výzvou ze dne 9. 7. 2020, která se dostala do sféry žalovaného dne 10. 7. 2020, takže stanovená šedesátidenní lhůta k zaplacení uplynula dne 8. 9. 2020. Jelikož žalovaný dlužnou částku 10 448 Kč doposud dobrovolně neuhradil, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím. 5. Žalobkyně dále uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 148 Kč od 23. 9. 2020 do zaplacení; tento nárok shledal soud rovněž důvodným. Žalovaný neuhradil příspěvky do garančního fondu k datu splatnosti, tj. do 8. 9. 2020, pročež se dostal dnem následujícím do prodlení s jeho zaplacením (§ 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“)) a žalobkyni počínaje tímto datem až do zaplacení vzniklo podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ve výši 8,25 % ročně (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně v řízení požadovala úrok z prodlení až od 23. 9. 2020, tedy za období kratší, soud jí proto v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení v požadovaném rozsahu. <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 6. Žalobkyně byla ve věci zcela procesně úspěšná, proto má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny advokáta ve výši 900 Kč (§ 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů), která spočívá v odměně za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání žaloby, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) á 300 Kč, z náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby á 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.) a z náhrady za 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 252 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupkyně žalobkyně. 7. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.